Bydlení celebrit: Eva Burešová má místo TV polici plnou knih

Eva Burešová se narodila v Ostravě a až do svých 15 let vyrůstala v Hlučíně s rodinou. V současnosti si užívá malého bytu na pražském Žižkově a líbí se jí hluk z ulice.

Jak byste popsala Hlučín, město vašeho dětství?

Hlučín je překrásné město. I když nepatří k těm největším, jsou tam školky, základní i střední školy, kina a jezero. Místa, kde se pořádají různé koncerty, i kde se dá vzdělávat i pobavit.

Nedávno jste oslavila 21. narozeniny. Víte, kam si vás maminka přinesla z porodnice?

Z porodnice jsem putovala do bytu v Ostravě, kde jsme bydleli asi rok. Zvláštní je, že i když jsem byla opravdu malinká, pár momentů si z té doby pamatuji. Pak už jsme žili se starší sestrou a rodiči v řadovém domečku v Hlučíně.

Jak vypadalo okolí domů?

Je to opravdu krásné místo, hlavně na jaře a na podzim. Louky a lesy mají v tomto období nádherné barvy. To, že je náš dům řadový, se mi líbilo, jsem ráda, když je kolem mě spousta lidí. A na naší ulici bylo opravdu dost sousedů, to jsem si užívala hlavně v dětství.

Jaký máte vztah se sestrou Terezou?

Jedním slovem překrásný, prožily jsme spolu fajn dětství. Ráda vzpomínám na stůl, který jsme měli v kuchyni, byl bílý a my jsme po něm mohly kreslit. Ostatně kreslit jsme mohly, kam jsme chtěly, hračky se válely všude možně. Za tuhle výchovu jsem rodičům vděčná, otvírali nám mysl už od malinka. O devět let starší sestra žije se svou rodinou v Itálii a výchova u nich je dosti podobná.

ČTĚTE TAKÉ:

Zavzpomínejte na pokojíček svého dětství.

Byl plný knih, hraček a hudebních nástrojů. Rády jsme s mamčou společně malovaly a psaly pohádky, takže se v něm našla spousta výkresů a počmáraných deníčků. Snažím se jakousi hravost v sobě udržet, takže ty deníčky a výkresy mám i ve svém bytě. Můj táta pracoval dlouho v zahraničí, a pokaždé když přijel, přivezl mi krásné věci. Mezi ty nejoblíbenější patřil hodně barevný pejsek, pojmenovala jsem ho Elfinka. Ta je se mnou dodnes.

Měla jste nějaké místo, kde byla správná zašívárna?

Mě byl vždycky plný dům i ulice. Pamatuji se ale, že jsem si udělala takovou menší klubovnu na půdě! Tam byla spousta pokladů a starých fotek prababiček a pradědečků.

Kde jste trávívala prázdniny?

Všude možně, ale většinou v zahraničí. Jezdívali jsme pod stan s aerobikem do Chorvatska. Nejkrásnější prázdniny pro mě vždycky byly u táty ve Španělsku. Tam jsem mezi ty upovídané děti zapadla. Miluju španělskou kulturu a temperament, ráda bych se tam zase na nějakou chvíli vrátila. Samozřejmě, že jsme jezdívali i k babičce, na chatu a k rodině na Slovensko. Většina mé rodiny bydlí kousek od nás, tedy krom mé tety Eriky, která bydlí v Jasenné. Tam je vážně nádherně! Obrovské louky, lesy, pejsci, kočičky, ovce a krávy! Strašně mě bavilo si tam se vším hrát a starat se zároveň. Občas jsme se strejdou jezdili traktorem, tomu se asi nevyrovná ani to Španělsko.

Kde bydlíte nyní?

Šestým rokem bydlím v Praze. Za tu dobu jsem vystřídala opravdu dost bytečků. Skoro dva roky jsem bydlela na internátu, který patřil ke konzervatoři, kterou jsem studovala. Později jsem začala bydlet s kamarády, ale poslední tři roky žiju ve svém, v pronajatém bytě na Žižkově.

Jak byste svůj byt popsala?

Tím, že jsem vyrůstala v domě, si teď velmi užívám bytu. Ráda potkávám své sousedy a taky mě baví ten hluk z ulic! Byteček je malinkatý, ale útulný. Myslím si, že to přesně holky umí! Zútulnit si jakékoli místo. Vážně, když ke mně vejdete, hned poznáte, že zde bydlí holka. Mám tady plno závěsů, šperků a botiček. Jedinou věc, kterou nenajdete, je televize, místo ní mám polici plnou knih.

Potrpíte si na úklid?

Moje maminka mi vždy říkala: “Nepořádek v bytě, nemocná duše.“ A má pravdu! Proto se snažím udržovat pořádek. Samozřejmě, že jsou dny, kdy se mi vážně nic nechce dělat. Vždycky si pustím nějakou energickou hudbu a hned to jde lépe. Jako malá jsem si většinou při luxování hrála na herečku v divadle a luxování byla moje role.

Jaký druh nábytku se vám líbí?

Starý nábytek a přála bych si mít zařízení ve stylu čajoven. Prakticky a hlavně útulně! A mým snem je mít jednou balkón. Ráno se probudit, uvařit si kafe nebo čaj a sednout si tam s knížkou. To je krásné, ne?

Umíte vařit?

Vařit sama sobě nedokážu! Ne proto, že by mi to nešlo, ale já prostě při každém vaření uždibuji, že mi nakonec nic nezbude. Vařit mě ale jinak baví, ale ne pro mě samotnou. Ráda něco připravím, když jsou u mě přátelé.

V seriálu Gympl s r(učením) omezeným jste hrála Renatu, zamilovanou studentku, která nádherně zpívala. Bavila vás?

Role Renaty Koberové v seriálu mi byla v některých věcech podobná. Hraní mě bavilo moc, hlavně proto, že jsem mohla také zpívat. S herci a štábem jsme zůstali přátelé i rok po natáčení. David Gránský a jeho Nikolka jsou pro mě nejlepšími přáteli. Sedli jsme si humorem i stylem života. Po pravdě nebyl by den, kdybychom si nezavolali.

Nyní se chystáte na natáčení romantického sci-fi pod názvem Trhlina. Těšíte se?

Natáčení filmu Trhlina v Olomouci se šíleně blíží! Strašně jsem se na to těšila a teď začínám být čím dál tím víc nervózní. Hraju Zuzanu, do jejíhož života vtrhne člověk s nadpřirozenou schopností dívat se do budoucnosti a zachrání ji od jisté smrti. S touto schopnosti Robert není sám, objeví se také jeho protivník, který musí udržovat rovnováhu. Jak to dopadne, se musí nechat všichni překvapit, ale stojí to za to. Roberta ve filmu bude hrát Jarek Hylebrant a protivníka zpěvák Pavel Callta. Těším se na spolupráci. Bude to výzva!

Vizitka

Narodila se 22.7.1993 v Ostravě
Vystudovala Konzervatoř Jaroslava Ježka
Zúčastnila se soutěže Česko-Slovensko má talent 2011 a postoupila až do finále
Zahrála si v muzikálu Baron Prášil, Jesus Christ Superstar, Hamlet
Miluje starou černošskou hudbu, soul, jazz, blues, ale také r'n'b a hip hop
Nechává se inspirovat Indiou Arie, Beyoncé, Ettou James, Arethou Franklin, Věrou Špinarovou a Marií Rottrovou

Foto: Archiv Evy Burešové