Průvodce bytového designéra

Jana Boháčková, Leona Fousková, Tomáš Havránek, Zuzana Staňková

Když jsem knihu začal číst, řekl jsem si, že to je zase další z populárně naučných knih, kterých je všude spousty. Kde se dozvíte všechno a vlastně nic. Jenže tenhle názor mě opustil hned po pár stránkách. Když jsem se nad tématy, která se zde probírají, zamyslel, zjistil jsem, že vlastně nemám ani žádné doplňující otázky. Všechno tu je. A přečetl jsem první třetinu a kniha mě bavila. Ona je opravdu populárně naučná. Vždyť jsem se dozvěděl všechno, co jsem potřeboval. Nejvíc se mi líbily v oranžových rámečcích Tipy. Jako by mi mluvily z duše. Příklad ze sekce o barvách:

Vyhýbejte se kombinacím světlých dřev a odstínů žluté a oranžové. Např. nábytek z bukového dřeva na pozadí meruňkově vymalované zdi zanikne, se zdí splyne a interiér působí těžkopádně a unaveně. Užívejte kontrasty.

Hned jsem si vzpomněl na interiéry bytů, které jsem sám procházel při hledání svého bydlení. Tady byla tahle kombinace naprosto převažující – oranžová + světlý buk sektorového nábytku. Bylo to vždy jako vstup do čekárny ambulance. Má to být světlé, veselé, ale nakonec z toho vyplyne stísněnost a nervozita.

To, co ale na knize cením nejvíc, je druhá půlka případových studií. Jsou tu požadavky klienta, návrh v grafické podobě i výsledná fotografická dokumentace. K tomu komentář, jak a proč designér takto postupoval, navrhl. Je to jako komentovaná prohlídka, jen na papíře.

  • Průvodce bytového designéra, Jana Boháčková, Leona Fousková, Tomáš Havránek, Zuzana Staňková
  • Vydalo nakladatelství Edika ve společnosti Albatros Media, ISBN: 978-80-266-0360-3

Za krásnější svět - Tradicionalismus v architektuře 20. a 21. století

Martin Horáček

Prokousat se touto knihou o 450 stranách dá dost práce. Je totiž PLNÁ. Jiné příznačnější slovo mě nenapadá. Je tu tolik zajímavých informací, souvislostí a fotografií, že mi přišlo na mysl, že takhle by se měly vyučovat dějiny architektury. Vkládat vše do souvislostí, prokládat to hodnotnými příklady a vše zarámovat opravdovou fundovaností, to je přístup, který je hodný následování. Nebo alespoň vložení této knihy do knihovny a její občasné přečtení či prolistování.

Fascinovalo mě, jak krásně je tu vysvětlený prvek tradicionalismu na domech, které jsou ikonami svého druhu, jako je chrám Krista Spasitele v Moskvě, Nová pošta ve Washingtonu D.C. nebo La Sagrada Família v Barceloně. Ale dokáže ukázat prstem na českou stopu, která není o nic menší, byť není tak velkolepá a okázalá. Postavit Jurkoviče, Josefa Gočára, Oldřicha Tyla na roveň světových architektů nejde samozřejmě jen tak. Autor se opatrnými krůčky prošel přes českou historii architektury a tu a tam zapíchl do fasády svůj prst a hovoří o stylu, o souvislosti s dobou, náladou, historií místa. Vzpomíná i hodnotí budoucnost.

A člověk najednou zjišťuje, kolik architektonické krásy Země má. A díky téhle knize najednou architektura 20. a 21. století dává smysl. Jako příklad vezmu už výše zmíněný chrám La Sagrada Família v Barceloně. Antoni Gaudí ho postavil s jasným záměrem. Jenže ten záměr leckdy zůstává skryt. Ano, můžeme se v průvodcích dočíst o tom, že chrámové pětilodní má připomínat organickou klenbu lesa. Jenže proč? Kde je inspirace. Co tím chtěl říct? Proč sloupové patky jsou ve tvaru želv? Co má společného tento chrám s modernistickým Guggenheimovým muzeem v Bilbau? Nevíte? Přečtěte si tuhle knihu. Není jednoduchá. Občas se člověk zaplete v náročných slovních hříčkách a myšlenkových pochodech. Ale když skládačka zapadne…

  • Za krásnější svět - Tradicionalismus v architektuře 20. a 21. století, PhDr. Martin Horáček, Ph.D.
  • Vydalo nakladatelství Barrister & Principal ve spolupráci s VUTIUM, ISBN: 978-80-7485-002-8 (Barrister & Principal) a 978-80-214-4586-4 (VUT v Brně)