Už projekt celku, nejen domu, je úžasný. Záměrem je vytvoření uceleného areálu, který informuje návštěvníky o přírodních procesech včetně vztahu člověka a přírody, a to na konkrétním prostředí lužního lesa. Přitom, díky zdůraznění člověka jako součásti přírody, neinformuje pouze o „čistě“ přírodních procesech, ale doplňuje je i o kulturní vrstvu. Návštěvník si tak nemá přírodu prohlížet, ale má ji přímo zažívat a sebe jako její součást. Proto byla již v zadání zvolena nová syntetizující poloha pro náplň areálu s velkým uplatněním výtvarných děl jako poetického prostředníka mezi přírodou a člověkem.
A tak vznikl tento areál Dům přírody Litovelského Pomoraví, který se sestává ze dvou částí. K již existujícímu Centru ekologických aktivit města Olomouce v Horce nad Moravou (Projektil architekti, ocenění Grand Prix architektury 2007) byla doplněna úprava vlastního venkovního areálu. Vložením komunikačního okruhu pro návštěvníky a krajinářskými úpravami vznikla galerie ve volné přírodě, v níž jsou v jednotlivých nikách umístěna výtvarná díla. Úpravy areálu jsou pečlivě promyšlené, mají ideový základ v konceptu 7 bran za tajemstvím přírody Litovelského Pomoraví. Druhá část se nachází 12 km severozápadně od Horky nad Moravou.
Foto: Andrea Thiel Lhotáková
Bývalá hájovna Šargoun se zahradou a stodolou je proměněna v informační středisko CHKO Litovelské Pomoraví - Šargoun, druhou vstupní bránu do cenného přírodního území lužního lesa rozsahem unikátního ve střední Evropě. Budova využívá místní tradiční technologie a skloubí je s požadavkem nízkoenergetičnosti a udržitelného stavění v krajině se silným geniem loci. Kromě informování o CHKO včetně 3D medií, obsahuje aktivní expozici včelařství, jejíž součástí je i zahrada a sad, které zároveň představují tradiční hospodaření v místních podmínkách. Informační středisko je určeno pro širokou veřejnost.
Hájovna na vysoké noze
Jelikož jsme web o domu a zahradě, půjdeme se zblízka podívat hlavně na lokalitu Šargoun s bývalou hájovnou. Právě ta nás zaujala jako středobod tohoto lužního lesa.
Šargoun je historický název širší lokality, , kde kdysi stávala tvrz, později mlýn, poblíž kterého se nacházela hájovna se stodolou. Návrh směřoval ke znovuvyužití existujících objektů na výjimečném místě přímo na hraně lužního lesa při hlavní cyklostezce Litovel – Olomouc vedoucí přes CHKO. Bohužel se při přípravě ukázalo, že samotná hájovna, kromě toho, že má chatrné přístavky, je sama z velké části z nepálených cihel a navíc se nachází v záplavové oblasti. Bylo tedy rozhodnuto zachovat stodolu, která byla v dobrém technickém stavu s vysokou podezdívkou, a hájovnu nahradit ve stejné půdorysné stopě novým objektem, který ale bude současnou interpretací tradiční místní architektury, a to jak formálně, tak materiálově.
Nový objekt je vyzdvižen nad hladinu potenciálních záplav. Výškový rozdíl je vyrovnán dřevěnou rampou, která vytváří příjemnou vstupní terasu, vhodnou i na sezení. Nový objekt má jednoduchý tvar se sedlovou střechou a dodržuje i tradiční římsy. Členění oken je záměrně velkorysé, čímž se vyjadřuje nová veřejná funkce objektu. Objekt má stejně jako původní hájovna i vstupní přístavek, který odpovídá vnitřnímu funkčnímu uspořádání a zjemňuje měřítko domu.
Hlavní hmota objektu má fasádu omítanou hliněnou omítkou, která cituje lokální téma nepálené hlíny jako tradičního stavebního materiálu. Hliněná omítka se objevuje i uvnitř. Samotná konstrukce objektu je ale lehká, dřevěná. To odpovídá požadavku udržitelného stavění (i díky konopné tepelné izolaci), snadněji to splňuje požadavek na nízkoenergetičnost a odpovídá to i způsobu užívání (lehká konstrukce je vhodnější pro nebytové objekty s minimálním užíváním v noci, tedy s nízkým nárokem na tepelnou setrvačnost). Vstupní přístavek je naopak zvnějšku i zevnitř obložen dřevem.
Recepce je jednoduchá celodřevěná a umožňuje výhled do zahrady i na stodolu. Foto: Andrea Thiel Lhotáková
Vstupní přístavek s recepcí, WC a technologickou místností plní elementární funkci zázemí přímo u vstupu. Hlavní budova obsahuje místnosti, které rozvíjejí základní téma. Největší místnost je upravena jako hravá expozice včelařství, která umožňuje zapojení dětí. Prvky nejsou digitální, ale naopak vyžadují fyzickou aktivitu (např. stůl s ozvučenou konstrukcí vytvářející iluzi, že jste přímo v úlu, včelí tanec na podlaze). Druhá velká místnost je naopak na digitálních technologiích založena, obsahuje 3D stůl s interaktivní mapou Pomoraví a televizi se smyčkou 3D filmu o Pomoraví. Toto virtuální vybavení umožňuje místnost používat i jako učebnu. Mezi místnostmi se nachází vstup do patra, kde je zázemí recepce a uvažuje se i o možnosti výstav a laboratorního koutu pro návštěvníky.
Důležitou součástí návrhu je energetický koncept spojený s konceptem udržitelného stavění. Kromě kvalitního zateplení objektu (převážně konopná izolace) je součástí technologie solární kolektor a krb s teplovodním výměníkem. Oba zásobují obnovitelnou energií teplovodní zásobník, který je doplněn nouzovou elektrickou patronou. Konstrukci budovy tvoří dřevěné rámy s dřevěným obložením nebo dřevěným pobitím s hliněnou omítkou. Budova má vlastní septik a požární nádrž.
Zachovaná stodola je upravena jako venkovní učebna. Doplňuje tak vnitřní 3D místnost/učebnu a očekává se využití při školní výuce jak pro místní školáky, i pro workshopy v rámci programové nabídky návštěvnického střediska Dům přírody Litovelského Pomoraví..
Základní údaje:
- Místo: Dům přírody, Skrbeňská, Horka nad Moravou; Informační středisko Šargoun, Litovel
- Zadavatel: Agentura ochrany krajiny a přírody České republiky
- Architekt: Projektil architekti, s. r. o..; Ing. arch. Petr Lešek, Ing. Ondřej Hofmeister, Ing. ing. arch. Tomáš Bouma, MgA. Helena Hejdová, Ing. ing. arch. Marek Sankot
- Projekt: 2009 – 2011
- Realizace: 2012 – 2014
- Plocha řešeného území – Dům přírody (Horka nad Moravou): : 178604 m²
- Plocha řešeného území – Informační středisko (Šargoun): 3817 m²
- Foto: Andrea Thiel Lhotáková
- Celkové náklady: 66 mil. Kč
Projekt Dům přírody Litovelského Pomoraví byl spolufinancován z evropského fondu pro regionální rozvoj - Operační program Životní prostředí
