Přicházejí bůhví odkud a jeden za druhým zase mizí. Kde se vzali a co si s nimi počít? Jsou nezničitelní jednoduchými prostředky - neodfouknete je, nesmyjete - pořád se vynořují další a další. A klidně si udělají bytem průchoďák a překážkovou dráhu - nerušeně putují z předsíně do spíže, dále do kuchyně, na kuchyňskou linku.

Ať už to jsou černí mravenci, nebo doma náhle potkáte dokonce faraony (velmi malé, žluté nebo načervenalé), není to nic příjemného. Je to právě teď na jaře, kdy nám miniaturní vetřelci pronikají z exteriérů do našich domovů. Nejčastěji najdeme doma druh Lasius emarginatus (mravenec domácí) a Lasius niger (mravenec obecný). Dále je tady mravenec zahradní - tomu nestačí k jídlu to, co najde v zahradě, ale začne šplhat po zdi (a není problém ani třeba 10. patro paneláku), aby zkontroloval sladké zásoby ve vaší spíži. Ihned se shlukují tam, kam nám zapadne kousíček piškotu nebo se vysype pár zrnek cukru. Jedí ale všechno. Pochutnávají si na sirupech, najdeme je v otevřených marmeládách, olizují med, žerou nám pečivo i máslo...

Opět tak přichází na řadu buď razantní chemie, anebo babské vyzkoušené postupy.

S chemií uspějeme, ale problémem vždycky je, že mravenci mají v oblibě kuchyni, tedy místo, kde se vyskytuje naše jídlo. A nikdy si nemůžeme být jisti, jestli insekticidem neukápneme nebo ho nenasypeme někam, kam nechceme, zda jím nekontaminujeme potravu. Ne všechno je proto vhodné k užití ve spíži a v kuchyni. Postupujeme vždy podle návodu a před samotným nákupem si dobře přečteme návod - kde a za jakých podmínek se ten který prostředek smí použít. Dalším problémem jsou také děti v bytě, pro které insekticidy představují nebezpečí - vždy je možná záměna a podobně.

(I proto jsou už vymyšleny takové odpuzovače, které pracují na základě rádiových vln; ty mravence ruší, dezorientují a nutí je vracet se nazpět, odkud přišli.)

Nejprve bychom se měli pokusit najít místo, kde nám mravenci vnikají do domu či bytu. Vydáme se hledat s oboustrannou lepicí páskou a škvírky, které objevíme, důkladně páskou přelepíme a maximálně přitiskneme.

Chemie

Prostředky k hubení mravenců lze obecně rozdělit na spreje, prášky či granuláty, gely a jiné nástrahy.

Například takový gel Fortox mravencům voní a chutná - stačí vytlačit trošku z tuby na mravenčí cestičku, do koutů místností a jiných míst, kde se vyskytují. Výrobci garantují likvidaci dříve než za hodinu po aplikaci.

Prodávají se i různé nástrahy - třeba vypadající jako polootevřené plastové domečky s lapacími či jedovatými chemikáliemi uvnitř. Mravenci zalezou dovnitř a už by neměli odejít. Jiná verze je, že v dózách naleznou něco, co jim voní a chutná a odnesou si to do mraveniště. Ovšem jde o jed, o který se všichni podělí. Příkladem může být insekticidní nástraha Loxiran od Neudorffu, Biotoll, Biolit nebo Raid proti mravencům domácím i obecným. Jinou metodou je prášek na mravence - například Biotoll (schválený pro použití v potravinářských provozech), působí zanášením do hnízda nebo zabraňuje pronikání do dalších místností, nebo Bioformatox. Z toho si uděláme zálivku rozpuštěním v kuchyňském saponátu (např. jaru). Dále jsou na trhu účinné povrchové spreje k hubení mravenců (Lybar, Biolit nebo Effect se zpožděným působením).

A když si nevíte rady

Pokud si ale nevíte s mravenci rady, bojíte se jedovatých prostředků v bytě s dětmi či domácími mazlíčky, nebo prostě nemáte s hubením úspěch a mravenci se k vám stále vracejí, můžete o desinsekci (hubení) mravenců požádat některou firmu, která se odborným hubením hmyzu zabývá.

Babské rady

Říká se například, že mravence odpuzuje majoránka. Nepříjemná jim má být i vůně sušené máty. Mravencům nepříjemná, ale nám většinou příjemná. Zkusit tedy můžeme sušenou kytici máty rozvěsit po kuchyni, předsíni a do spíže, a pak si jen počkat, zda mravenci zmizí...