Tři cesty za architekturou

Představovat Davida Vávru je asi bezpředmětné. Snad každý člověk v téhle republice viděl alespoň jeden díl Šumných měst, která tento architekt a herec vytvářel a moderoval. Jeho přístup k architektuře je známý – vychutnává ji jako cukrovinku, přemílá ji na jazyku, a když něco o ní řekne, je to sladká báseň. Někdy veselá, jindy smutná.

David Vávra během minulých desetiletí několikrát cestoval po světě za architekturou. Šel ji poznávat, nabrat inspiraci, chuť i vůni míst, kde dané domy stojí. Vždyť dům je spjatý s místem, s geniem loci, s lidmi, kteří v něm a kolem něj žijí. A tak vznikla tahle kniha ze tří míst světa, kam se architekt s kamarády či sám vydal.

Tři cesty za architekturou nás tak zavedou do Izraele (zde byl David Vávra hned čtyřikrát), Řecka a na jihoamerický kontinent, a to do Argentiny a do Brazílie. Z cest tu najdeme postřehy, dojmy a lehké popisy míst a samotných domů. Spíš jde o architektonický cestopis, kde Vávra nenabízí architektonický exkurz, spíš kamarádskou cestu za poznáním a pocitem z architektury. Nenajdete tu žádné fotografie. Jen nákresy, jednoduché skici, náčrty.

Moje dojmy z knihy jsou rozporuplné. Je to příjemné čtení, které je proloženo mnoha zajímavými informacemi. Jenže absence hlubšího poznání a především fotografií mi tu chyběla velmi silně. Třeba mě mrzela cesta do Izraele. Pokud se David Vávra prochází po Betlémě, Táboru, Sinaji, prostě místech notoricky známých z televize a časopisů, místech spíš vnitřních než vnějších, pak je vše v pořádku. Ale pak přijde do Tel Avivu, kde se zaobírá Bauhausem, nejednou mi jsou skromné črty málo. Stejně tak i nicneříkající popis. Chtěl bych to vidět, udělat si sám představu a svůj názor. Takhle jen čtu myšlenky někoho jiného. A nemůžu s Davidem Vávrou souhlasit, či mu odporovat. Já tam nebyl. Nevidím to, o čem píše. Tahle kniha je tedy hlavně o Davidu Vávrovi a jeho pocitech z architektury. Ne o architektuře.

  • David Vávra: Tři cesty za architekturou, Vydala Grada Publishing, ISBN: 978-80-247-5645-5

Rádce nájemníka bytu

A tak pod dojmem předchozí knihy sem dávám jinou. Nabitou informacemi tak hutnými, že byste na nich mohli postavit dům. A pak ho pronajmout. Rádce nájemníka bytu od Milana Taraby a Lenky Veselé je tradiční kniha z nakladatelství Grada, která se s každou změnou v zákonech aktualizuje, předělává a reaguje na vše, co se kolem tohoto tématu děje. A s příchodem nového občanského zákoníku se toho změnilo opravdu hodně. Jako předseda sdružení vlastníků jednotek našeho domu vím, jak je daná problematika ošemetná. Jak obtížné je dnes se vyznat v zákonech, nařízeních a jak je lehké zabřednout do problémů.

Není to odpočinkové čtení: není to čtení, které byste si chtěli číst po večerech pod lampou. Tohle je odborná literatura plná výňatků ze zákonů, citací, ukázek smluv apod. Je plná takových informací a je jen málo věcí, na které mi nedala odpověď. Bohužel mě utvrdila v tom, že české právo má občas obtíže vidět problémy tam, kde skutečně jsou, a naopak vytvářet problémy tam, kde nikdy žádné nebyly. Ale to je na jiné povídání.

  • Milan Taraba a Lenka Veselá: Rádce nájemníka bytu, Vydala Grada Publishing, ISBN: 978-80-247-5030-9

Dějiny piva

Jsem Čech národností i jménem. Jsem pivař. O pivu něco vím a nejsem přítelem europiv, velkovýroby a velkospotřeby. O pivu něco vím. Vím, jak se vyrábí, jaký je rozdíl mezi svrchně a spodně kvašeným pivem, vím, co je Ale, Weizen, Bock… Elektrikářskou hantýrkou mám pivní padesátku. A pak jsem dostal do redakce tuhle knihu o dějinách piva. A zjistil jsem o pivu spousty a spousty zajímavých věcí. Velké spousty zajímavých věcí.

Víte třeba, že v patnáctém století připadalo v Čechách na jednu hospodu 50 až šedesát obyvatel? Víte, kdo je Gambrinus? Víte, že když v Anglii neznali chmel, vařily se piva pouze ze sladu (Ale) a konzervovala se břečťanem nebo vratičem (Ale-gil)?

Spoustu a spoustu věcí jsem se tu dozvěděl. Je to komplexní, pěkně čtivě napsaná kniha, která mi během pár večerů silně zvedla chuť na pivo, které jsem neodolal a…

  • Jaroslav Novák Večerníček: Dějiny piva, Vydal CPress, ISBN: 978-80-264-0879-6

Zahradní nábytek – výroba, údržba a renovace

Petra a Pavel Zemanovi jsou pro nás už staří známí. V recenzích jsme měli už jejich Nápady do zahrady. Tentokrát se vrhli na zahradní nábytek. A nejen na něj. Najdete tu, jak obnovit zahradní lavičku, jak opravit zahradní křeslo, udělat si dřevěný podnos, malý stolek nebo jak dát dohromady už koupený zahradní domek, dětské houpačky apod.

Mně se třeba zalíbila stavba zahradní houpačky. Takovou bych si chtěl na chatě sám postavit. Jenže podle tohoto návodu to neudělám. Jen obecné rady typu – použijte hranoly 10 x 10 cm, k jejichž krácení použijte kotoučovou pilu, mi nepomůžou.

Stejně jako v minulé recenzi bych tedy spíš ocenil, kdyby tu byl nějaký přesnější návod. Třeba nějaké rozkreslené konstrukce s délkami, které si v poměru pak může každý změnit. Hodily by se třeba informace, jak správně udělat přeplátování trámků, jak správně čepovat, jaké díly, šrouby a výbavu k téhle konstrukci budu potřebovat…

  • Petra a Pavel Zemanovi: Zahradní nábytek – výroba, údržba, renovace, Vydala Grada Publishing, ISBN: 978-80-247-5586-1