Praha neznámá III

O neznámé Praze jsem vám psal už jednou. To jsem se procházel třeba po Doubečku na jihovýchodě naší metropole. Třetí pokračování téhle knihy od pana Rysky mě zavedla (a vás zavede) do horního Nového Města pražského, do starých statků v Ďáblicích, Starých Hlubočep, Prokopského údolí a Klukovic, Proseka a do nouzových kolonií Na Kotlasce a Na Hájku.

A to mě baví. Spoustu míst, zde popisovaných, znám už docela podrobně. Třeba kolonii Na Kotlasce mám prochozenou skrz naskrz. Má své mytické kouzlo a já ho chodil objevovat ještě v době, kdy můj první syn byl miminkem v kočárku a já s ním každý den vyrážel na dlouhé procházky. A protože bydlíme nedaleko Palmovky a na Kotlasku vidíme z oken, bloumal jsem úzkými uličkami a chodníčky. Horní Nové Město pražské jsem zase prochodil, když jsem studoval vysokou školu a před přednáškami na Albertově jsem měl dvě hodiny čas – příliš na pouhý přesun, příliš krátké na pauzu na koleji. Staré Hlubočepy jsem využíval ve své minulé práci jako pozadí při fotografování.

A tak jsem se s chutí začetl do knihy a o daných oblastech zjišťoval spoustu zajímavých informací, které jsem normálně neznal. Tedy neznal – o Kotlasce jsem toho asi věděl mnohem víc už předem. Zde v knize jsou to jen náznaky toho, co se dá dohledat z veřejně dostupných zdrojů. Ale samozřejmě autor nemohl zacházet do takových podrobností.

Jako minule, i teď musím autorovi poslat velké poděkování. Je to heroický výkon. Je to skvělý počin k tomu, aby lidé milovali Prahu. Prahu, kterou leckdy nenávidí pro množství lidí, hluk a shon. Jenže právě tahle místa ukazují, že jde jen o masku nasazenou na některých turisticky exponovaných místech. Ta další jsou tichá a klidná a s úžasnými zákoutími. To jsou ta v knihách pana Rysky.

  • Praha neznámá III, Petr Ryska, vydala Grada Publishing, ISBN 978-80-271-0519-9

Zeleninová kuchařka

Jsem masožravec. Nejlepší zelenina je ta, kterou sežere vepř. Manželka mě ale naučila, že zelenina je dobrá, ba co výborná i syrová nebo uvařená. A naše děti nám připravily dvojitý direkt – starší syn nemá rád maso, mladší dcerka maso miluje a nemá ráda zeleninu. A s tímhle něco uvařte.

A do toho ještě si uvědomte, že děti jsou strašné „konzervy“. Novoty se nevedou. Špagety s kečupem nebo rohlík se šunkou, na tom by mohly žít celý týden. A uvařte jim třeba pohanku s kysaným zelím, houbami a tofu. No, zkusili jsme to. Mně a manželce to chutnalo moc. Dětem jsme vypreparovali houby a pak to s neveselým výrazem snědly. Tak jsme zkusili oblíbené bramborové noky s dýní, žampiony a šalvějí. Opět jsme vypreparovali houby (ty opravdu nechce ani jeden) a… Nám to chutnalo, děti s neveselým výrazem to snědly. Třetí pokus – kari petrželová polévka se sušenými rajčátky, hruškou a praženými mandličkami. Tady byl úspěch asi největší, jen zrovna to zatracené kari, které máme doma, pálí.

Takže tři testy a za dospěláky velmi chválíme, děti by daly asi horší trojku. Jinak je to kuchařka skvělá, má spousty doplňkových informací, abecední rejstřík podle ingrediencí (super!), jsou tu exotické věci i tradiční české… Tahle kuchařka, která je nejen pro vegany, je fakt super.

  • Zeleninová kuchařka, Petr Klíma, vydalo nakladatelství Smart Press, ISBN: 978-80-87049-97-6

Recepty z bylinek

Podle téhle knížky nebudete dělat třeba kuře na šalvěji. Tyhle recepty vám pomůžou od suché kůže, zápalu plic, bolavých kloubů… Samozřejmě, že tu jsou i nějaké ty kuchařské recepty, ale autorka tu podává bylinky v úchopu širším než kuchařském.

Kniha je rozdělena na části – třeba „Co je dobré pro břicho“, „Obranyschopnost“ apod. Nejdřív mě to trochu mátlo, protože jsem si představoval, že když natrhám na zahradě tymián, tak si nalistuji stránku s ním a vyberu si vhodný recept. Jenže tady je to jinak. Ale ne špatně. Naopak. Velkou devizou knihy je totiž velký rejstřík v zadní části, kde je vše – jak ingredience, tak i jména receptů. Prostě všechno.

Knížku jsem si se zájmem přečetl. Přiznávám, nejsem odborník na mastičkářství, bylinkářství a všechny tyhle věci kolem. Ale moje tchyně je v tomhle oboru více než kovaná a samozřejmě ani její dcera, tedy má manželka, nepadla daleko od stromu. Takže naše rodina je bombardována zázračnými odvary a čaji. Když jsme nemocní a chrchláme, uvaříme si čaj z jitrocele a tymiánu. Když nás bolí v krku, neustále mám prsty krvavé od toho, jak se snažím strouhat ten prokletý vláknitý zázvor.

Recepty jsou zajímavé. Možná někdy až moc překombinované (třeba na průduškový čaj tu potřebují tymián, fenyklové semínko, lékořicový a prvosenkový kořen), takže mohou odradit. Ale jsou i takové klasiky jako čaj z lipového květu doplněný zázvorem, louhované kapky šalvěj-hřebíček-tymián apod.

Ve výsledku je tahle kniha velmi zajímavá a užitečná i pro ty, kteří o bylinkách už vědí spousty. Tchyně asi knihu dostane k Vánocům.

  • Recepty z bylinek, Ursel Bühringová, vydalo nakladatelství Mladá fronta, ISBN: 978-80-204-4433-2