Tip na dárek na poslední chvíli: kniha

Recenze knih v naší redakci jsou tradicí. A víme z minulých let, že recenze těsně před Vánoci jsou ty nejčtenější a nejžádanější. Už několikrát jsme od vás dostali děkovné maily, že jsme na poslední chvíli toho Ježíška popostrčili kupředu. Takže nezklameme ani tentokrát.

Kniha o pivu

Jsem pivař. Ano, víno mám také rád, ale pivo mám prostě radši. Ostatně jsem Čech jménem i národností. Je pravda, že ale nejsem vyznavačem jedné skupiny piv. Rád ochutnávám a ještě v dobách, kdy se Gambrinus dušoval na tiskové konferenci, že nikdy nebude dělat nic jiného než desítku a dvanáctku, protože jenom to Češi chtějí, jsem hledal pivní dobroty. Taková dovolená v Belgii… Co vám budu povídat.

Ale zpátky ke knížce. Kniha o pivu je komplexní. Najdete tu opravdu všechno. Jak se pivo vaří, si dnes najdete třeba i na Facebooku. Ale jak vypadá třeba žatecký červeňák nebo co znamená Golden Ale, to se jen tak nedozvíte. Pavel Borowiec (takový Smotlacha českého pivařství) to ale tady všechno pěkně rozebral. Výborně to rozebral. Dokáže tu vzít pivo kousek po kousku, rozpitvat ho na prvočinitele a pak je zase složit dohromady tak, aby si ho mohl vychutnat. Ukazuje zde, i jak si ho správně užít, jak ho párovat s jídlem apod.

Je to vynikající kniha, která určitě bude za rok ohmataná, až budeme s kamarády zase usedat do našich oblíbených degustačních hospůdek a budeme se snažit ze sebe udělat z osob pivně poučených osoby pivně znalé.

Ach jo. Už mám zase chuť na nějaké dobré pivo. Na Silvestra asi přijdou na řadu oblíbené Únětice.

Kniha o pivu, Pavel Borowiec a Marcela Titzlová, vydalo vydavatelství Smart Press, ISBN: 978-80-87049-96-9

Styly interiérů

Pamatujete si ještě na články od architektky Haroldové? Třeba všechny ty Chyby v interiéru nebo Nákupy do…? Tak tahle paní se rozepsala ještě víc a ve vydavatelství Baron vydala novou knihu – překvapivě o interiérech. A tak, jak to umí nejlépe, tu vysvětluje všechny různé druhy stylů – od moderního, přes oblíbený středomořský, až třeba po divodějný eklektický styl. Popíše tu atmosféru, barevnost, jaké doplňky využít, jakou podlahu nejlépe aplikovat… Prostě všechno.

Celou knihou se prolínají pěkné fotografie, názorné, efektní a kvalitní.

Dvě drobné vady na kráse bych ale viděl. Prvně – fotografie se většinou zabývají rozměrnými a moderními interiéry. Nic takového, jako je typický český panelák. Škoda. Téhle inspirace je u nás potřeba nejvíc. Také je škoda, že tu nejsou třeba ukázky kombinací barev, materiálů…

Styly interiérů, Ing. arch Veronika Haroldová, vydalo vydavatelství Baron, ISBN: 978-80-88121-32-9

Vyhlídky nad přítoky Vltavy

Kdysi (než jsem si pořídil děti) jsem tuhle naši zemi pořádně prochodil. Pěšky, s batohem na zádech. Na každém kroku jsem se divil, jak krásná je. Jakých podivností a úžasností. Co nečekaných průhledů a maličkých detailů tu nalézám. Pravda, vandroval jsem především po horách, hlavně horách s méně lidmi (přiznávám, Šumavu nebo Krkonoše jsem záměrně vynechával), ale i do nížin jsem zabrousil. A tak při téhle knize jsem občas vzkřikl: „tam jsem byl a bylo tam krásně!“

Ano, to co popisuje Ivan Klich, je opravdu krása. Kdo vyznává spojení řeky s přírodou, ten si užije. Kdo má rád vodu, užije si. Kdo má rád cestování, užije si. Vyhlídky nad Otavou, Lužnicí, Sázavou a Berounkou skutečně otevírají často netušené krásy, před kterými se zatají dech.

V knize je příjemné, že je tu jednoduše popsána cesta k vyhlídce, že jsou tu fotografie z místa a také popis zajímavostí podél cesty a z okolí. Informací však není mnoho. Doporučuji tak, kdo se vydá na cesty, nechť se pečlivě připraví a najde si ke zmíněným zajímavostem více informací dopředu. Víc si to užije.

Vyhlídky nad přítoky Vltavy, Ivan Klich, vydalo nakladatelství Grada Publishing, ISBN: 978-80-271-0550-2

Švédská kuchařka

Severský design je nejen u nás legendární. Spousta lidí bydlí v nábytku IKEA (už druhá zmínka o této nábytkářské firmě v jednom článku? Ne není to reklama!) a vyznávají ten kombinační styl bílé barevnosti, domácké strohosti… Ale švédská kuchyně tu není až tak známá. Tedy ona tu vlastně kromě masových kuliček nebo knäckebrotu ani moc známá není.

A tak tahle kuchařka dokáže alespoň trochu ten severský styl přiblížit. A je to dobře. Někdo říká, že kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Já říkám, že to samé je s jídlem. Podle něj a s ním poznáte lidi. Poznáte národ.

Švédi jsou národ jednoduchý, přímý, bez zbytečných kudrlinek a vytáček. Jsou národ lidí, kteří mají studenou přírodu, ale hřejivé jídlo. Samozřejmě, že jsem nevyzkoušel recept na slavnou kvašenou švédskou rybu, kterou se doporučuje jíst pouze na čerstvém vzduchu a ne v místnosti. Ale receptů jednoduchých a sytých plných třeba brambor je tu dost. A chutnají přesně jako Švédsko, kde jsem se několikrát služebně pohyboval. Je to výtrysk jemných pocitů a chutí tak rafinovaných, až se člověku zatají dech. I sladké dezerty jsou takové, že odolávají zimě a sněhu, že zahřejí, zasytí, vyvolají pocit takové té klidné domácké nálady.

Švédská kuchařka, Dominika Wittenberg Gašparová, vydalo nakladatelství Smart Press, ISBN: 978-80-87049-94-5

Simplissime Nejsnadnější kuchařka na světě

Tak na tuhle kuchařku jsem se hodně těšil. Když mi napsali z nakladatelství Mladá fronta, že tenhle světový bestseller vyjde i v Češtině, byl jsem nadšen. Tu chci! Konečně nebudu muset vařit hodiny a umývat hromady špinavých hrnců. Vše půjde ráz naráz.

Ano, všechny recepty tu nepoužívají VÍC JAK 6 SUROVIN! Takže vše je snadné a za pár minut hotové. Vynikající. Je to prostě taková IKEA v kuchyni.

A pak jsem knihu dostal do redakce. Kolegyně zajásala, že takhle přesně vaří ona. Že to je přesně to, co ona vyznává. Já tak nadšený nejsem. Podle mého je to takové ošizené vaření. Víte, nejsem vyznavačem domácího consommé, ale dobrý vývar je prostě základ pro všechno. A tady prostě zredukují polévku na vodu, masox a… Sem si přidejte cokoliv – od pórku přes brokolici až třeba po uzenou rybu.

Prolistoval jsem si kuchařku a zodpovědně říkám. Já nejsem ta osoba, která může vařit bez zašpiněné kuchyně, hromad nádobí a zacákané plotny na metr daleko. Moje vaření je živelné, ale živé. Musí mít chuť a vůni a styl a efekt a chutnat na jazyku a štípat na patře a sůl musí podpořit chuť cukru a kečup nemůže vždy nahradit protlak a pasírovaná rajčata. A játrové knedlíčky v polévce z hovězích oháněk jsou prostě nejlepší.

Takže se omlouvám. Já nejsem ten ideální člověk na tuhle recenzi. Snad to chápete. Ale jste to vy, kdo nevyznáváte všechno to, co já, kdo třeba vaříte doma na dvouplotýnce nebo pět dní v týdnu se narychlo doma snažíte o něco teplého do žaludku, pak je to vaše.