Za prvé, miniprasátko vůbec nemusí zůstat maličké po celý život, ani když mělo trpasličí rodiče. Prasátka z tuzemských chovů jsou vždy kříženci s nejasnými rodokmeny a geny se mohou pomíchat, takže vám z mazlíčka může klidně vyrůst stokilový drobek. Je to jeden z důvodů, proč se nedoporučuje pořídit si prasátko do panelákového bytu; pro jeho chov je mnohem vhodnější domek se zahradou, kde bude mít výběh a z příbytku vás nevytlačí.
Prasátko jako mazlíček
Říká se, že prasátka jsou velice inteligentní a umějí se naučit různým trikům. To je pravda, ale nemůžete se domnívat, že prase bude aportovat klacek jako pes. Jeho inteligence spočívá především v tom, že se naučí otvírat šuplíky a lednici, a dokonce přesune židli, aby se dostalo na stůl. Na rozdíl od psa se prasátko nepřizpůsobuje vám, vy se musíte přizpůsobit jemu. Je třeba mu věnovat neustálou pozornost a od začátku ho vychovávat, jinak vám převrátí dům vzhůru nohama a stane se nezvladatelným. Rozhodně to není mazlíček pro zaneprázdněné pracující.
Pořídit prasátko jako dárek malému dítěti také není dobrý nápad. Prasátka kopou a koušou, i když to třeba nemyslejí zle. Prostě neodhadnou svoji sílu. Kromě toho také hájí domov a své blízké, takže vypoklonkují každou návštěvu, která se jim nelíbí.
Prasátko jako mazlíček
Dalším problémem je velmi omezená, a tím i drahá veterinární péče; specialistů na choroby prasat je v České republice poskrovnu, na běžné veterině vám nepomůžou. Stejně tak to platí o kastracích, které jsou u prasátek chovaných v bytech nutné.
Protože prasata bývají vyspělá nejen inteligenčně, ale i emočně, vytvoří si na vás silnou citovou vazbu a je pro ně utrpením, když se jich po čase chcete zbavit. Nejste-li si proto jisti, zda soužití s neobvyklým mazlíčkem zvládnete, raději si ho ani nepořizujte, případně se obraťte pro radu na Český klub majitelů prasátek chovaných v domácnosti.