Pražský stavitel Beno Kabát žil na Malé Straně, kde sídlila i jeho firma. V roce 1925 koupil se svou manželkou Annou polnosti za vlakovou dráhou, jež spojili do rozsáhlého pozemku pro stavbu své vily. Po smrti otce v roce 1943 vilu i s pozemky zdědila dcera Zita, známá herečka především meziválečné éry. Zita Kabátová v roce 1946 areál prodala manželům Blaženě a Josefu Zalabákovým. Roku 1961 přešlo vlastnické právo na vilu i zahradu na československý stát, jenž ho dal do správy Místnímu národnímu výboru Dobříň. Obec vilu vlastnila až do devadesátých let dvacátého století, kdy ji značně zdevastovanou na několikátý pokus prodala soukromé firmě, jež ji kompletně i se zahradou zrekonstruovala.

ČTĚTE TAKÉ O SLAVNÝCH DOMECH:

Vila stojí v jižní části značně rozlehlé parcely téměř čtvercového tvaru. Zbylou plochu tvoří komponovaná zahrada s řadou zákoutí a doplňujících prvků. V přízemí vily byly navrženy převážně společné prostory - vstupní hala, společenská místnost spojená s jídelnou, hudební koutek, zimní zahrada. Nalézalo se tu i zázemí - kuchyně, spíž, pokoj pro služebnou a sociální zařízení. V patře byly pokoje pro rodinu i návštěvy. Ve zvýšeném suterénu bydlela rodina správce Leopolda Kvintuse, který se s manželkou a šesti dětmi staral o chod domácnosti, o zahradu a přilehlé polnosti. K domu byl přistavěn i vytápěný skleník. Součástí areálu vily byly kromě garáže i doplňky a zajímavosti zahrady - bazény, sochy, betonový pařez s dutinou i pro několik lidí, model mlýna na vodoteči apod. Letní vila, kde majitelé pobývali přibližně od května do října, je typem módního rodinného bydlení vyšší střední vrstvy meziválečného Československa, motivovaného „útěkem z města“ a především reprezentací. Vila v Dobříni byla díky dceři majitele, známé herečce, místem setkání i známých osobností kulturního světa té doby.