Ze všeho nejdříve si musíme odpovědět na 2 otázky:

  • Jaký dům chci koupit?
  • Kdy jej chci koupit?

Odpověď na první otázku ovlivňují dvě okolnosti. Naše preference (co by se mi líbilo) a naše finanční možnosti (co si mohu dovolit). Bylo by příjemné ignorovat druhou složku a vybírat pouze podle toho, co se nám líbí. Bohužel je to obvykle obráceně. Proto je nejdříve nutné vyhodnotit, co je pro náš rozpočet únosné, odhadnout maximální možnou cenu nemovitosti a poté vybírat z možností, které se do stanoveného limitu „vejdou“.

Důležité je také rozhodnout, kdy chceme náš záměr uskutečnit. To proto, že časový horizont zásadně ovlivňuje vhodnost různých spořicích a investičních strategií před koupí. Jiná bude vhodná, pokud to má být do 1 roku, jiná pokud koupi plánujeme v horizontu např. 5 let.

Jakou nemovitost si můžeme dovolit a kolik budeme potřebovat vlastních prostředků?

Nejdřív se zamysleme nad naší předpokládanou finanční situací v době koupě a také v době, která bude následovat po ní. Své náklady totiž musíme být schopni zvládnout i při poklesu příjmů (např. odchod manželky na mateřskou), resp. růstu výdajů (např. nástup dětí do školy). Pokud takové situace neočekáváme, můžeme vycházet z dnešní situace. Pokud ano, již dnes bychom na to měli vyčlenit část peněz, které máme, resp. v budoucnu vyděláme. Také bychom měli držet „železnou“ rezervu, která nám pomůže překonat situace, které očekávané nejsou. S těmito penězi bychom již neměli při dalším plánování koupě nemovitosti počítat - jsou zkrátka určené na jiný účel.

Předpokládejme, že budeme tak, jako většina lidí, nemovitost financovat z větší části úvěrem a z menší části z vlastních zdrojů, a také, že nevlastníme jinou nemovitost, kterou bychom mohli nabídnout bance jako zajištění úvěru.

Vhodná minimální výše vlastních zdrojů je 10-15 % celkové hodnoty nemovitosti, plus peníze na případné pořízení movitého vybavení domu.

Proč právě tyto hodnoty?

  • pokud bychom si museli půjčovat peníze dokonce i na movité vybavení, jednalo by se o úvěr, který se obvykle poskytuje za nevýhodně vysoké úrokové sazby.
  • čím vyšší je poměr výše úvěru a hodnoty nemovitosti, kterou se za úvěr ručí (zástavním právem k nemovitosti), tím je úvěr pro banku rizikovější. Proto s růstem tohoto poměru nad 85 % (resp. 90 % - záleží na bance) roste i úroková sazba úvěru. V takovém případě se jedná o tzv. 100% hypotéku, která je mnohem dražší.

NÁSLEDUJÍ DALŠÍ BODY PRO PORADNU FINANCOVÁNÍ HYPOTÉKOU. CELÝ ČLÁNEK NAJDETE VE SPECIÁLU ČASOPISU DŮM&ZAHRADA – DOSTUPNÉ BYDLENÍ. TEN JE NYNÍ V PRODEJI NA VAŠICH STÁNCÍCH S TISKOVINAMI.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com