Elektrické vytápění se podle typu zdroje tepla dělí na přímotopné a akumulační. Jak již vyplývá ze samotného termínu, ‚akumulační‘ zdroje jsou založeny na principu ukládání energie vyrobené v době nízkého tarifu do akumulátoru tepla (teplovodní zásobník, betonová vrstva podlahy, nebo magnezitové cihly), energie se postupně uvolňuje ve formě tepla a ohřívá vzduch uvnitř místností.
Akumulační zdroje mohou být umístěny přímo ve vytápěné místnosti (akumulační kamna, topné podlahové kabely a podomítkové topné fólie), nebo v rámci rozvodu otopné soustavy (akumulační teplovodní zásobník). Z toho plyne, že akumulační zdroje mají delší dobu odezvy, a nejsou tedy vhodné pro prostory, které potřebujeme zahřát rychle, například koupelny nebo rekreační objekty.
Kamna, nebo kotel
Moderní akumulační kamna jsou prostorově úsporná a jejich výhodou je jednoduchá instalace. Schopnost akumulace tepla dosahuje až 60 %. Řídicí jednotka dohřevu reguluje ohřívání zásobníku tepla v závislosti na venkovní teplotě a na zbývajícím teple v přístroji.
V elektrokotli k ohřevu teplonosného média slouží topné patrony uložené v izolovaném výměníku, voda kolem nich proudí a přijímá produkované teplo. Elektrokotel s teplovodním zásobníkem v současnosti převážně funguje jako doplňkový (bivalentní) zdroj k jinému zdroji. Zapínán bývá v době, kdy je provoz hlavního zdroje kapacitně nedostatečný nebo neefektivní. V domech s nízkou potřebou tepla může sloužit jako hlavní zdroj.
Přímotopy ano, či ne?
Moderní otopná tělesa i vypadají skvěle. Foto: Fenix Group
Elektrické přímotopné zdroje teplo okamžitě předávají teplonosné látce, reagují tak bezprostředně na potřebu dosažení požadované teploty vzduchu v místnosti nebo objektu. Přístroje zajistí příjemné teplo od prvního okamžiku, ale jsou poměrně elektricky náročné, proto se používají hlavně jako doplňkové zdroje například pro krátkodobé dosažení příjemné teploty v koupelně nebo jiné místnosti, která se používá jen občas. Dělí se na stacionární, nástěnné nebo podlahové konvektory (nasávají chladný vzduch do výměníku a ohřátý jej vrací zpět do prostoru), infrazářiče a sálavé panely. Možnost plynulého nastavení požadované teploty šetří elektrickou energii.
Křemíkové infrazářiče dodávají příjemné infračervené sálavé teplo. Při přenosu tepla sáláním (elektromagnetické záření) dochází k ohřevu přímo hmotných těles, ne vzduchu mezi nimi. Sálající teplo je cítit ihned po zapnutí. Proto jsou tyto přístroje ideálním zdrojem tepla do koupelen, zastřešených teras nebo do zimních zahrad.
Další typy ohřevu vody i vzduchu pomocí elektřiny, včetně výhod, nevýhod a také druhů tarifů pro elektrické vytápění, najdete v čísle 9/14 časopisu DŮM&ZAHRADA. Objednat lze samostatné číslo nebo získat předplatné, a to přes e-mail: send@send.cz, online na Předplatné časopisů nebo telefonicky: 225 985 225
Text: Monika Smekalová