Když zahradní architekti Ing. Mirka Svorová a Ing. Jakub Finger z ateliéru Partero poprvé viděli pozemek, který měli zvelebit na zahradu, klesli na mysli. „To proto, že v této příměstské lokalitě developer rozporcoval rozlehlý pozemek na co nejmenší stavební parcely. Architekti na ně projektují příliš velké domy,“ vysvětlují. „Značný problém pro naši práci je špatné osazení stavby, což platilo i v tomto případě. Jelikož se terén před zahájením stavby neupravoval, stál dům uprostřed pozemku na mírném kopečku. V běžné praxi se výškový hendikep řeší několika schody. „Jenže schody nejsou řešení, když chcete propojit interiér s exteriérem,“ tvrdí architekti.

Sečteno a podtrženo

Zahradu o rozloze 440 čtverečních metrů reprezentovaly čtyři úzké štráfky pod úrovní domu. Na severu, jihu a západě sousedé takřka na dosah ruky (přesněji hrábí). Na východě je ulice. Bylo na téhle zakázce vůbec něco pozitivního? „Samozřejmě!“ tvrdí architekti. „Klienti, kteří nám extrémně důvěřovali. A zahradní firma Jasan, která všechno, co jsme navrhli, perfektně realizovala. Vůbec totiž neplatí malá zahrada = malá pracnost. Naopak! Čím je menší, tím dá její projekt víc přemýšlení, vyžaduje víc nápadů a při realizaci víc profesionality.“ Tato zahrada ve finální podobě vyžaduje 1x ročně profesionální údržbu (prořez a stříhaní dřevin). Běžnou údržbu (sekání trávníku, pletí záhonů) si zajišťuje investor sám.

TUTO ZAHRADNÍ NÁVŠTĚVU JSTE MOHLI NAJÍT V ČASOPISU DŮM&ZAHRADA 1/15. A PRÁVĚ ZDE MŮŽETE NAJÍT I VÍCE FOTOGRAFIÍ K ZAHRADĚ. I TOTO STARŠÍ ČÍSLO SI MŮŽETE OBJEDNAT, A TO NA TELEFONNÍM ČÍSLE 225 985 225 NEBO E-MAILU ASTROSAT@SEND.CZ, A TO ZA CENU 69 KČ + POŠTOVNÉ 10 KČ.

Co si kdo přál

Klienti dali architektům zadání: funkční rodinnou zahradu. Nejdůležitější pro ně bylo odclonit ji od okolí, aby i přes těsnou blízkost sousedů měli všichni členové rodiny soukromí. Přáli si mít na dosah běžnou zeleninu a trhat vlastní ovoce. Vařit z čerstvých bylinek. Užívat si klidné posezení i mít kde hrát ping-pong. Jinými slovy: zahrada měla být vstupní a pobytová. I užitková, i okrasná, i relaxační.

Jak dostat dům s kopce

Investor se na první schůzce s architekty v duchu divil, proč pořád chodí kolem domu a kroutí hlavou. Ani netušil, že dumají, jak propojit interiér s exteriérem bezbariérově, tj. bez schodů. „Dost na tom, že přímý vstup na zahradu je možný z jediné místnosti na jižní a západní straně domu!“ poukazuje Jakub Finger.

Výsledek přemýšlení ukázal, že bez terénních úprav to nepůjde. Pozorní čtenáři našeho časopisu vědí, že terénní zahradní úpravy u dokončené stavby domu nejsou žádná legrace; naopak představují technickou komplikaci a řadu omezení.

Aby se jižní část zahrady zvedla do úrovně přízemí domu, bylo nutné ji zvednout. K tomu posloužily moderní hatě, skrytá konstrukce trubek a lamel. Na východní straně, kde je domovní vstup a garáž, se terén mírně svažuje do ulice. Na severní je takřka zarovnaný. Dnes je čtvrtina západní zahrady viditelně níž než partie s trávníkem -- o 60 cm. Přechod mezi výškovými úrovněmi je přiznaný a zdůrazňuje ho kamenná zídka. Nejenom že odděluje zónu relaxační a okrasnou (trávník a záhon kvetoucích trvalek) od zeleninové zahrady (nadúrovňové záhony rajčat, cukety, celeru, mrkve), ale hodně tím získala i na zajímavosti.

Výhled do zeleně

Vinou centrálního usazení domu požadovaného stavebním úřadem je předzahrádka (podle dnešních měřítek považovaná za staromilskou) neobvykle velká. „Využili jsme její atypickou prostornost a vysadili na ní rychle rostoucí dřeviny, hlavně břízy a svídy, které v kombinaci s nespoutaným kontryhelem a hortenziemi tvoří neprůhlednou džungli,“ vysvětlují. Tím je ulice vydatně „bio-odcloněna“ a investoři mají i z této strany domu výhled do zeleně.

Cesta k domu je dlážděná, ale vjezd do garáže štráfovaně prozeleněný. „To aby dlažby nebylo moc,“ vysvětluje Mirka Svorová. „Kromě toho horizontální střídavé pruhy trávy a dlaždic jsou nenásilný přechod k vegetaci na jižní straně zahrady.“

Chuť i vůně

Na jižní straně zahrady je tříčlenný sad: meruňka, jabloň, švestka. Pod nimi výsadba půdokryvných jahod, jejichž úkolem je -- podle Mirky Svorové -- hlavně vonět. „Mým záměrem bylo vítat příchozí jemným aroma, které se odtud line,“ říká zahradní architektka, která ve svých zahradách nekalkuluje pouze s barvami a chutěmi, ale i s vůní.

Do srdce zahrady

Tam vede cesta po dubovém chodníčku-lávce, která ústí na čtvercovou terasu. Právě jste došli do středu této malé velké zahrady. Za dřevěnými boxy, kde rostou omamné levandule, tymián, šalvěj a dobromysl, se otevře pohled na smaragdově zelený pažit (55 m²) a úzký barevný záhon trvalek. A hlavně: tady je to správné místo na koncert pod platany, jak by řekla Jindřiška Smetanová. Ty stromy zde opravdu jsou, podotýkám já. Můžete si přinést housle.

Geneze terasy, která je výškově i funkčně pokračováním obývacího pokoje, by vydala na povídku nebo aspoň aforismus. „Klienti na ní chtěli trávit hodně času. Proto si přáli, aby byla v závětří, intimní a stinná. „Proč utrácet za slunečník?“ zeptali se architekti klientů. „Investujte do stromů!“ A to se stalo. Jenže nad smontovanou holou palubou se čtyřmi průřezy na kmeny stromů náhle, poprvé a naposled během spolupráce s Parterem zachvátily klienty pochyby: „Není to moc velké?“ ptali se. „Nač potřebujeme taneční parket?“ Obavy se rozptýlily, když zahradní firma zasadila čtyři platany. Jejich koruny se spojily ve stinnou pergolu, pod kterou je místo na venkovní posezení. Terasa je právě tak velká i pro pingpongový stůl, uskladněný v průchozí garáži.

„Co se podle mě na téhle zahradě podařilo nejvíc?“ zadumal se Ing. Finger nad finální otázkou. „Naskládat na tak malý prostor všechno tak, aby zahrada fungovala, a přitom vypadala k světu.“

P.S. V soutěži Zahrada roku 2014, kterou každoročně vyhlašuje a organizuje Svaz zakládání a údržby zeleně, získala tato zahrada 2. místo.

  • Projekt: Partero, Ing. Mirka Svorová, Ing. Jakub Finger
  • Realizace: Jasan
  • Rozloha: 440 m²
  • Trávník: pokládaný
  • Závlaha: automatická
  • Další: dubová terasa, lávka, záhonové boxy

Text: Marie Krausová, Foto: Petr Hejna