Zemní plyn je v Česku tradičním médiem, které ve spoustě domácností ohřívá vodu pro koupání a topení a jídlo na sporácích. Zemní plyn je komodita, která má v Evropě dobře rozdělené zdroje – z Ruska k nám proudí 29 % procent, stejné množství je z vlastní evropské produkce, 23 % je z Norska a dalších dvacet procent pochází z dalších zdrojů. To znamená, že i když vypadnou dodávky z jedné strany (například z Ruska, jak už jsme to jednou zažili), nemusí se Evropa obávat – má dost míst, odkud zkapalněný zemní plyn získat.

Cena zemního plynu je z části vázaná na cenu ropy, která je v posledních letech na historicky velmi nízké úrovni. Částečně se ale s touto komoditou obchoduje samostatně, a to právě s tím, jak se diverzifikují zdroje. Stejně, jako se obchoduje na základě dlouhodobých smluv, přichází ve stejném měřítku i takzvané spotové trhy, tedy krátkodobé kontrakty. Ty samozřejmě mohou výrazně kolísat jak do vyšších, tak i nižších cenových hladin. Ale hlavním přínosem je, že se kombinací obchodování na různých trzích dokáže udržet hladina ceny na přijatelné úrovni. Takže zemního plynu se není třeba bát.

Co umí plynové kotle

Od roku 2015 Evropská unie zavedla nařízení, které zakazuje vyrábět a prodávat kotle bez kondenzace (viz tabulka) s výjimkou kotlů s výkonem do 10 kW určených pouze k vytápění a kotlů s výkonem do 30 kW s průtokovým ohřevem teplé užitkové vody. Co to znamená? Základem většiny domů a domácností se tak staly nebo se po rozbití současných kotlů stanou kotle kondenzační. Má to svá pozitiva i negativa. Pozitivní je, že vyšší účinnost znamená i menší spotřebu plynu. Nižší spotřeba plynu = nižší emise. Ušetříte i elektřinu, protože elektronicky řízené oběhové čerpadlo s nízkonapěťovým napájením má nižší energetické nároky.

Nevýhody jsou tu ale také. Pokud budete nahrazovat starý kotel za nový, pravděpodobně budete muset vyvložkovat nově komín (kondenzace vodních par v úrovni kotle nebo těsně za ním je vražedná pro klasická komínová tělesa nebo hliník). Stejně tak musíte vyřešit odvod kondenzátu přes sifon do odpadního potrubí. Toho nevzniká málo. Teoreticky by spálením jednoho m3 plynu mělo vzniknout 1,6 l kondenzátu.

Největším problémem pak je vlastně technologická kauzalita kondenzačního kotle a otopné soustavy. Pokud máte nízkoteplotní otopnou soustavu, nebo ji takovou plánujete (například podlahové vytápění), pak je vše v pořádku. Při vhodném návrhu dosáhnete nejvyšší účinnosti. Ovšem pokud budete vyměňovat starý kotel s vysokoteplotní otopnou soustavou (radiátory), kotel nepojede v kondenzačním cyklu, protože prostě při vysokých teplotách už kondenzace nejde dosáhnout. Proto se účinnost snižuje. I přesto je ale nový kotel zcela jistě účinnější a ekonomičtější než starý.

Je tedy výhodnější při výměně starého kotle za nový uvažovat i o rekonstrukci celé otopné soustavy. Vyregulovaná otopná soustava je mnohem ekonomičtější. Přidáním několika regulačních prvků a výměnou starých radiátorů, které by v nižších teplotách prostě nefungovaly, za nové a moderní a funkční.

CELÝ ČLÁNEK VČETNĚ RAD, JAK SPRÁVNĚ VYBRAT KONDENZAČNÍ KOTEL, NAJDETE V ČASOPISU DŮM&ZAHRADA 10/17. Objednat lze samostatné číslo nebo získat předplatné, a to přes e-mail: predplatne-casopisu@vlmedia.cz, online na Předplatné časopisů nebo telefonicky: 272 015 015. Je tu možnost i elektronického předplatného pro vaše mobilní telefony, počítače či tablety.