Technologie pro ostrovní domy (II.): Rozhovor

Ostrovní dům

Autor:

Kdo bude hledat informace o ostrovních domech, tedy o domech, které jsou energeticky soběstačné, a nemusí být tedy připojeny k rozvodné síti, narazí na jméno Pavla Podruha. Je proto nasnadě, že když se chceme bavit o těchto domech, musíme se o nich bavit s ním – zakladatelem projektu Český ostrovní dům.

Základní otázka je Proč?

Začali jsme ve 4 lidech, bez kanceláře, se společnou základní motivací. Dělat něco, u čeho můžeme mít pocit, že jsme užiteční pro ostatní. Každému z nás se profesně vedlo, ale tak trochu u toho vydělávání peněz chyběl přesah. Vytvořili jsme tedy projekt Český ostrovní dům, který má veřejnost upozorňovat na existující možnosti soběstačné architektury, tedy nejen té kompletně ostrovní, ale i možných variant tzv. na půl cesty. Každá snaha byť jen o dílčí soběstačnost má smysl a odměnu pro toho, kdo se snaží.

Ostrovní dům
Pavel Podruh

Autor:

Chápu, je za tím ještě nějaká hlubší myšlenka?

Kontext je jednoduchý a nebudu ho nijak dlouze rozvádět. Brzy nás bude 8 miliard a té energie co globálně vyrobíme z uhlí, toho odpadu co vyprodukujeme, všichni už tak nějak cítíme, o co se hraje. Nejsme žádní ekologové, nechceme strašit, spíše bychom rádi přispěli pozitivní aktivitou směřující ke zlepšení stavu – k posunu. Technologie a společenská poptávka po soběstačnosti se čím dál více potkávají a naše myšlenka má za cíl tento proces ještě více urychlovat. Navíc je to obrovsky fascinující téma, takže nás to dost žene i vnitřně dopředu a budí v noci ze spaní.

Technologie tedy existují. Ale jak těžké je například sehnat povolení na takové domy? Vždyť třeba stavební úřady dnes často podmiňují schválení stavby stavbou čistírny odpadních vod.

Víte, je samozřejmé, že systém vždy tak trochu dohání realitu. V ČR máme poměrně rozrostlý aparát, který stavění spíše komplikuje. Tipnul bych si, že téměř každý z vašich čtenářů se s tím již setkal a mohl by vyprávět. Kompletně ostrovní dům je filozofické východisko, zhmotnění názoru konkrétního člověka, ne nutně společenský ideál. Za ten pokládám tzv. aktivní architekturu, tedy takovou, která dokáže své vlastní zdroje sdílet s ostatními. Tam také náš projekt směřuje - abychom mohli efektivně sdílet s ostatními, chceme se nejprve naučit být zdrojově soběstační. Člověk, který si chce postavit ostrovní dům, si musí samozřejmě být vědom podmínek, jenž mu systém ukládá, a i přesto se do toho vrhnout. Vlastně stejně tak, jako člověk, který si chce postavit klasický rodinný domek či továrnu. Vše má svá pravidla, která nemají takovou dynamiku, jakou by mít mohla. Člověk musí být tvrdohlavý a nepolevit.

Mohlo by vás zajímat

Český ostrovní dům

Častokrát si řekneme, že by bylo skvělé, nebýt připojený k energetickým sítím. Zvlášť v době vyúčtování a placení nedoplatků. Ovšem ...

Další otázka, která člověka okamžitě napadne. Kolik takové technologie pro ostrovní dům stojí? Vyplatí se to?

Ekonomickou návratnost vám tady nevystřelím, vždy záleží na typu projektu, zvolených technologiích a hlavně úmyslu daného člověka. Nicméně, například energetická řešení, tedy baterie a domácí solární elektrárny jsou již fyzicky mnohem dostupnější a finančně dosažitelnější, než si obecně lidé myslí. To už není hudba budoucnosti, to už je reálně tady a věřím, že bude čím dál víc.

Kdo je cílová skupina takových domů?

Často nás pro ostrovní domy oslovují dvě poměrně specifické skupiny lidí. První jsou vysoce zaopatření lidé, kteří pokládají nezávislost za luxus, vydřeli si to a nyní si chtějí dopřát co nejvyšší kvalitu, bezpečí pro svou rodinu, bez omezení. Druhou skupinou jsou mladší lidé, kteří naopak moc peněz nemají a jsou ochotni se omezit pro pocit svobody, a vymanit se tak trochu z toho krysího závodu. Je pozoruhodné, že jsou si tyto dvě skupiny často v přemýšlení velice podobné.

Ostrovními domy se zabýváte už léta. Sledujete nějaký trend v tomto oboru?

Vidím trend a tím je stále se zvyšující pozornost a tím pádem i poptávka. Nejen o kompletně ostrovní stavby, ale obecně o to, jak žít lépe a jak být více soběstační. Nástup moderní decentralizované energetiky je neodvratný. Elektromobilita, baterie, to vše je jen začátek. Věřím, že za 5 let bude energeticky soběstačný dům normálním standardem a těším se na to. Dlouhodobě nám na trhu chyběly dva specifické energetické výrobky, a tak jsme se je oba na vlastní pěst rozhodli vyvinout. Zatím nejsou veřejné, ale brzy se s nimi na světlo světa chystáme. A to rozhodně ani zdaleka nejsme jediní. Vodní hospodářství zažije také velké změny směrem k recyklaci a efektivnějšímu využívání pitné vody. Čekají nás zajímavé roky.

Musí se lidé v ostrovních domech nějak omezovat na svých zvycích? Je třeba nějak změnit životní styl?

Opět, záleží na velkorysosti a názoru daného klienta. Dá se postavit ostrovní dům, ve kterém nepoznáte rozdíl oproti běžnému provozu, a dá se postavit domek, ve kterém pan majitel chce hlídat každou kilowattu osobně a chodit na kompostovací záchod. Pak je všechno na škále mezi tím.

Pokud by lidé tedy chtěli o ostrovním domě přemýšlet, je nutné myslet na něj už před stavbou domu, tedy v jakési fázi nula, nebo je možné mít třeba nízkoenergetický dům, který postupně bude majitel dovybavovat technologiemi a následně i odpojí od sítí?

Samozřejmě je lepší svůj projekt začít již od začátku s jasnou vizí, ale to není vždy reálné. Všechno jde, když se chce, akorát to někdy může být trochu komplikované. Základem je si uvědomit, proč a zda skutečně chci být kompletně ostrovní. Jak jsem říkal, soběstačnost může být vlastně skvělým základem pro sdílení. Představte si budoucnost, kde vzniká lokální trh s energií, transakce v blockchainu a každý se může podílet tak, jak mu podmínky a možnosti dovolí. To by asi s aktuálním energetickým trhem trochu zahýbalo. A to je také náš cíl.

Jak velký zájem je v ČR o domy bez připojení na sítě?

Zatím vnímám ty dvě základní skupiny lidí, o kterých jsem již mluvil. To jsou lidé, kteří takový dům mají jako určitý druh manifestu svých životních postojů. Ostatní vyčkávají, co a jak se semele, což chápu. Těch baterií už existuje, těch novinových článků co už vyšlo, Nová zelená úsporám existuje, ale na široké rozšíření ještě čekáme. Ostrovních domů bude vždy jen minimum, klíč je v těch připojených a v jejich novém, soběstačnějším nastavení. Zatím tu chybí obchodní model decentralizované energetiky, který by to celé logicky zaštítil. Věřím ale, že už je blízko, i když chtějí někteří z pragmatických důvodů spíše držet status quo.

Jste zakladatel projektu Český ostrovní dům a stejnojmenné velké studentské soutěže, kde na základě vítězného návrhu studentů z ročníku 2016 se budou stavět dva skutečné ostrovní domy. V jaké fázi se teď nachází?

Jsme finančně a technicky kompletně připraveni a čekáme na stavební administrativu. Volba jednotlivých technologií v obou domech se řídila především podle spotřeby elektrické energie, která je u ostrovních systémů klíčová. Primárním zdrojem energie bude vlastní fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu 10 kWp, doplněná velice stabilním bateriovým úložištěm LiFePO4 s kapacitou 20 kWh od GWL Power. (Více o domech na další straně.) Koordinace všech těchto technologií a jejich spotřeb není snadná, a proto ji pomáhá zajistit systém inteligentního řízení od našeho důležitého partnera, společnosti Elpramo, která do realizace pracuje na speciálním softwaru, jenž bude celý organizmus domu řídit.

Komentáře

Načítám komentáře...