Editorial

Ondřej Krejčí

Autor:

Milé čtenářky, milí čtenáři,

Před pár dny mně napsala moje dobrá kamarádka: „Tak už bydlíme!“ Poslala fotografii domu, do kterého se čerstvě přestěhovala se svým nastávajícím, a já si vzpomněl na celou anabázi vzniku té stavby.

Na začátku všeho byl krásný pozemek za městem a idea prostorného, hodně proskleného domu zapuštěného do svahu. To je takových pět let zpátky.

Moji kamarádi přednesli panu architektovi svou představu o domě i o jeho ceně a začalo se kreslit. Krásný dům to byl! Jen ten rozpočet drobet utekl mimo limit. Asi tak dvakrát… Začalo se decentně škrtat, smiřovat s tím, že výsledná částka bude trochu vyšší a že to nějak prostě dopadne.

Když od dodavatele oken (a že jich nebylo málo) přišel první náčrt rozpočtu ve chvíli, kdy okna prakticky stála hotová na výrobní lince, zmrzl mým přátelům i jejich architektovi úsměv na rtech.

Začalo se škrtat podstatně razantněji, dům se zmenšil, zjednodušil, projekt byl předán stavebnímu úřadu a ten, s elegancí sobě vlastní, zamítl výjimku na plochou střechu, kterou na původní projekt vydal zcela bez problémů… Projekt se tedy předělával znovu. Jak probíhala samotná realizace domu, jsem už tolik nesledoval, vím je, že z mojí kamarádky se na následující měsíce stal koordinátor stavebních prací, znalec stavebního práva a chodící encyklopedie všech katalogů zařizovacích předmětů na trhu. Dodnes nechápu, že ona neskončila v blázinci a dům v propadlišti dějin. Dům stojí a je fakt hezký.

Vzal jsem si z toho několik poučení:

  • Že ideály, především co se rozpočtu týče, je nutné zadusit hned na začátku stavby.
  • Že architekt by měl být mimo jiné dobrý ekonom, jinak je nutné… (Teď mě napadlo „zadusit ho hned na začátku stavby“)
  • Že stavební úřad vám dá šanci jen jednou.
  • Že dokud nejde o život, dá se i sebevětší průšvih nějak vyřešit.
  • Že stavbu domu by měla řídit vždy žena, protože jen ona zvládne pracovat, obstarat domácnost a jen tak mimoděk ukočírovat bagry, míchačky a jeřáby (Ne, pánové, tohle bychom fakt nedali).
  • Že se vyplatí neztrácet naději, protože ty hezké domy za to stojí.

I tentokrát vám jich zase několik rádi představujeme.

Krásný srpen!

Ondřej Krejčí

Komentáře

Načítám komentáře...