Byzantská architektura

Byzantská architektura je souhrnné označení pro architekturu Byzantské říše v období od 4. do 15. století, která významně ovlivnila i okolní země a následně všechny pravoslavné země Evropy. Byzantská architektura navázala na architekturu pozdní Římské říše a rozvinula ji dvěma hlavními směry: jednak převzala podélný typ římské basiliky, kterou doplnila klenbami a kupolí, jednak vyvinula centrální typ s půdorysem rovnoramenného kříže a centrální kupolí. Křížový půdorys byl později doplněn na čtverec s devíti velkými poli. Hlavním materiálem byzantských staveb byly cihly, vnitřky chrámů byly obkládány mramorem a bohatě zdobeny mozaikami a freskami.