Protože byt prošel před nastěhováním celkovou rekonstrukcí, došla razantních změn i kuchyně. Původní linka, běžná ve starších panelákových bytech, byla z lamina a měla tvar písmene I - zabírala tedy pouze jednu stěnu, sporák byl umístěn v rohu. V širokém sortimentu kuchyňských studií manželé nakonec vybrali kuchyňskou sestavu z nabídky studia Schüller.

„Pro kuchyni z tohoto studia jsme se rozhodli proto, že kuchyňské sestavy v jeho nabídce byly jednoznačně nejhezčí z těch, které jsme viděli,“ vysvětluje majitelka: „a to i přesto, že varianta, kterou jsme vybrali, nebyla nejlevnější. Ale zamilovali jsme se do ní na první pohled.“ Autorka návrhu, Lenka Kalousová, DiS., k tomu říká: „V první variantě jsme vybrali kuchyni v červeném lesku, pak se ale klientům zdála tato kombinace příliš výrazná a rozhodli se pro nadčasovost. Provedení, které si nakonec vybrali - bílá ve vysokém lesku - bylo v té době horkou novinkou a taková kuchyně se jim velmi líbila.“

Vymyšleno do detailů

Kuchyňská linka působí ve svém celku velmi zajímavě a svěže, a to i proto, že byla navržena s citem pro detail. V prvním návrhu byl například obklad stěny ze skla, který vypadá sice efektně, ale vybrán byl nakonec obklad shodný s pracovní deskou, který působí decentněji. V kuchyni jsou opět použita prosklená světelná dna skříněk, která dostatečně osvítí pracovní plochu a současně v přítmí navozují příjemnou atmosféru. Zaujme i pracovní deska v moderní tloušťce šest centimetrů. „Šesticentimetrová pracovní deska je žádaná z hlediska estetického i praktického,“ dokládá Lenka Kalousová, „například plynová varná deska potřebuje k zabudování hloubku pět centimetrů, a jestliže použijeme takto silnou pracovní desku, může pak být funkční i výsuv pod ní. V případě desek s menší tloušťkou nebývá horní zásuvka využitelná v plné tloušťce, případně je řešena zaslepením.“ Souhlasí i majitelka kuchyně: „Také se mi to líbí a jsem za to ráda, mám tam příbory a náčiní pro vaření a jsou perfektně při ruce.“

Ze spotřebičů, které v kuchyni nesměly chybět, chtěla majitelka kromě dnes už běžné myčky především troubu s teleskopickými výsuvy a drtič, který je pro ni nepostradatelný. „Já mám mnoho zbytků,“ vysvětluje paní domu, „protože u nás nikdo nejí vařenou zeleninu, a když dělám polévku, použiju jen čistý vývar, přidám pouze vajíčko nebo nudle a zeleninu vyhodím. A protože pořád vařím, v koši mi ta zelenina pravidelně promáčela vnitřek, takže jsem se rozhodla, že drtič to vyřeší.“

Prostorná sestava s komfortem

Spodní část linky začíná vlevo výsuvnou skříňkou na koření, omáčky, oleje a věci, které je dobré mít po ruce, včetně sáčků, ubrousků a podobně. Pak následuje plně integrovaná myčka bez vnějšího ovládacího panelu, aby čelní linie skříněk zůstala stylově čistá. Vedle myčky je skříňka se silgranitovým dřezem, ta slouží jako technická, jsou v ní tedy především úklidové prostředky. Protože je pod dřezem omezený prostor kvůli drtiči, je odpadkový koš umístěn jinde. Vedlejší rohová skříňka je vybavena karuselem, tam jsou uloženy hrnce a v následujících velkoobjemových zásuvkách je menší nádobí, část slouží jako příruční spíž.

„Nahoře jsou příbory, abych je měla při ruce,“ říká majitelka, „pod nimi jsou plastové misky, potřebujeme jich hodně, protože manžel často cestuje, dávám mu do nich jídlo na cestu. Zcela dole jsou uložené potraviny.“

Sestavu ukončuje skříň s pečicí troubou a vysoká skříň, která slouží jako komora. Za pozornost stojí její vnitřní vybavení - praktické jsou zásuvky s plnovýsuvy, které lze vysunout samostatně, k uloženým věcem je tedy dobrý přístup. V horních skříňkách je jako obvykle místo pro hrnečky, sklo, talíře a misky. Protože jsou skříňky vybaveny světelnými dny, police v nich jsou kvůli dokonalému prosvícení skleněné. Rohová skříňka je využitá celá, neboť prochází až ke zdi. A protože je do zadní části obtížnější přístup, jsou v ní uloženy méně potřebné věci.

Text a foto: Dana D. Daňková Návrh: Lenka Kalousová, DiS.