„Když jsme koupili dům s tímhle pozemkem, stál tu jen obrovský, 30 let starý ořech, okolo drátěného plotu byly vysázené květiny - růže, astry a jiřiny, a před domem pěstovala původní majitelka zeleninu. Víc tu být ani nemohlo, protože zahrada jinak ležela na prudkém svahu,“ říká současná majitelka zahrady, paní Renata. S manželem se chystali přestavět a rozšířit stávající dům, poté mohli začít budovat zahradu. Pozemek vyčistili, a aby vyrovnali svažitý terén, bylo nutné navézt asi deset nákladních automobilů země. Nejprve oseli trávu a postupně dosazovali jehličnany, keře, květiny. „Neměli jsme žádného zahradníka ani zahradního architekta,“ dodává paní Renata, „všechno jsme dělali sami s manželem. Trávník je vysévaný, koupili jsme odolný houževnatý hřišťní trávník, naseli jsme ho hustě a přihnojovali. Vzešel krásně a je pořád moc pěkný, vybrali jsme dobře.“

Ideální orientace na jihovýchod

Zahrada je orientovaná na jihovýchod, sluníčko do ní jde přes den, odpoledne zachází za dům. Je zde tedy dostatek slunečního svitu, ale v teplých letních dnech poskytuje i příjemný chládek při venkovním posezení. Orientaci zahrady odpovídá také výběr rostlin, najde se tu místo jak pro rostliny světlomilné, tak vhodné do polostínu. „Jen fuchsiím se tady nedaří,“ říká majitelka. „Máme tu ale surfinie, moc si ceníme modrých a žlutých kopretin, těm se tady daří výborně…“ K celkové úpravnosti zahrady přispívá i plot, tvořený zděnými sloupky a dřevěnou výplní. U plotu jsou vysazené túje, které mají spíše dekorativní účel, stříbrný smrk, přísné linie jehličnanů trochu změkčuje kadeřavá vrba a další listnaté stromy. Z kvetoucích trvalek majitelé zvolili keřovité azalky, rododendrony a kdoule. „Spíše jsme kladli důraz na nižší keře, zahrada je malá, velké stromy by ji brzy zaplnily. Návrh zahrady jsme neměli předem promyšlený, rostliny jsme vybírali náhodně. Zahrada vznikala postupně - vysázeli jsme túje a napadlo nás, že by kolem byla hezká mulčovací kůra nebo kamínky. Do těch by se zase hodily nějaké skalničky, tak jsme osadili další kousek. A tak postupně celou zahradu. Ale samozřejmě jen tak od boku jsme rostliny nevybírali, určitě jsme brali v potaz orientaci zahrady i to, jaká je tu zem, jaké rostliny tyto podmínky snesou a budou tu prospívat. Radili jsme se vždy v zahradnictvích, kde jsme kupovali stromky, keře a rostliny…“

Zahrada nenáročná na péči

Celý pozemek je velmi pečlivě udržovaný. „Trávník sečeme každý týden, jen když jsou velká horka, tak jednou za čtrnáct dní. Zaléváme ho, hnojíme, každé jaro rekultivujeme a provzdušňujeme.“ Tuto náročnější péči však vyžaduje pouze trávník, protože majitelé chtěli na zahradě skutečně více odpočívat a relaxovat. Stromy, keře a květiny tak náročné na péči nejsou - stačí je podle potřeby zalít a přihnojit, keře pak jednou či dvakrát do roka sestříhat. „Největší podíl na péči o zahradu má manžel, já jen přihlížím a radím,“ říká se smíchem a určitou nadsázkou majitelka. „Pečuje i o květiny, jen když tu delší dobu není, převezmu péči o zahradu já. Klasické rozdělení zahradních prací - muž seká zahradu a žena dělá to ostatní, u nás nefunguje. Zahradu jsme vymýšleli oba, ale péči o ni převzal manžel. A myslím, že rád. Ale já zase ráda vařím, tak se dobře doplňujeme.“ V zahradě je také krb, kde v létě paní domu připravuje chutné delikatesy. „Když je teplo, grilujeme každý týden, jsou to příjemné večery. Zahrada je dost vysoko nad úrovní terénu a krytá domem, takže neobtěžujeme sousedy kouřem ani světlem. Líbila by se mi tu ještě pergola, ale díky tomu, že je zahrada opravdu maličká, nevíme zatím, jak ji přesně umístit. Měla by být blízko krbu, a také asi hodně vzdušná, aby nepůsobila na zahradě robustně. Ale s manželem jsme se na ní ještě neshodli,“ uzavírá majitelka.

Text a foto: Dana D. Daňková