V červnu je ideální čas na vykopání cibulí tulipánů ze země, dřív než nám zcela zatáhnou. U ostatních jarních odkvetlých cibulovin, které zůstávají na místě, odstraníme ručně listy nebo je odstřihneme nůžkami u země. Pokud máme cibuloviny vysázeny mezi trvalkami, které je přerostly, a schovaly tak ošklivé listy, není třeba s tím nic dělat.

Trávník pravidelně sekáme, intenzita sekání se řídí podle růstu trávy, zpravidla je to tak jednou týdně. Pro udržení trávníku jenom sekání nestačí, proto nezapomeneme jednou měsíčně trávník přihnojit a v případě nedostatku vláhy i zalít.

Nadále můžeme vysazovat jehličnaté a listnaté dřeviny, ale i jiné rostliny s vlastním kořenovým balem, jen musíme dávat větší pozor na závlahu.

Vysoké trvalky svazujeme nebo jim zajistíme oporu, to proto, aby se nerozvalily, jsou potom nevzhledné a utiskují okolní rostliny. U popínavých rostlin pravidelně kontrolujeme růst, a je-li potřeba, včas je usměrníme převěšením nebo vyvázáním výhonů.

V červnu již kvetou růže naplno, rostliny přihnojíme a odkvétající květy včas odstraníme nad prvním pravým pětičetným listem, tím zajistíme růst nových silných výhonů a opětovné kvetení.

Zahradu zaléváme ve správný čas

Zaléváme vždy ráno nebo večer. Zalévání přes poledne může být pro rostliny nebezpečné, některé v poledním žáru vadnou, i když nedostatkem vody netrpí. Tím, že je zalijeme, jim můžeme ublížit. Nemusíme zalévat každý den trochu, je lepší zalévat méně často, ale zato vydatně tak, aby se voda dostala ke kořenům rostlin.

Po vydatné zálivce nebo dešti je dobré záhony okopat, abychom zamezili vzniku půdního škraloupu, a umožnili tak snadnější vstřebávání vody do půdy. Zároveň tím přerušíme kapiláry, kterými naopak voda vzlíná ven z půdy. Dobře okopaný záhon nám ušetří až dvoje zalévání. Při okopávání se vyhneme vřesovištním rostlinám, jako jsou vřes – Calluna, vřesovec – Erica, pěnišník – Rhododendron, pieris – Pieris apod. Mají velmi jemné a povrchové kořeny, které se velmi snadno poškodí. Okopávání můžeme nahradit mulčováním, využíváme jej především v okrasné zahradě, mezi rostliny a keře navezeme alespoň 7cm vrstvu mulče (např. kůra). Nejen že zlepšíme přijímání vody půdou a zabráníme vzlínání, ale omezíme tím i klíčení a růst plevele.

Pro krásně rozkvetlé balkóny

Pokud jsme na začátku či v polovině května nasázeli balkónové letničky do truhlíků, tak substrát, ve kterém rostliny rostou, bude dostatečně prokořeněný a živiny z něj budou vyčerpané, proto začneme s pravidelným přihnojováním rostlin. Činíme tak vždy podle návodu toho kterého hnojiva.

U záhonových a balkónových letniček pravidelně odstraňujeme odkvetlé květy, zamezíme tím šíření houbovitých chorob a tvorbě semen (a tím podpoříme další kvetení).

Živému plotu upravíme fazonu

V červnu přichází čas zastřihávání živých plotů. Živé ploty z opadavých listnatých dřevin stříháme během vegetace třikrát až pětkrát: záleží na růstu dané rostliny a podmínkách. Častějším stříháním docílíme hustšího zavětvení, a tím pevnější stavby živého plotu. U stálezelených a jehličnatých rostlin je to dvakrát až třikrát za rok. Při stříhání dodržujeme pravidlo, že základna živého plotu je vždy širší než vršek, a to asi o 10 cm na jeden výškový metr. Pravidlo neplatí u habru, u něj můžeme tvarovat kolmou stěnu až do dvou metrů. Se stříháním živých plotů začínáme už od jeho nasazení, jedině tak můžeme docílit úzké, a přitom husté stěny bez řídkých míst.

-Miroslav Moravec, Dům a zahrada 6/2011- Foto: www.thinkstock.cz, www.isifa.com, Mountfield, Agro CS, Bosch