Postup pečení jednotlivých druhů

Jako první pečeme druhy, které potřebují odležet a tak změknout – jsou to zázvorky a perníčky (ty už by měly být hotové, pečou se v předstihu i tři týdny). Potom přijdou na řadu různé druhy sušenek stejně jako cukroví vanilkové a oříškové. Pak se postupně peče z křehkého, lineckého a piškotového těsta. Těsně před Vánocemi vyrábíme nepečené cukroví – různé kuličky a rolády. Všechno zakončíme vánočkou, případně slavnostním dortem. Na svátky vyrábíme ovocné dezerty, které přemíru sladkostí trochu odlehčí.

Uchovávání cukroví

Tak jako je různé, kdy co pečeme, stejně tak jsou pro každý druh cukroví osvědčené rozličné způsoby uchovávání. Nemusíme rozhodně všechno dávat do obligátních papírových a plastových krabic – tady je několik tipů:

Vánočka déle vydrží dobře zabalená v alobalu.

Do krabice vyložené alobalem dáváme nepečené ořechové nebo kokosové kuličky. Alobalem je také přikryjeme shora.

Nepečené rolády zabalíme rovněž do alobalu a uskladníme v chladnu.

Sušenkám a lineckému cukroví je nejlépe v plechových krabicích a dózách. Přikryjeme je ubrousky nebo hedvábným papírem.

Keramické nádoby se hodí k uchovávání zázvorek, medvědích tlapek a perníčků. Sádelňáky, hliněné pekáče a hrnce naplníme cukrovím, které dobře přikryjeme alobalem. V tomto prostředí cukroví změkne a zkřehne. Někdy ale delším skladováním hrozí, že cukroví natáhne pachy ze svého okolí. Tomu zabráníme tím, že také dna a stěny hrnců dobře vyložíme alobalem.

Pokud jsme napekli přece jen příliš mnoho cukroví, v nejhorším případě sušší pečivo můžeme zmrazit. Držíme se ale pokynů pro mrazničku, nemrazíme nic příliš tučného – tuk má tendenci žluknout, příliš sladkého. To platí ovšem například i o ořeších a oříšcích všeho druhu, které jsou na cukroví použity jako ozdoba, i o mandlích. Mrazíme vždy jen dobře zabalené pečivo.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com