1) Jaký materiál je nejvhodnější na vyzdění jádra (koupelna + WC se zavěšenými kuchyňskými skříňkami z druhé strany)? V dnešní době typický materiál - pórobetonové tvárnice (YTONG) - mi dělá starosti z hlediska nasákavosti a obecných špatných materiálových charakteristik pórobetonu, proto bych se přikláněla spíše k tvárnicím cihelného typu (příčky porotherm) či ze sádrokartonových desek? Velmi by mi pomohlo znát Váš názor.
2) Podlahová krytina z vinylových desek do předsíně. Moc se mi vlastnosti vinylu líbí a chci jej použít v koupelně, kuchyni i WC, ale nejsem si jistá, zda vydrží i namáhání v předsíni - nepoškrábou je například boty od hlíny s kamínky a tak?
Na dotaz odpovídá Marek Šulc, odborný technik firmy Stavby+
Na vyzdění jádra je vhodný prakticky jakýkoli materiál. Musíte si však být jistá, co od dané příčky očekáváte. Také je důležité se rozmyslet, jak bude stěna ošetřená (jen nátěr, obložená dlaždicemi, jak vysoko apod.), jestli v ní povedete rozvody… Rozeberu situaci výhodami a nevýhodami jednotlivých verzí:
Pórobeton
Stavba pórobetonem (YTONG apod.) je rychlá, přesná a celkem jednoduchá. Zvládne ji i domácí kutil. Výhodou je i vysoká neprůzvučnost, která je dána pórovitostí materiálu. Pokud tedy budete stavět příčku tam, kde by mělo být na druhé straně ticho, pórobeton je lepší variantou než klasické tvárnicové systémy. Další výhodou je jednoduché zasekávání elektřiny, rozvodů vody apod. Jak říkají řemeslníci – „dlabe se lžící“.
Nevýhody v nasákavosti prakticky nejsou, pokud bude tvárnice YTONGu ošetřená (vhodný nátěr, dlaždice).
Vypalované cihly
zednické náčiní
Klasické vypalované cihly či tvárnice by měly být přesné. Doporučoval bych spíš velkoformátové přesné tvárnice, aby nedošlo k vlnění stěny apod. Stavba takové stěny je složitější, ale zvládne ji také každý. Výhodou je vysoká nosnost stěny a takříkajíc věčná stavba. Jde tedy o stavbu, která vám vydrží roky, a je třeba tak pečlivě plánovat, protože rozebrat ji nejde jen tak snadno.
Mezi nevýhody patří také neprůzvučnost, ale pokud se vyplní vnitřní části dalším materiálem (prodávají se takové systémy už z výroby, nebo je možné vyplňovat betonem). Nevýhodou je také celkem velká šířka zdiva.
Sádrokarton
Nejrychlejší a velmi jednoduchý systém, kdy na kovovou kostru se přišroubují zelené (!!!), vlhku odolné desky sádrokartonu, který se dá jednoduše řezat a přizpůsobovat. Nevýhodou je nízká nosnost, musíte přesně vědět, kde bude skříňka a kde bude mít úchyty, abyste dali do zdi kovový nosník, a velká průzvučnost, takže se meziprostor musí vyplňovat speciální vatou. Přesto je tato verze asi nejhlučnější. Velkou výhodou je jednoduchost ve vedení rozvodů, kdy je vlastně stavíte do mezery mezi dva sádrokartonové panely.
Z vlastní zkušenosti bych se přikláněl k pórobetonu. Především pro to, že je jednoduché s ním pracovat a dá se na něj hned lepit obklad, aniž by se musela nanášet omítka. A také pro jeho nosnost.
Druhý dotaz na vinylové podlahy
S nimi mám osobní zkušenost. Mám je sám v celém bytě a musím říct, že s nimi není žádný problém. Pokud se bojíte, že bude podlaha poškrábaná, hledejte vinylové podlahy ve vyšší zátěžové třídě, tedy do komerčních prostor (začínají trojkou), jako jsou 32 nebo 33. Výrobce by měl být také schopen vám doložit, jakou zátěžovou třídu daná podlaha splňuje (například certifikátem ze zkušebního ústavu – příklad podlah Fatra Thermofix http://www.fatrafloor.cz/uploads/jpg/thermofix-kol-zidle-c-1302247394.jpg).
Přesto bych dlažbu nezavrhoval. Ta je vhodná do domů, kde se do chodby chodí často ze zahrady a nanosí se sem spousta špíny a kamínků. Tady bych už asi opravdu dal raději podlahu pevnější, přece jen zátěžová třída něco vypovídá, ale poškrábání se nevyhne. To ovšem platí i pro dlažbu!