Jen namátkou z denního tisku:
„Roztržitý zahrádkář si nasadil do skalky nevybuchlý granát“ - že má na skalce patnácticentimetrový granát z II. světové války si německý důchodce nevšiml déle než dva roky, teprve pak ho sousedé upozornili, že je předmět nebezpečný. „Jsem roztržitý, ani jsem si nevšiml, že tam granát dávám,“ přiznal muž. (tn.cz)
„Svatební roztržitost přijde i na desetitisíce“ - Svatební konvoj jedné pražské veselky čítal asi 20 vozidel. Svatebčané vyšli z domu, naskákali do přistavených aut a odjeli na radnici. Nevěstu s jejím otcem ovšem nechali stát před domem. To, že chybí taková drobnost, jako je nevěsta, zjistili zhruba až po půl hodině. Jeden ze svatebčanů se okamžitě nabídl, že pro nevěstu s tatínkem zajede. Při vyjíždění z řady stojících vozidel se mu ovšem podařilo nabourat před ním zaparkované auto. Mimochodem, svatební dar. (www.zlatakorunainfo.cz)
Zapomenutá nevěsta
„Roztržitý kuchař zalarmoval hasiče“ - K požáru vyjeli v úterý zdejší hasiči. Naštěstí šlo jen o hořící potraviny na plotně. Ty si tam zapomněl nepozorný nájemník. Muž důchodového věku údajně zapnutý hořák pustil z hlavy a usnul. (ityden.cz)
V čem je zakopaný pes
V každodenním pohybu po domácnosti je právě roztržitost jednou z nejčastějších příčin drobných, ale nepříjemných úrazů. Pořezání nožem, naražená hlava o dveře, palec ukopnutý o práh, nebo opaření horkou vodou – to všechno jsou následky roztržitosti. Jsou tak malé, že nám ani nestojí za to obtěžovat s nimi pojišťovnu, ale příjemné opravdu moc nejsou… Slovník říká, že roztržitost je psychický stav vyznačující se nedostatečnou soustředěností na to, co je potřebné. Koncentrace přitom může být při roztržitosti narušována buď vedlejšími podněty, nebo nadměrnou intenzitou soustředění na určitý předmět.
Něco z vědy
Čím to, že právě roztržitost, zdánlivě jen drobná porucha paměti, může být tak nebezpečná? Mají s ní totiž problémy zejména lidé s vynikající pamětí. Jednou z nejslavnějších roztržitých osob byla například jistá Tatiana Cooleyová, žena, která vyhrála soutěž o nejlepší paměť v USA. Psychologové dokázali, že roztržitost je typická vlastnost staršího mozku, zejména u sedmdesátiletých a starších. Dá se říci, že jednou budeme roztržití všichni – tedy pokud se toho dožijeme. Předpokládá se dokonce existence jakéhosi speciálního genu pro roztržitost, ale doposud jeho existence nebyla prokázaná.
roztržitost nás může připravit i o střechu nad hlavou
Co s tím?
Poradit vám, že je důležité soustředit se na věc, kterou právě děláte, to by byla pravá knížecí rada. Pozornost se však dá trénovat – a tak se dá roztržitost omezovat. Většina nehod způsobených roztržitostí se totiž stává při tzv. automatizované činnosti. To jsou situace, které známe a ovládáme tak dobře, že si dá náš mozek „padla“ a nevěnuje jim dost pozornosti (přiznejte se, kolikrát se vracíte překontrolovat, zda jste vypli žehličku, jestli jste zamkli...). Typickým příkladem jsou domácí práce, které známe tak dobře, že si při nich trochu té roztržitosti můžeme dovolit. Psychologové doporučují, abychom si při těchto činnostech pokoušeli vzpomínat na podobné situace, které vykonáváme – ale aby byly spojené s nějakou výraznou vzpomínkou. To může náš mozek nahodit do rytmu, ve kterém „volnoběh“ nenaběhne…
V případě zvlášť velkých problémů se dá hodně změnit stravovacími návyky a dokonce existují proti roztržitosti i léky. Ty těm nejhorším případům lépe zásobují mozek krví a kyslíkem a současně zlepšují tokové vlastnosti krve.
Foto: www.thinkstock.cz