Při výběru zahradního nářadí si často klademe otázku, jak si ulehčit práci a přitom se nezpronevěřit tradicím zahrádkáře, který právě ve fyzickém kontaktu s půdou a rostlinami nachází to pravé štěstí. Názory na únosnou hranici mechanizace se budou u jednotlivých zahrádkářů různit. Skoro všichni však řeknou své ano motorové sekačce, bez které si už málokdo z nás dokáže představit upravený trávník. S její pomocí ušetříme spoustu času, který pak můžeme věnovat ručnímu okopávání záhonků a hýčkání rostlinek. Elektřina nebo benzín? Už během listování v katalogu nám padne do oka podstatně nižší cena elektrického stroje, začínající na hranici 1.700 Kč, zatímco motorová sekačka s benzínovým motorem bývá asi dvakrát dražší. Pro elektrický pohon hovoří i spotřeba. Ani u nejvýkonnějších sekaček zpravidla nepřekračuje příkon 1600 W za hodinu, zatímco benzínový motor spolyká za stejnou dobu přibližně jeden litr benzínu a příslušnou část mazacího oleje. Kromě toho se elektrický stroj snadněji startuje, neznečišťuje ovzduší a je oproti benzínovému prakticky bezhlučný. Pokud tedy máme menší parcelu, hovoří vše pro elektřinu. Nevýhodou elektrických sekaček je samozřejmě závislost na energetickém zdroji a omezení sečné plochy délkou kabelu, který navíc musíme vláčet za sebou a bedlivě sledovat, aby se nám ho nepodařilo přeseknout. Prakticky žádné sekačky nemají vlastní pohon kol a musíme je tlačit. Z toho důvodu se nedoporučuje používat elektrickou sekačku na pozemek větší než 1.000 m2. Majitelé rozsáhlejších pozemků pak rozhodně využijí sekačky na benzínový pohon. Z nich si mohou vybrat stroje s dvoudobým motorem, který je vhodný pro práci ve svažitém terénu, je však značně hlučný a zamořuje okolí stejně jako desítky osobních automobilů. Mnohem méně hlučné a ekologicky čistší jsou sekačky se čtyřdobými motory. Kladou však větší nároky na údržbu a na pravidelné doplňování oleje. Přední výrobci však již dnes vyrábějí prakticky stroje pouze se čtyřdobým motorem, který co do výkonu rozhodně nezůstává za svým dvoudobým předchůdcem pozadu, takže prakticky není o čem uvažovat. Na co se zaměřit? Pro běžnou údržbu menších trávníků se téměř výhradně používají rotační sekačky, které mají na spodu umístěn nůž rotující jako vrtule u helikoptéry. Podle jeho rozměrů se určuje šíře záběru, která se obvykle u elektrických sekaček pohybuje od 32 do 45 cm a u benzínových od 45 do 57 cm. Výška řezu posečeného trávníku se nastavuje ve stupních. Levnější výrobky na elektrický pohon, jejichž cena začíná od 1.700 Kč, mají obvykle volbu tří stupňů, sekačky v ceně od 3.000 Kč jsou čtyřstupňové a u výrobků v ceně od 6.000 Kč výše se jedná zpravidla o pětistupňové nastavení. Některé výrobky, jako například elektrická sekačka Bosch Rotak 34 za cca 5.500 Kč, mají dokonce 11 možností nastavení výšky řezu. Levnější benzínové sekačky, jejichž cena začíná od 5.500 Kč, mají už většinou pětistupňové nastavení a nejdražší výrobky v hodnotě od 17.000 Kč výše jsou už vybaveny sedmistupňovou volbou. Většina benzínových rotačních sekaček má rovněž motorový pohyb kol - odborně nazývaný pojezd, takže se s nimi nemusíme na větším pozemku zbytečně dřít. Základní údaje Téměř u všech sekaček je uveden výkon motoru (u benzínových navíc najdeme údaj, zda se jedná o dvou nebo čtyř-takt a jaký je objem válců), šířka záběru, výškové nastavení řezu, objem záchytného koše, váha sekačky a doporučená velikost sečné plochy. Při výběru bychom měli vycházet právě z tohoto posledního údaje, který je obyčejně v přímé úměrnosti s výkonem motoru a často také s cenou. Nedělejme zbytečně vědu Ostatní údaje, jako je šířka záběru a objem koše, už volíme „selským rozumem“ podle konkrétních potřeb. Pro větší rovné plochy je optimální co nejširší záběr, zatímco na malé zahrádce, kde se budeme vyhýbat četným keřům a záhonkům, dáme přednost záběru úzkému. Podle obdobných kritérií zpravidla vybíráme i velikost koše. Poměrně důležitá je váha stroje a současně šíře kol, na kterou ovšem prakticky žádný katalog neupozorňuje. Z hlediska universálního využití nám nejvíce poslouží široká kola, která se neboří do změklé, třeba deštěm rozmáčené, země a umožňují pravidelnější sestřih zelené plochy bez vyjetých „kolejí“. Pokud toužíme po něčem netradičním a máme poměrně vyrovnané zelené plochy bez přemíry zakousnutých záhonků a sypaných cestiček, zajisté nás zaujme vznášedlová elektrická sekačka od firmy Electrolux, která klouže nad travnatým kobercem po vzduchovém polštáři. Lze ji pořídit za přijatelnou cenu okolo 6.500 Kč. Na závěr Uvedené typy sekaček patří převážně do třídy hobby, což znamená, že jsou určeny převážně pro amatéry. Patříme-li spíše k drobnějším zemědělcům, vyplatí se uvažovat o dražších farmářských nebo dokonce profesionálních strojích. Pak se vyplatí koupit stavebnici, což bývá podvozek na kolech s motorem a převodovkou, ke kterému si můžeme postupně dokupovat listovou sekačku, kypřič půdy, obraceč sena, drtič zahradního odpadu nebo pluh na sníh. Nejdále je v tomto směru systém Vari Honda, ke kterému můžeme použít přes 60 jednotek s nejrůznějším typem nářadí. Před samotným zakoupením bychom si měli každopádně nechat každý stroj předvést za chodu. Při pořizování dražších výrobků se rozhodně vyplatí nespěchat a raději si nejprve vzít v půjčovně stejný typ na zkoušku. Ideální jsou firmy, které nářadí současně prodávají i půjčují. -šum-