Hlavní výhodou kalanchoe daigremontiana i tubiflora je, že se nám budou zelenat svěžími barvami a možná i kvést v době vegetačního klidu, kdy s pěstováním jiných okrasných rostlin bývají často potíže.
Do rodu kalanchoe náleží rostliny pocházející hlavně z Afriky, jejichž významnou skupinou jsou právě rostliny tlusticovité. Ve své domovině mohou dorůstat výšky až několika metrů, u nás je lze bez problémů pěstovat i v menším květináči.
Květenství
V našich podmínkách během zimních měsíců.
Pěstování
Zmíněné rostliny patří k nejméně náročným pokojovým rostlinám, kterým vyhovuje suchý vzduch, takže jsou vhodné i do bytů s ústředním topením. Uchytí se prakticky v jakékoliv půdě, ale nejlepší bude hlinitopísčitá směs určená pro kaktusy a sukulenty. Ani květináč nemusí být velký, plně postačí už od průměru 10 cm. Pokud budeme mít větší nádobu, budou větší i rostliny. V bytě mohou dorůst až jednoho metru, což většinou není ani příliš hezké. Pak je můžeme jednoduše odstřihnout, vršek nechat zakořenit ve sklenici s vodou a znovu zasadit. Nejjednodušším způsobem množení však bude využití dceřiných rostlinek z konce listů, které mají vyvinuté drobné kořínky a po odpadnutí samy zakoření. Těch bývá tolik, že spíš budeme mít problém s jednocením, aby se nám rostliny nezačaly množit jako plevel.
Hlavní výhodou zmíněných rostlin rodu kalanchoe je to, že je mohou pěstovat i úplní laici, kteří si nedělají velké starosti s udržováním vhodné teploty, zaléváním ani hnojením. Proto se také doporučují pro začínající pěstitele - hlavně děti, jimž určitě nezajdou.
Trochu složitější už to bude s květenstvím, které je tak trochu za odměnu. Abychom se ho dočkali, musíme rostlinám dopřát nižší teplotu mezi 10 až 15 °C. To se nám nejlépe povede na okenním parapetu, v jehož těsné blízkosti není žádné vytápění, nebo je alespoň vypnuto.
