Šumavský kraji plný vnad

Šumavský kraji plný vnad a plný lahody a zvěstí, proč vábí mne to odevšad v tvé moře kyprých ratolestí?"

Trochu archaické verše nám vyvolávají z mlhy zapomnění školních let jméno básníka generace májovců, přítele Jana Nerudy, Adolfa Heyduka. Tento ve své době velmi populární autor především lyrických básní a propagátor československé vzájemnosti sice pocházel z Rychmburka u Hlinska na Českomoravské vysočině, ale většinu svého života prožil v Písku v jižních Čechách. Vystudoval techniku v Brně a v Praze a působil jako profesor kreslení, stavitelství a krasopisu na reálných gymnáziích v Praze a především v Písku, tam se také oženil se svou bývalou žákyní Emilií Reinerovou. Miloval krásu okolní přírody, ale často odtud také zajížděl na Šumavu.

Heydukův dům

Když Adolf Heyduk odcházel v roce 1899 do penze s titulem školního rady, rozhodl se, že si nechá v milovaném Písku postavit vlastní dům. Pro zamyšlenou stavbu si vybral pražského architekta Jana Koulu, s nímž se dohodl na jednopatrovém domě v novorenesančním stylu – tehdy v módním tzv. historismu, umístěném v městské zástavbě. Architekt se inspiroval českou novorenesancí slavného Antonína Wiehla. Stavba vzhlíží do Tyršovy ulice členitým průčelím a prostornými trojdílnými okny zčásti umístěnými v arkýřích.

Omítka je zdobená sgrafitovými medailony s podobami labutě a pegase. Štít byl v horní partii ozdoben lehkými obloučky. Přestože je celá budova postavena jako řadový dům se zahradou připojenou k zadnímu traktu, připomíná spíše vilový typ bydlení.

V domě byly dva byty – ten přízemní Heydukovi pronajímali rodinnému příteli, v patře bydleli sami. V podkroví se pak nacházela půda a malá mansarda určená nejspíš pro služku.

Uspořádání a zařízení Heydukova bytu

Obytný prostor byl koncipován pouze pro dva lidi. Manželé Heydukovi totiž prožili ve svém životě dvojí tragédii, první dcera jim zemřela ve třech měsících na psotník, druhá dcera ve čtyřech letech na zápal mozkových blan. Proto jim bylo jasné, že dům nebude třeba stavět příliš rozsáhlý.

V NAŠICH VÝLETECH ZA ARCHITEKTUROU JSTE UŽ MOHLI NAVŠTÍVIT I RAABOVU VILU

Najdeme zde proto jen kuchyň, ložnici, salón, pracovnu a malou verandu s výhledem do zahrady. Byt však byl také vybaven moderní koupelnou a WC, jehož porcelánovou mísu malovanou růžovými růžičkami si nechal Adolf Heyduk zaslat až z Vídně a za tuto kuriozitu zaplatil tehdy neuvěřitelných 18 zlatých. Ve všech pokojích nechal postavit krásná kachlová kamna zámeckého typu. Celý byt nechal zařídit v secesním stylu až do nejmenších detailů.

Osudy domu

V roce 1920 při příležitosti Heydukových 85. narozenin přijel do Heydukovy vily dokonce sám československý prezident T. G. Masaryk, aby poblahopřál poslednímu z generace májovců, který se jako jediný dočkal zrodu samostatného státu. O tři roky později v těchto prostorách Adolf Heyduk zemřel. Vdova po básníkovi se na radu přátel rozhodla odkázat dům městu s podmínkou, že zde zřídí Heydukův památník. To se také stalo. Už půl roku po smrti Emilie Heydukové v červnu 1936 byl Památník Adolfa Heyduka zpřístupněn veřejnosti.

V devadesátých letech 20. století došlo k rekonstrukci Památníku a dnes, kdy je opět veřejnosti celoročně zpřístupněn jako součást Prácheňského muzea, nabízí návštěvníkům nezapomenutelný zážitek.

Procházka měšťanskou domácností na přelomu 19. a 20. století

Stačí jen zavřít oči a jsme o více jak sto let zpět. Už jen vstupní dveře a schodiště si zaslouží naši pozornost. Pracovnu naplňují fotografie v dobových vyřezávaných rámečcích, obrázky a v centru pozornosti zůstává psací kout nedaleko okna. Jídelna je asi nejkrásnější místností s nádhernými secesními židlemi, lustrem, ale i s úžasnými detaily, jako je například uhlák či vedení elektřiny včetně vypínačů. Bohužel se nezachovalo zařízení ložnice, v této místnosti se však můžeme pomocí panelů s fotografiemi a s textem seznámit s osudy majitelů vily včetně učitelského působení Adolfa Heyduka v Písku.

Můžeme nahlédnout i na zbytek zařízení dobové kuchyně s kachlovými kamny, jež je dnes proměněná na pokladnu. Projdeme terasou a můžeme se i pokochat dodnes porcelánovou krásou WC, jen koupelna už nepřežila běh času.

Kdo se chce nechat inspirovat zajímavým prostředím secesního bydlení, v naší republice asi nic lepšího nenalezne.