Jako protipól současné komerční katalogové nabídky nemovitostí a zařízení bytů vznikla v roce 2000 obecně prospěšná společnost Archall, která okamžitě začala realizovat rozsáhlý projekt moderního a levnějšího bydlení, do kterého zapojila studenty architektury, stavitelství a designu z celé republiky. Tato nabídka je sama o sobě dost lákavá, a tak jsme se zeptali předsedy správní rady této společnosti ing. arch. Adama Rujbra, jaká je z jeho pohledu představa moderního bydlení. Myslím si, že moderní bydlení by mělo být po všech stránkách především příjemné. Jedná se zejména o jednoduché tvary, snadnou možnost údržby a trvanlivost. To jsou subjektivní podmínky, které můžeme každý vnímat jinak, ale vesměs se shodneme na těchto třech zásadách. Pak jsou ještě objektivní podmínky, kam patří potřeba přiměřené teploty, vlhkosti vzduchu a osvětlení. Tady existují všeobecné parametry, které bychom se měli snažit už při projektování nemovitosti nebo interiéru dodržet. Můžete nám je blíže přiblížit? Začněme s teplotou? Teplota místnosti je poměrně relativní veličina. Můžeme mít místnost, kde máme 24 stupňů a přesto se tam budeme cítit nepříjemně, protože je tam teplo rozloženo nerovnoměrně a odněkud na nás sálá chlad. Naopak se můžeme cítit příjemně v místnosti, kde je pouze 18 stupňů. K pocitu tepelné pohody přispívá i výběr barev. Je prokázáno, že když je člověk obklopen teplými barvami, vnímá teplotu o jeden až dva stupně vyšší, než když je obklopen barvami studenými. Jak nejlépe docílíme rovnoměrné teploty? Ať už stavíme nový dům nebo rekonstruujeme starý, měli bychom se řídit zásadou zabránit jakémukoliv úniku tepla. Je vhodné použít z venku kvalitní tepelnou izolaci, například 15 cm silnou vrstvu polystyrénu. Nosná zeď pak stačí 17 – 25 cm silná a slouží také k akumulaci tepla. Při výběru oken bychom se měli zajímat o koeficient prostupu tepla a to celé soustavy, tedy skla i rámu. Tento koeficient se nazývá k a měl by být co nejmenší, pokud možno menší než 1. Vzhledem k tomu, že rámy mají horší parametry, je vhodné, aby okna byla co nejméně dělená. Dobrá okna jsou taková, ze kterých v zimě necítíme chlad. Pod ně pak ani nemusíme umísťovat radiátory a nijak to neubere na tepelné pohodě. Existuje všeobecně rozšířený názor, že okna jsou příčinou tepelných ztrát a jejich plocha by měla být co nejmenší. Ale dobrá okna jsou naopak zdrojem tepelných zisků ze slunečního záření v zimě a to i když nejsou orientována na jih. Jejich velká plocha tedy není na závadu, právě naopak. Nutností je možnost stínění v létě – markýzy, žaluzie nebo rolety. Co byste řekl o vytápění? Aby se člověk cítil komfortně, potřebuje zejména, aby na něj odnikud netáhlo, tedy dobře zaizolovaný příbytek. Volba zdroje tepla už není tak podstatná a ve světě už existují domy, které jsou tak dobře izolované, že nepotřebují vytápění vůbec, zdrojem tepla jsou pouze jejich obyvatelé a domácí spotřebiče. V běžných domech je příjemné mít pocit sálavé složky tepla. To může být od kamen, mimochodem kachlová kamna zažívají nyní svou renesanci, teplo může sálat také z podlahy nebo od stěn. V moderních bytech často nejsou radiátory a používá se právě podlahové nebo stěnové vytápění. Relativně levné je teplovzdušné vytápění, které je zcela běžné v USA a Kanadě. Doporučil byste spíše podlahové nebo stěnové vytápění? Podle mne spíš záleží na tom, odkud chceme cítit teplo. Rozdíl je pouze v tom, že podlahový beton se pomaleji vyhřívá a vychládá, kdežto topení ve stěně stejně jako radiátory mají rychlejší náběh a jsou schopny lépe reagovat na náhlé výkyvy teploty. To však pouze za podmínky, že je tam osazena regulace. Během topné sezóny většinou rapidně klesá vlhkost. Co s tím lze dělat? V poslední době se dost propaguje zvlhčovač, ale dá se to řešit i přirozeným způsobem. S tím už je ale třeba počítat v projektu a použít materiály, které dokáží nárazově zvýšenou vlhkost absorbovat a při vysychání jí opět uvolnit do prostoru. Ideální jsou hliněné stavby z nepálené hlíny. Ta dokáže vlhkost do sebe naprosto famózním způsobem pojmout a pak ji zase vydat. Když máme stavbu z betonu, je dobré použít alespoň hliněné omítky. Vhodný materiál na udržování vlhkosti je také dřevo. Lidé se ho často bojí dávat do koupelen kvůli plísním, ale je to zbytečná obava, protože dřevo dokáže pohlcovat a zase uvolňovat vlhkost. Z tohoto důvodu bych doporučil do interiérů dřevěné podlahy. K útulnému bydlení patří i vhodné prosvětlení bytu? Samozřejmě, světelná pohoda je přirozená potřeba člověka. Vždy se lépe psychicky cítíme v místnosti světlé než tmavé. Ideální je, když je světlo rovnoměrně rozptýlené po celé místnosti. V zahraničí se používá zajímavá věc, která u nás ještě nenašla větší uplatnění, a sice světlovody. Ty se většinou dávají do místností, které jsou blízko pod střechou. Vypadá to tak, že se odshora protáhne přes půdu trubka z reflexního materiálu, který dokáže vést světelné paprsky. Ta může být až tři metry dlouhá a dá se i zahnout, takže dostaneme světlo i do tmavých koutů místnosti. Navíc světlo shora je daleko intenzivnější než z bočních oken. Takže stačí otvor o průměru 30 cm a máte doma nádherné světlo, které přichází od stropu. Pokud máme třeba hlubokou kuchyň, tak ji tímto způsobem parádně osvětlíme. Má na světelnou pohodu vliv barva stěn? To je subjektivní záležitost, ale obecně se dá říci, že barva žlutá a oranžová způsobují chuť k jídlu. Proto je často vídáme v restauracích. Modré barvy zase dodávají důstojnost, ale působí pocitově chladně. Dá se říci, že modré a nazelenalé barvy jsou vhodné do ložnice nebo kanceláře, ale záleží na naturelu, co komu vyhovuje. Jsou lidé, kteří preferují červenou, i když působí dráždivě. Dal byste přednost jedné nebo kombinaci více barev? Pro interiér je přirozenější vícebarevnost. Je dobré nechat strop bílý a stěny udělat barevné. Nemusí být za každou cenu barevné všechny, stačí alespoň jedna naproti oknům, protože na ní se odráží světlo. Ty ostatní jsou ve stínu oken. Konečně s barvami se dá opticky zvětšovat nebo zmenšovat místnost. Horizontální prvky opticky snižují prostor, vertikální ho zase zvyšují. Moc příjemně také mohou působit místnosti bez jakékoli povrchové úpravy, tedy např. neomítnuté stropy z panelů nebo ponechané betonové stěny a k tomu třeba dřevěná podlaha z dubových fošen. Nyní známe předpoklady příjemného bydlení. Co je třeba udělat, abychom bydleli i zdravě? Především bychom měli používat materiály na přírodní bázi. Dobrý je masivní dřevěný nábytek, který může být povrchově upraven. Nemusíme se obávat lepeného dřeva, protože se většinou používá přírodních lepidel. Je to rozhodně lepší, než když máte v celé ploše zalité piliny nebo třísky. Naopak laminátový nábytek obsahuje pojiva, která nepůsobí dobře na dýchání. Jak je to s větráním? To je věc, která je u novostaveb dost zanedbaná. Stále se snažíme o lepší tepelnou izolaci, ale kdybychom udělali objekt, který je velice těsně izolovaný, tak bychom tam bez větrání zašli na nedostatek kyslíku. Na západě je dnes u obytných staveb zcela běžná umělá ventilace vzduchu. Ideální je, aby teplý vzduch