Administrativy dnes: Prague Gate a Charles Square Center

Po malém odbočení do historie v článku o pražské kanalizační čistírně se vracíme k dlouhodobému tématu kancelářských projektů. Jen o několik stovek metrů dál od BB Centra (o němž jsme psali zde) se nachází další z výrazných výškových budov. Prague Gate. Jde o první projekt společnosti Mayfield Property Holdings, která...

Po malém odbočení do historie v článku o pražské kanalizační čistírně se vracíme k dlouhodobému tématu kancelářských projektů. Jen o několik stovek metrů dál od BB Centra (o němž jsme psali zde) se nachází další z výrazných výškových budov. Prague Gate. Jde o první projekt společnosti Mayfield Property Holdings, která na výjezdu směrem na Brno realizovala moderní multifunkční komplex objektů. Komplex o rozloze více než 19.000 m2 užitné plochy se dělí na administrativní budovu, tříhvězdičkový hotel s kapacitou 200 dvoulůžkových pokojů a restauraci. Příprava projektu začala v roce 1996, stavební práce byly zahájeny v září 2000 a celý projekt byl dokončen a zkolaudován v září 2002. Společně s tímto kancelářským věžákem se dnes také podrobněji zaměříme na Charles Square Center – skleněnou administrativu v centru Prahy.

Nejen pro české kancelářské projekty je charakteristické, že developeři či investoři příliš nehovoří o architektech projektu. Kromě výjimek (již zmiňované BB Centrum) hrají při výstavbě hlavní roli finance, jejich návratnost a pak také skutečnost, že pro výstavbu se najímají (obvykle anonymní) týmy, které přicházejí spolu se zahraničním investorem. Nejinak je tomu u výškové budovy nazvané anglicky Prague Gate. Lapidární skleněná fasáda, kombinace zelené, modré a obřího loga ve tvaru písmene P činí z obou budov sice výrazné, leč z architektonického hlediska nevýznamné dílo, které svým výtvarným pojetím či exteriérovým ztvárněním směřuje kamsi na začátek devadesátých let. K pistáciovým fasádám ztvárněným v duchu nepochopeného postmodernismu, k materiálové i výtvarné sterilitě, která v lepším případě tak moc nevadila, v horším znamenala, že každé okrasní náměstí mělo svou sytě modrou, zelenou či červeno-žlutou banku ála Venturi.

Proč se tedy v rubrice Architektura zabýváme průměrem či rovnou realizacemi z hlediska architektonické tvorby nekvalitními? Obraz soudobé architektury, tak jak se ho snažíme v této rubrice přibližovat, má mnoho podob – od rekonverzí starých průmyslových staveb, přes nové bytové projekty až po tvorbu regionálních autorských architektonických týmů. Hovoříme-li o Praze, pak kancelářské plochy, kterých ročně vznikne několik desítek tisíc metrů čtverečních představují významný segment výstavby a nelze říci, že nedostatek kvality v této oblasti znamená v důsledku ignoraci tématu.

Téma administrativy dnes je tématem živým, diskutovaným a dodejme také, že z hlediska architektonického doposud nepříliš autorsky kvalitně saturovaným. Ale vraťme se zpět k jedné ze dvou realizací, které v dnešním dílu chceme představit.

Co dnes charakterizuje úspěšný kancelářský projekt? Pozor – říkáme-li úspěšný, pak je řeč o úspěchu z pohledu developera či realitní kanceláře, která ho pronajímá.

Výborně viditelná budova, dostatek parkovacích míst obvykle v podzemních garážích. Pro nájemce je samozřejmě nutná možnost flexibilního řešení plochy. V případě Prague Gate přidejme prostornou vstupní halu s recepcí, pět osobních výtahů, jeden nákladní, klimatizaci a moderní osvětlení, dvojité podlahy, nonstop ochranu a správu budovy přímo v objektu. Projekt Prague Gate je vlastně konglomerátem tří budov - administrativu doplňuje tříhvězdičkový hotel dlouhodobě pronajatý rakouské hotelové skupině HB Hotels. Hotel s názvem Eurohotel přivítal své první hosty v září 2002 a v zásadě nabízí ubytování spojené s pracovní či business turistikou. V komplexu je ještě doplňující třetí restaurační budova - „céčko“.

Jak říká developer projektu, „... klíčovou je maximální přístupnost denního světla, která se promítla do uspořádání budovy ve tvaru posunutého písmene "H". S ohledem na potřebu nájemců byl povrch fasády řešen reflektivním zrcadlovým sklem, které redukuje sluneční záření a představuje tříprocentní úsporu energie.

Charles Square Center
Druhým projektem, na který bychom se dnes zaměřili, se ze čtvrtého pražského obvodu přesuneme do centra, a to téměř absolutního. Centrum Prahy – i díky své historické ceně – je jednou z nejsledovanějších lokalit naší země. Na jednu stranu lze říci, že každá nová architektonická intervence je bedlivě sledována nejen památkáři, ale i širší veřejností, na stranu druhou všeobecná veřejná diskuse o nových projektech příliš neprobíhá. Zaznamenali jsme ji vlastně jen u několika známých pražských domů (Tančící dům či palác Euro, o němž bude řeč někdy příště). Podívejme se podrobněji na administrativu, která doslova vyrostla na místě bývalé tržnice, naproti kostelu Sv. Salvátora. Masivní skleněná budova, která nese anglický název Charles Square Centre, se pomalu plní nájemníky, okolo proudí lidé a nezbývá než říci – asi si zvykneme i na tuto předimenzovanou krabici.

Historie
Výstavba nové administrativní budovy Charles Square Center byla zahájena koncem roku 2000 na rohu Resslovy ulice a Karlova náměstí. Do roku 1938 stál na atraktivní parcele na nároží Karlova náměstí a Resslovy ulice pivovar U Šálků. Poté, co byl zbourán, prošel opuštěný areál dlouhým a složitým vývojem. V roce 1980 zde začali stavaři stavět B linii pražského metra, frekventované místo přímo u výstupu metra trasy B pak dlouhá léta fungovalo jako tržnice zeleniny, ale také dalších poněkud obskurních stánků s textiliemi a pochybnou elektronikou. Jedna z mála takto rozsáhlých parcel v pražské památkové zóně lákala investory, v roce 1998 dokonce vznikla myšlenka naproti slavnému kostelu postavit Skandinávské centrum, investor si nakonec vybral jiné řešení a přeměnil projekt na polyfunkční komplex Charles Square Center. Autorem architektonického řešení Charles Square Center je firma Lohan Associates z Chicaga (USA) spolu s libereckým SIALem. Inženýrem projektu je Building Services Group z Kentu v Anglii a generálním dodavatelem pak tuzemský Metrostav. Na místě na postup stavby dohlížel Tim Bryant, ředitel společnosti Golub-Europe v Praze. Golub-Europe bude také provozovat správu budovy.

V devítipatrové budově, která je přímo propojena s trasou B metra, vzniklo zhruba třicet tisíc metrů čtverečních kancelářských a maloobchodních prostor. Investorem skleněné kubické budovy je společnost Golub Europe a mezi největší nájemce patří například společnost Philip Morris. Na tak exponované parcele čekala architekty řada problémů - základy budovy byly v těsném kontaktu s metrem i eskalátorovým tunelem, Karlovo náměstí resp. lokalita Na Moráni je dopravně špatně prostupná atd., do podzemí šlo umístit jen omezený počet parkovacích stání. Tento rozsáhlý stavební projekt nakonec stál necelé dvě miliardy korun.

Co říci závěrem? Oba dnes předsta

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: designové úpravy bytu, Rekonstrukce koupelny, malířské práce, sádrokartonové podkroví, zhotovení omítek, štuků, vymalování, obklady, sádrokartony.