Z regionů II: Knihovna nového tisíciletí

V dnešním pokračování se ze západních Čech, kde jsme podrobně představili tvorbu plzeňského ateliéru AVE architekt, přesuneme do východočeského Hradce Králové. Město, které lze označit za středisko moderní české architektury, před nedávnem opět upoutalo pozornost architektonické veřejnosti. Proběhla zde anonymní...

V dnešním pokračování se ze západních Čech, kde jsme podrobně představili tvorbu plzeňského ateliéru AVE architekt, přesuneme do východočeského Hradce Králové.

Město, které lze označit za středisko moderní české architektury, před nedávnem opět upoutalo pozornost architektonické veřejnosti. Proběhla zde anonymní soutěž na městskou knihovnu, resp. Knihovnicko – informační centrum. Vítězný návrh pražského ateliéru Projektil byl, stejně jako ostatní soutěžní práce, prezentován na výstavě, která skončila včera v Hradci Králové.

Několik ohlédnutí nazpátek
Pokud jsme označili Hradec Králové za město moderní architektury, připomeňme
dodnes inspirující Gočárův radiálně okružní regulační plán města z let 1926-1928. A je-li řeč o Gočárovi, pak dodejme: Masarykovo náměstí, školní areál na Tylově nábřeží, Sbor kněze Ambrože, úprava Ulrichova náměstí, Okresní a finanční úřady (dnes OkÚ)... „Gočárův Hradec“ ale nebyl jen tento slavný český architekt, ale na úspěších meziválečné výstavby města se podíleli také další významní architekti: Josef Fňouk (například Palace-Novákovy garáže), Oldřich Liska (například Městské lázně), Otakar Novotný (Palác Steinský-Sehnoutka, dnes ČSOB-IPB), Jan Rejchl (například Sborové velitelství, dnes Lékařská fakulta UK) či Václav Rejchl (nádraží, Krajský soud). Státní správa v Praze přiváděla do Hradce Králové pravidelně význačné hosty, takže dosud poměrně malé město získávalo věhlas a oprávněnou pověst salonu republiky. Poválečná socialistická destrukce kultivované městské prostředí naštěstí nepoznamenala tak negativně jako jinde. Porevoluční devadesátá léta pak umožnila obnovit a navázat na tradiční hodnoty prvorepubliční noblesy, individualismus v navrhování staveb a zřetelný kontakt s evropskou architekturou.

Hradec dnes
Dnes lze Hradec Králové označit za přirozenou krajskou metropoli, sídlo mnoha úřadů, státních institucí, bank a průmyslových podniků, nachází se zde také univerzita.

Nový územní plán byl schválen Zastupitelstvem města v lednu 2000. Porevoluční vývoj soudobé české architektury nejen v Praze, ale i v regionech, kterým se věnujeme v tomto seriálu, je charakterizován nejen obrovským boomem do té doby nepreferovaných stavebních typů (viz nové kancelářské projekty, které průběžně představujeme), ale i více či méně kultivovanou „městskou“ architekturou. Tedy stavbami, které slouží obyvatelům města a které obvykle financuje město s eventuální pomocí státu.

Tedy nejen kostely a nové radnice, úřady městských částí, soudy, náměstí, školy a univerzity, ale také knihovny – o nichž bude řeč nyní – patří k hlavním investicím větších měst. Kousalova liberecká knihovna se synagogou byla první výrazně viditelnější vlaštovkou na obloze české architektury. Připomeňme ale i zdařilé porevoluční rekonstrukce knihoven – z nichž rekonstrukce pražské městské knihovny od Františka Roitha, patří (nejen objemem investičních nákladů) k největším.

Knihovna pro XXI. století
Do této neděle se v Muzeu východních Čech v Hradci Králové uskutečnila pod výše uvedeným názvem výstava architektonických návrhů Knihovnicko – informačního centra „U Přívozu“ v Hradci Králové. Tato expozice představila výsledky architektonické soutěže, kterou město na svůj nový objekt uspořádalo. Hlavním zadáním prestižní soutěže bylo nalézt nejvhodnější koncepci celkového architektonického a provozního řešení nové budovy knihovny. Řešení mělo samozřejmě navazovat a respektovat vysokou urbanistickou a architektonickou hodnotu královéhradeckého stavebního prostoru. Odborná porota soutěže udělila jednu první a tři třetí ceny.

První cenu v soutěži na novou knihovnu získal „mladý“ pražský ateliér Projektil architekti: Roman Brychta, Adam Halíř, Petr Lešek - jejich originální a tvarově výrazné řešení pak aspiruje na to, stát se novou dominantou Hradce. Netradiční půdorys nové budovy je koncipován do tvaru písmene X.

Geneze nové knihovny
Vraťme se o pár let nazpět – město Hradec Králové plánuje výstavbu nové knihovny už od roku 1994, kdy byla do majetku pražské židovské obce předána bývalá synagoga na Pospíšilově třídě. „Příznivá nájemní smlouva končí v roce 2004. Oficiálně se nám podařilo přípravu Knihovnicko-informačního centra „U Přívozu“ (KIC) zahájit v roce 2001. Projekt výstavby byl zaregistrován 31. 7. 2001 s rozpočtem necelých 400 miliónů Kč,“ uvádějí představitelé města.

„Naše knihovna se nyní nalézá ve třech objektech. Na Pospíšilově třídě je umístěna půjčovna pro absenční výpůjčky, vedle Muzea východních Čech na Eliščině nábřeží se nachází studovna pro prezenční studium a ve skladištní oblasti máme postavený poměrně nový centrální depozitář. Prostory půjčovny a studovny jsou malé a nevyhovují moderním trendům knihovnických a informačních služeb. Domníváme se, že v krajském sídelním městě s bohatou pedagogickou tradicí a s řadou vysoce odborných technických a medicínských pracovišť je vybudování odpovídajícího knihovnicko-informačního zázemí naprostou nutností,“ zdůvodnili v internetovém magazínu E-architekt autoři záměr vybudovat novou knihovnu.

„Díky pochopení městského úřadu postavíme novou knihovnu na velmi atraktivním místě. Ze směru od středu města bude spolu s Průmyslovou školou strojnickou tvořit vstupní bránu do univerzitního komplexu, a stane se tak místem propojení veřejného a akademického života ve městě.“

Knihovnicko – informační centrum nemá být pouze knihovnou, ale sloužit bude i jako vzdělávací a společenské středisko, tedy prostor obecně určený k setkávání lidí. Široké spektrum uživatelů od středoškolské mládeže po aktivně působící seniory, od úzce specializovaných badatelů po uživatele se zcela nevyhraněnými zájmy, od jednotlivců po široké zájmové skupiny – jak je definují autoři – sleduje celosvětový trend.

Tak jako se proměňuje struktura a formy moderní konzumace informací směrem k vizuálním a audiovizuálním médiím (video, multimédia, internet, elektronické knihy...), směrem k větší otevřenosti, komunikativnosti a mezioborovým propojením, musejí na tento trend reagovat také stavby a jejich autoři. Již několik desetiletí je ve světě a v posledních letech i u nás patrné, že knihovny se rozšiřují o různé mediatéky, promítací sály, kavárny, internetové kavárny, místa pro diskusi, aktivní odpočinek. Obecně lze říci – nejedná se o „pouhé“ knihovny, ale o kulturní prostory v tom nejlepším slova smyslu.

S rostoucími náklady nejen v rovině provozní, ale například i mzdovými a také se zaváděním automatizovaných systémů se v moderních knihovnách prosazuje další trend – snaha snižovat počet personálu, který má provoz

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte dobrou firmu na návrh a realizaci interiéru?

Zadejte si poptávku v kategoriích: návrhy a realizace interiérů,architekt,knihovna.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Kuchyňská linka na míru, Studie - Interier bytu v Brně-Lesné, On-line návrh interiéru ložnice.