Zdeněk Jiran, Michal Kohout: návrh úsporného domu, varianta III.Když v roce 1997 postihla Českou republiku a především Moravu první ničivá vlna povodní, vyrojila se – po prvním šoku z napáchaných škod – řada návrhů a řešení, jak zajistit postiženým nové obydlí. Pokud si pamatujete, řada společností tehdy přišla s někdy i kuriózními návrhy na buď naprosto neuvěřitelně levné nebo nekvalitní řadové domky či montované solitéry. I renomovaní architekti se pokoušeli vymyslet jakési typové architektonické řešení obydlí, které by bylo levné, rychle dostupné a pokud možno nadčasové. Z iniciativ před pěti lety kromě několika výjimek nic nebylo. Ukázalo se, že obecní úřady i jednotlivci postižení povodněmi nejsou schopni či ochotni k řešení vzniklé situace přistoupit systémově a někdy i docela zajímavé návrhy zapadly. Po letošních povodních se situace v mnohém opakovala. Média, především televize donekonečna zpovídala různé odborníky, kteří buď tvrdili, že montované dřevostavby jsou přijatelné, nebo že je potřeba si dávat pozor na různé šarlátány slibující nesplnitelné (například dům pro čtyřčlennou rodinu do týdne a za 750 tisíc korun). Případně se vzpomnělo na již kultovní Okaly, ale z architektonického hlediska nic zásadního. Ano, Lesy České republiky přispěchaly s akcí "kubík za korunu", ale ta, když se blíže podíváme na podmínky vlastně ani nemohla oslovit lidi, kterým voda vzala střechu nad hlavou. Lesy nabízely "...prodej surového dříví formou samovýroby provedenou občanem nebo obcí (...) v případě stavby celodřevěného domku (dodavatelsky nebo svépomocí) - do 100 m3 dřevní hmoty." Pěkné, ale představa, že si někdo ze surového dřeva byť kubík za korunu staví celodřevěný dům asi není za stávajících podmínek příliš reálná. Nicméně povodně téma levného bydlení či úsporné bytové výstavby znovu – a o to naléhavěji – otevřely. Po roce 1997 se mohlo zdát, jakoby téma levného (až minimálního) bydlení nebylo na pořadu dne ani kvalitní architektury. Zdeněk Jiran, Michal Kohout: návrh úsporného domu, varianta I.O to zajímavější výsledky lze pak nalézt v soutěži, kterou vyhlásila Česká komora architektů (ČKA). Výstava a katalog Úsporný dům 2002, které vznikly ve stejnojmenné soutěžní přehlídce, nabídly (a stále nabízejí) komplexnější pohled na téma rodinných domů. Domů, které jsou levné a přitom lze hovořit o architektuře, nikoliv nedotažených či přímo špatných stavebnicích. Tento důvod – tedy obecně panující nekvalitu – označil také sekretář České komory architektů Jiří Plos za hlavní. "Již v průběhu záplav a bezprostředně po jejich odeznění se vyskytovaly a i nadále vyskytují nabídky na obnovu území a staveb, které jsou nepřiměřené okolnostem a pouze využívají tísně občanů i právnických osob," objasňuje Plos v úvodu katalogu motivy vypsání soutěže. Zářijové soutěže se zúčastnilo téměř sedmdesát projektů, z nichž některé byly již realizovány a jiné se nacházejí pouze ve studii. Nebudeme se detailně zabývat pravidly soutěže, zadání bylo jednoduché - malé náklady při dodržení minimálně standardní kvality bydlení a architektury a nízké ekonomické nároky na provoz. Michal Bartošek, Milan Němec: návrh úsporného domuPředsedou poroty byl architekt Jan Línek, který však v Hospodářských novinách upozorňoval na složitost obecného zhodnocení přihlášených prací: "Na jednu stranu se domnívám, že se kolegové-architekti zhostili úkolu dobře a že se snažili postiženým záplavami podat pomocnou ruku. Dokonce si myslím, že soutěž byla výzvou sdělit lidem, jak se má stavět. Na stranu druhou váhám nad tím, jestli je ta nejvhodnější doba a příležitost na šíření podobných vizí." Především šlo o to, že lidé z oblastí postižených povodněmi často nemají peníze, musejí řešit problémy s infrastrukturou... Podívejme se, jak vlastně téma levného bydlení vidí současná česká architektonická špička. Finanční náročnost výstavby 22 domů zastoupených v katalogu a na výstavě v prostorách sídla komory v Josefské ulici v Praze, se pohybuje od 550 tisíc korun za prostorovou buňku s podkrovím až po 23 miliónů korun za bytový dům navržený pro město Litomyšl. Porota soutěže kromě toho vybrala další dvacítku více méně atypických budov s průměrnými stavebními náklady kolem 1,2 miliónu korun. Zároveň soutěž přinesla několik dalších charakteristických rysů – v katalogu se z větší části vyskytují domy s městským či příměstským charakterem, nikoliv realizace nebo studie určené na venkov. Marie Palkovská, Tomáš Palkovský, Milan Landsmann: návrh úsporného domuMarie Palkovská, Tomáš Palkovský, Milan Landsmann: návrh úsporného domuMarie Palkovská, Tomáš Palkovský, Milan Landsmann: návrh úsporného domuPorota, v níž zasedli architekti Mirko Baum, Josef Kiszka, Jan Línek, Josef Smola, Jiří Suchomel a ekonomický expert Antonín Buchar, se sešla na začátku října. Marie Palkovská, Tomáš Palkovský, Milan Landsmann: návrh úsporného domuDo druhého kola postoupilo celkem 20 návrhů, najdeme mezi nimi návrhy například Aleše Brotánka, Ludvíka Gryma, Tomáše Hradečného či dvojice Kohout - Jiran či Smolík – Rychtařík. Do třetího kola pak postoupilo 15 návrhů, které byly zařazeny do katalogu (předsatveny jsou skrze charakteristické výkresy, zkrácené autorské zprávy, hodnocení poroty atd.) Podívejme se s porotou na některé oceněné návrhy. Jedním z nich byl například návrh číslo 4 Michala Bartoška a Milana Němce. Hodnotící porotu doslova "...fascinuje jak vyvážeností hmoty, tak i prostotou výrazu nacházejícího svou působivost v archaicko-archetypickém pojetí formy. Rozložení půdorysu kombinuje otevřenost přízemí s intimitou ložnic v patře a vytváří tak pocit samozřejmosti na které není třeba cokoliv měnit. Prodloužení domu jižním směrem sice není předmětem zpracování projektu, je však i na hotové stavbě kdykoliv možné." Na Kohoutově a Jiranově návrhu (č. 22) porota ocenila celkově výborně vyvážené architektonické i dispoziční řešení včetně možností růstu. "Citlivé je moderní řešení fasád, které však zároveň dobře reflektuje možnosti výstavby v různém kontextu, i při skupinové výstavbě v příměstské a vesnické oblasti. Přínosem návrhu je modulární řešení s možností snadného rozšíření dispozice." Představě vesnického domu se podle porotců nejvíce blížil návrh č. 43 Marie Palkovské. Přiměřeným způsobem reaguje na potřeby drobných stavebníků v povodněmi zničených oblastech. Tento dům má jednoduchou a přehlednou dispozici, konstrukce je založen na dřevěném skeletu vyplněném skelnou vatou. Návrh Aleše Krtičky byl vybrán pro svoje nesporné kvality, především z urbanistického hlediska. Vytváří malebnou "buňkovou" kolonii na vysokém z