Postavit dům, zasadit strom a vychovat syna bylo už odedávna v našich končinách životním cílem nejednoho muže. I dnes sen o vlastním obydlí budí mnohého z nás ze spánku. Protože se však takový dům staví jednou za život, je třeba si co nejpečlivěji promyslet, jak by měl vypadat, z jakých materiálů stavět, čím by se lišil od standardní stavby. Na jednom z předních míst z požadavků na kvalitní a moderní bydlení stojí i přání budoucího majitele, aby mu jeho obydlí nejen dobře sloužilo, ale zároveň příliš neukrajovalo z peněženky při běžném provozu. Lidé se totiž už dnes zamýšlejí nejen nad estetickou stránkou obydlí, ale také nad možnostmi šetření energiemi, které jsou především jako výhled do delší budoucnosti nepřehlédnutelné. V současné době často slýcháme o tzv. nízkoenergetických domech. Co ale ve skutečnosti tyto stavby jsou a jaké jsou jejich přednosti? Není tedy nic jednoduššího, než se na to zeptat architekta Davida Damašky, jenž má s podobnými stavbami již své zkušenosti. Co je to vlastně nízkoenergetický dům? Velice stručně řečeno, je to obytný objekt, který má nízkou spotřebu tepla na vytápění, zhruba čtvrtinovou. Pro srovnání, v současnosti spotřebuje běžná bytová zástavba na vytápění jednoho čtverečního metru za rok 150 až 250 kWh. U nízkoenergetické zástavby představuje tato položka pouze 55 až 70 kWh. Pak jsou ještě úspornější stavby, kterým říkáme „pasivní“. Jejich spotřeba se pohybuje do 15 kWh na metr čtvereční za rok a méně. Tyto objekty už nemají klasické vytápění, ale vystačí si s ohřevem vzduchu vstupujícím do prostoru. Řada takových staveb již stojí například v německém Freiburgu, Ulmu či Hannoveru a jejich vytápění je zajištěno kombinací systému řízeného větrání, využití odcházejícího tepla a solárních kolektorů. Podmínkou jejich úspěšného fungování je ovšem naprostá preciznost provedení. Kdy vnikla první myšlenka realizace nízkoenergetických staveb? První projekt tzv. nulového domu vznikl v rámci vědecko výzkumného projektu pod vedením V. Korsgaarda v roce 1974. Tuto myšlenku si vzala Skandinávie za vlastní a takřka zároveň byla rozpracována i v Severní Americe. Od 80. let se jí začali věnovat i Němci, kteří ji dovedli k preciznosti a zanedlouho po nich také Rakušané a Švýcaři. Oba státy v současné době představují světovou špičku. V Rakousku byla tato snaha podpořena hlavně po černobylské havárii v r. 1986, kdy se začal prosazovat ústup od stavby jaderných elektráren. Výrazným mezníkem v realizaci se stal bytový dům v Darmstadtu Kranichsteinu, který vychází z výsledků švédsko-německé spolupráce. Tato stavba ukázala počátkem 90 let reálnost budování staveb s minimální spotřebou energie ve středoevropských podmínkách. Nutno ještě dodat, že se v tomto objektu každoročně provádějí nová měření a na základě jejich výsledků vznikají nová optimalizační opatření stávajícího stavu. Proč jste se pro tuto myšlenku rozhodl i vy? První impuls vzešel v roce 1999 od Střediska pro efektivní využívání energie SEVEn, o.p.s., kdy jsme byli osloveni podílet se na projektu Nízkoenergetického nízkonákladového bytového domu v podmínkách České republiky. Tento projekt se v současnosti realizuje, pod záštitou Centra pro otázky životního prostředí University Karlovy a z finančních prostředků UNDP/GEF, tj. United Nations Development Programme/GEF. Tématu, v Čechách do té doby neznámého, jsme se zhostili rádi, neboť díky našim aktivitám v zahraničí, kde se už nízkoenergetické domy dávno stavěly, nám nebylo zas tak cizí. Pak už následovala řada studijních pobytů v Německu a Rakousku, kde zásadní bylo navázání spolupráce s PassivHaus Institutem v Darmstadtu a PassivHaus Konzeptem v Hannoveru. Co je k takovému projektu potřeba? Hned od začátku je nutná rozumná spolupráce mezi architektem, inženýrem v oboru tepelné techniky a technického zařízení budov, zejména pak pro část topení a přípravy teplé užitkové vody. Základem úspěchu je pasivní využití sluneční energie, kvalitní izolace, vzduchotěsnost obvodového pláště a absence tepelných mostů, tedy návrh a realizace (z hlediska nízkoenergetičnosti) takových řešení, kterými by teplo v zimě neunikalo ven a v létě nevnikalo dovnitř. Svůj stupeň důležitosti má každá součást stavby a jejich pořadí se odvíjí na každém projektu odlišně. Společná je však vždy podmínka klást důraz na kvalitní provedení stavby v detailu. To znamená nejen na pohled pěkné, ale i v konstrukci funkční dle předem definovaného požadavku a očekávaného výsledku. V zahraničí používají speciálně vyškolených firem, které se zacvičovaly několik let. Jen tak pro zajímavost, firma, která realizovala pasivní domy v rámci projektu CEPHEUS v Hannoveru, nezaměstnává ani jednoho zahraničního dělníka. U nás se hledá těžko, ale firmy, které dokáží vyhovět těmto náročným kritériím existují. Jak lze nejlépe využít sluneční energie? Ideální je, když je objekt situován k jihu, čímž je schopen pasivně využívat největší množství sluneční energie. Nelze ovšem říci, že by to bylo podmínkou. Často si nemůžeme pozemek vybírat a jsou realizované projekty, kdy i severně situovaný dům efektivně plní principy nízkoenergetičnosti. V Německu je řada staveb, kde je použito pro vytápění teplovzdušných kolektorů, kde je vzduch ohříván pomocí solární energie a plně to postačuje. Pro ohřev teplé užitkové vody dnes i u nás není neznámé využití solárního kolektoru. S jeho použitím lze v našich zeměpisných šířkách pokrýt potřebu na ohřev cca. z 60%, což není zanedbatelné. Bez doplňkových zdrojů jako je elektřina nebo plyn to však asi nepůjde? Samozřejmě, ale je podstatný rozdíl, do jaké míry je využíváte. K ohřátí užitkové vody o teplotě 17oC je třeba mnohem méně energie než k ohřátí vody 5oC studené. Další podstatnou složkou, kde to bez klasické energie nejde, jsou domácí spotřebiče. Musíte si doma svítit žárovkami a také na něčem vařit. Dnes však již existuje řada domácích spotřebičů, které jsou velice úsporné. Všichni známe úsporné žárovky, ale lze již sehnat i úsporné pračky, ledničky nebo elektrické trouby. Takže nejde pouze o druh použité energie, ale i způsob jejího využití. Například u pasivního domu je postačujícím způsobem vytápění pouze předehřátý vzduch. Můžete nám přiblížit jeho funkci? Tento systém funguje tak, že vzduch z vnějšku vchází do objektu potrubím uloženým cca. 3,0 metrů pod zemí. Tím se docílí předehřevu na teplotu okolní zeminy, tedy okolo 10oC. Pak vzduch vstupuje do te
Nízkoenergetické domy
info
Zuzana Zimová
4. 2. 2002
clock
7 minut
Postavit dům, zasadit strom a vychovat syna bylo už odedávna v našich končinách životním cílem nejednoho muže. I dnes sen o vlastním obydlí budí mnohého z nás ze spánku. Protože se však takový dům staví jednou za život, je třeba si co nejpečlivěji promyslet, jak by měl vypadat, z jakých materiálů stavět, čím by se...
user