V dnešním článku rubriky Architektura se zaměříme opět na oblast rekonstrukcí a památkové péče. Důvodem budiž aktivity Klubu Za starou Prahu, který na sebe v průběhu února upoutal pozornost. Ano, řeč je o již tradičním udělování cen Bestia Triumphans, což je cena, kterou tento – více než sto let starý spolek – uděluje lidem a institucím za významný přínos k likvidaci hmotného kulturního dědictví v České republice. Klub také letos poprvé udělil druhou cenu za kvalitní vstup nové architektury do starého města. Klub Za starou Prahu, který anti-cenu Bestia Triumphans uděluje, je nepolitickým občanským sdružením, které se od svého vzniku (již) v roce 1900 věnuje nepřetržitě ochraně památek v Praze. V současné době čítá přes tisícovku členů; v jeho čele stojí Domácí rada, složená převážně z historiků umění, architektů a urbanistů. Klub Za starou Prahu představuje spojení kulturní laické a odborné veřejnosti, kterou dohromady spojuje hlavní zájem - zachování jedinečného kulturního bohatství Prahy. Hlavní náplň činnosti Klubu je po celou dobu jeho existence v podstatě stejná: Klub sleduje proměny města, vyjadřuje se k jednotlivým přestavbám či novostavbám v Praze a v případě ohrožení památek nebo historické tváře města činí vše pro jejich záchranu. O letošní ceně Bestia Triumphans Abychom byli zcela přesní, cenu Bestia Triumphans vyhlašuje, organizuje a uděluje Rada ceny Bestia triumphans, kterou tvoří občanské iniciativy s právní subjektivitou nebo nestátní neziskové organizace, které se v rámci své činnosti zabývají ochranou hmotného kulturního dědictví. V současnosti tuto Radu tvoří osmnáct takových uskupení. V polovině února tohoto roku se uděloval již třetí ročník ceny. Ten zahrnoval stavebně-architektonické případy z let 2000 a 2001. Udělení ceny za dvouleté období organizátoři řešili jakýsi výpadek v jejím pořádání v roce 2001. Porota se sešla začátkem února v Praze a byla složena ze zástupců pořádajících občanských iniciativ sdružených v tzv. Radě ceny a nezávislých odborníků různým způsobem profesně spojených s ochranou památek. K hodnocení, tedy jakési nominace na tuto „anti-cenu“ bylo celkem 23 návrhů, jimiž bylo nominováno 22 případů poškozování kulturního dědictví. Pět návrhů bylo z hodnocení vyloučeno, neboť nesplňovaly podmínky dané Statutem ceny. Konkrétními důvody byla neadresnost, nedostatečné doložení případu či předčasnost podání (případy z roku 2002, kterým bude věnován příští ročník). Do tzv. užšího kola postoupili kandidáti na cenu v následujících devíti nejzávažnějších případech: Ačkoliv někteří odborníci nemohou o této anti-ceně rigidních památkářů ani slyšet, nebude na škodu přiblížit si kandidáty, kteří podle názoru odborné poroty postoupili do „finále“ ceny Bestia Triumphans. Byli to: František Mikeš, přednosta Okresního úřadu v Českém Krumlově za paralyzování památkové péče ve městě a okrese Český Krumlov a také za utajování informací o veřejném zájmu ochrany památek. Jan Bürgermeistr, starosta Městské části Praha 1 a Jiřina Knížková (Odbor památkové péče MHMP) za kauzu areálu Josefských kasáren na náměstí Republiky. Zde podle nominace nestanovili podmínky pro zásahy do komplexu památek. Kolektiv úředníků veřejné správy – kauza Znojmo (resp. klášter Louka) za výstavbu městského koupaliště. Intercom, a.s. za brněnskou kauzu Velkého Špalíčku (o níž jsme podrobně psali). Allgemeine Immobilien Verwaltung s.r.o., Kolektiv úředníků veřejné správy Restaurant Praha - Expo '58 za přestavbu na administrativní budovu Hana Myslivečková za dlouhodobé zanedbávání údržby a poškozování zámku v Barchově (okr. Hradec Králové). Jiří Vondruška a Jaroslava Vondrušková za dlouhodobé a záměrné poškozování Horova mlýnu v Klukovicích u Prahy. Jana Gyuriszová za devastaci barokní sýpky v Lenešicích (okr. Louny). Josef Valach, starosta města a Karel Černý, vedoucí RŽP Okresního úřadu v Českém Krumlově za demolici historicky cenného Kamarýtova domu ve Velešíně. Z těchto případů, které postoupily do užšího výběru, byl porotou vybrán v druhém korespondenčním kole hlasování laureát ceny Bestia triumphans 2000-2001. Vyhlášení výsledků spojené s předáním ceny a tiskovou konferencí pak proběhlo 13. února v Praze. Cenu Bestia triumphans představuje symbolická cihla ze zdemolovaného nádraží Praha - Těšnov, kterou může laureát převzít osobně na veřejném vyhlášení výsledků ceny nebo následně u tajemníka Rady ceny až do doby vyhlášení výsledků dalšího ročníku. Proto jsou na slavnostní vyhlášení výsledků pozváni všichni kandidáti, kteří postoupili do užšího výběru. Pokud se laureát na vyhlášení výsledků ceny nedostaví, obdrží poštou alespoň výtvarně zpracovaný diplom. Nutno dodat, že letošními vítězi se stali Jan Bürgermeistr a Jiřina Knížková za kauzu areálu Josefských kasáren na náměstí Republiky. Cena za novou architekturu v historickém prostředí Negativních příkladů vstupu nové architektury do historického prostředí je kolem nás dost. Nelze však s několika stavbami odsoudit architekturu jako takovou. Je třeba hledat příklady pozitivní, neboť jen ty ukazují cestu dále. Domácí rada Klubu Za starou Prahu se proto rozhodla každoročně ocenit stavbu, která zajímavě a zdárně vyřešila složitý problém soužití historické a moderní architektury. Neomezuje se přitom jen na Prahu - do okruhu zájmu Klubu patří území celé České republiky. První ročník této Ceny obsáhl léta 1996-2001. Dále pak bude cena udělována vždy za uplynulý kalendářní rok. Rozhodování o ceně je dvoukolové. V prvním kole jsou na návrh členů Domácí rady Klubu soustředěny návrhy na nominace. Porota Ceny, která sestává z vybraných členů Domácí rady a jejímž předsedou je Doc. PhDr. Rostislav Švácha, pak provede užší výběr a navrhne Domácí radě Klubu, které stavby by měly postoupit mezi nominované. Po schválení či doplnění tohoto výběru Domácí radou Klubu následuje druhé kolo, ve kterém je z nominovaných vybrán držitel ceny. Laureáta ceny volí všichni členové Domácí rady tak, že nominované stavby seřadí podle pořadí jejich preference. Stavba na prvním místě dostává bodů pět, na druhém čtyři na třetím tři atd. Součet bodů pak stanoví konečné pořadí, a tím určí držitele ceny pro dané období. Laureátem Ceny Klubu Za starou Prahu za novou architekturu v historickém prostředí se stal architekt Michal Sborwitz za rekonstrukci a dostavbu zámku v Komořanech. Při hodnocení této realizace ocenila Domácí rada citlivé zakomponování nového křídla do historického zámeckého komplexu. Tato přístavba výrazně napomohla důstojné obnově dlouhodobě devastovaného zámeckého areálu a stala se tak ukázkou příkladného zakomponování soudobé architektury do historického kontextu. Závěrem Abychom si udělali alespoň ve výčtu přehled o tom, jak je dnes téma interv