Karlínské lokalitě těžce zasažené povodněmi jsme se věnovali v několika dílech hned na začátku spuštění rubriky Architektura ZNIČENÝ KARLÍN I. - CORSO KARLÍN; ZNIČENÝ KARLÍN II: BUDOVA METROSTAVU V THÁMOVĚ; ZNIČENÝ KARLÍN III. - PALMOVKA PARK A RIVER CITY PRAGUE a ZNIČENÝ KARLÍN IV. - PRAGUE DOCKS ANEB JAK VYUŽÍT PŘÍSTAV. Nyní zima, kterou všichni odborníci nejen na statiku budov pokládali za důležitou, pomalu odchází. S jarem by se do zničené osmé pražské části měl vrátit nový život, všichni zúčastnění (magistrát, developeři i „osmička“) věří, že „mrtvá země“ znovu vstane z mrtvých a Karlín se stane vyhledávanou lokalitou pro bydlení i administrativní projekty. Jedním z velmi zajímavých bytových projektů, který v těchto týdnech představil asi největší karlínský hráč – Karlín Real Estate jsou loftové byty plánované do rekonstruované sýpky v Šaldově ulici. Mezinárodní workshop Developer, který je z Karlína znám především administrativní budovou Corso od Richarda Bofilla (psali jsme o ní zde) využil pro vznik nového bytového projektu v našich podmínkách relativně nezavedenou formu výběru architektonického návrhu – workshop. Čili pro nalezení vítězného návrhu nebyla zvolena klasická architektonická soutěž, ale workshop, tedy jakási mezinárodní dílna. Investor v tomto případě mluví do architektonického návrhu. Asistuje mu v tom odborná porota, která pomáhá precizovat projekt nejen z hlediska ekonomických aspektů návratnosti celé investice, ale i z pohledu estetického, tvarového a funkčního. Účastníci mezinárodní dílny měli za úkol zkombinovat objekt bývalé sýpky s moderní architekturou. Komorní výstava ukázala jen stručný pohled na ideu jednotlivých tvůrců. Ti se museli vypořádat s prostředím bývalých průmyslových bloků; vedle jejich šetrné přestavby navíc měli do bezprostředního sousedství vsadit objekt (či objekty) s desítkami bytových jednotek. Jak se investor k tomuto řešení a konceptu dostal? Real Estate Karlín Group (REKG) koupila v lokalitě Karlína nemovitosti bývalých závodů ČKD Dukla a ČSAO. Od roku 1997, kdy společnost vznikla, postavila cca 30.000 m2 především kancelářských ploch. V konečném součtu chce realizovat zhruba 250 tis. m2 kancelářských, obchodních a bytových ploch v Karlíně a 140 tis. m2 v lokalitě libeňských doků (z toho 90 tis. m2 kancelářských a 30 – 50 tis. m2 bytových ploch). Milorad Miškovič Miško (REKG) konstatoval při otevření výstavy ve Fragnerově galerii, že události v srpnu minulého roku společnost nijak nezastavily, ačkoliv se jednalo o těžké období. Po povodních vzniklo Konsorcium Investoři pro Prahu 8, kde jsou zastoupeny všechny významné firmy, působící na Praze 8. Kromě REKG jde o Europolis Invest Group, Metrostav, IMMOCONSULT Praha (což je dceřinná společnost Volks Bank), AHI Group, AIG/Lincoln a několik dalších investičních společností, které od developerů ke konci rozvojového procesu odkupují pronajatý projekt. A zpět k dílně myšlenek - jak se jednotliví autoři se zadáním workshopu poprali? Někteří autoři možnosti včlenit prvky industriální architektury do moderní podoby bydlení využili více, jiní méně. Projekt rakouského ateliéru Baumschlager & Eberle, který mezinárodní porota nakonec investorovi doporučila, například počítá s minimalizací stávajících komponentů v interiéru historické stavby. Opačně může být vnímán přístup německého studia BRT Architekten: to v objektu sýpky ještě více zdůraznilo původní dispoziční řešení. V obou případech však mezi starou a novou budovou (věžemi) vzniká napětí pro dialog architektur vzdálených od sebe více než sto let. Výsledky tohoto workshopu, jehož se zúčastnilo 12 architektonických týmů, byly k vidění ve známé Galerii Jaroslava Fragnera, (denně mimo pondělí od 10 - 18 hodin). Nejprve se podívejme na základní koncept – projekt loftových bytů, tedy rekonverze průmyslové stavby na netradiční bydlení znamená u nás v oblasti bydlení naprosto nové pojetí. V čem kouzlo loftů, tak populárních v Evropě i zámoří spočívá? Z industriálního objektu by měly vzniknout velkoprostorové nečleněné byty. Ty podle slov vypisovatele architektonického workshopu doslova apelují na tvůrčí invenci budoucích majitelů v rovině prostorového uspořádání bytové jednotky. Co je loft Prostá a jednoduchá otázka, na kterou jsme možná měli odpovědět hned v úvodu. Tak tedy: loft představuje nadstandardní způsob ateliérového bydlení. Ve velkých evropských a světových městech se stal symbolem dokonce určitého životního stylu. A jak se zdá, i v Čechách by se během několika let měl stát součástí nabídky bydlení. Loftové byty jsme doposud měli možnost vidět v zahraničních filmech, kde tvoří atraktivní stafáž bohémským spisovatelům, zvláštním milionářům a podobným „alternativně“ laděným typům. Zkušenosti ze světových metropolí naznačují, že podobný styl bydlení získává zejména mezi mladými lidmi stále větší oblibu. I ve městech jako jsou New York, Paříž nebo Londýn se totiž chronicky nedostává půdních bytů a investoři byli nuceni tuto mezeru na trhu zaplnit přestavbami a dostavbami nevyužívaných průmyslových objektů. Rozloha loftových bytů, které by se volně daly přirovnat k obytným ateliérům, jen málokdy klesá pod osmdesát metrů čtverečních. Lofty proto zpravidla využívají mladí lidé, pro které je kritériem dostatek volného prostoru. Omezující naopak bývají vysoké finanční náklady: namátkou v New Yorku není neobvyklé zaplatit za loftový byt okolo 120 metrů čtverečních 1,5 miliónu dolarů, měsíční nájemné za stometrový byt v Paříži se pak pohybuje kolem sedmi tisíc dolarů. A přesto zájemců o tento druh bydlení přibývá. Dalo by se dokonce říci, že "loftová kultura" přerostla ve svébytný životní styl. Platí to i pro architekty - pro ně znamená nutnost organického prorůstání staršího a soudobého jazyka architektury velkou výzvu. Jak řekl jeden z porotců Zdeňek Lukeš, právě projekty jako Cornloft odkazují na popularitu tohoto typu bydlení "Proč bourat něco, co ještě může sloužit? Řada objektů, jako