Klášter trapistů v Dobré Vodě

V rubrice Architektura se snažíme aktuálně přibližovat zajímavé realizace především z oblasti bytové výstavby, administrativ, ale neopomínáme také soutěže – naposledy jsme podrobně psali o Grand Prix Obce architektů. Dnešní díl bude ale svým způsobem výjimečný – řeč bude o sakrální stavbě, jediné svého druhu v České republice. Navíc zajímavé tím, že se při její realizaci spojily síly místního architekta s renomovaným zahraničním autorem. Řeč bude o nedávno dokončeném Klášteře řádu trapistů, který realizoval plzeňský architekt Jan Soukup společně s anglickým architektem Johnem Pawsonem v Dobré Vodě v západních Čechách. Církve se po revoluci samozřejmě i díky předchozí čtyřicetileté devastaci soustřeďují především na rekonstrukce restituovaných objektů. Ačkoliv jsou mediální debaty týkající se financování církví, jejich vztahu ke státu a nakládání s majetkem dlouhodobým a široce diskutovaným tématem, jen velmi zřídka se diskutuje o nové církevní architektuře. Přitom v České republice a zvláště na Moravě vznikly za posledních dvanáct let desítky, ne-li stovky kostelů, kaplí a dalších sakrálních staveb. Výjimečnou architektonickou realizací je stavba Řádu cisterciáků přísné observance neboli trapistů v Novém Dvoře u Dobré Vody v západních Čechách. Tento velmi asketický řád si v malebné a klidné krajině na Toužimsku vybudoval vlastní klášter. Historie Zdevastovaný barokní dvůr v lesích západních Čech pochází z poloviny osmnáctého století, pravděpodobně z okruhu tvůrčí dílny K. I. Dietzenhofera. V roce 1921 byl zkonfiskován a po padesáti letech poválečného působení místního JZD téměř zničen. Polorozpadlý areál učaroval někdy v roce 1999 skupině mladých kněží a laiků, kteří z Francie, kde složili noviciát, přišli do Čech. V krásné krajině jižně od Teplé, kde se statek nachází, nyní dokončují nový klášter s kostelem Matky Boží. Projekt rekonstrukce a dostavby pro mnišský řád zpracoval známý anglický architekt, představitel minimalismu John Pawson. Ten se mimo jiné proslavil sérií interiérů pro butiky slavného návrháře Calvina Kleina. Pro Pawsonovu tvorbu je charakteristická práce s prostorem, proporcemi, světlem a materiály spíše než vlastní sebeprezentace či manýra. "Trapisté nechtějí užívat zdobných prvků - žádné patky na sloupech, římsy či štuky. Také proto francouzského investora zaujaly minimalistické práce Johna Pawsona," vysvětluje plzeňský architekt Jan Soukup, který společně s Pawsonem stavbu připravuje. Zároveň přístup anglického autora vyhovoval kontemplativnímu charakteru sakrální stavby v Novém Dvoře. Řád měl pro tvůrce samozřejmě i další, velmi specifická zadání (především vyplývající z každodenního fungování komunity). Po rozsáhlém historickém průzkumu se barokní statek nyní dokončuje. Snímky ze stavby kostela můžete nalézt například zde. Bloky budov, tedy tří stran nádvoří byly postupně ubourány tak, aby se vytvořil prostor pro novou architekturu kostela a samotného kláštera. Nejdůležitějším momentem architektonického řešení bylo nalezení vhodné proporce mezi barokním hospodářským dvorem a novou intervencí z dílny Johna Pawsona. Ten ke stavbě říká: "Každá zakázka je jedinečná, ale tuto práci považuji za své životní poslání. K tomuto projektu směřovala veškerá má předchozí práce a veškerá práce, kterou budu dělat v budoucnosti, se bude do značné míry opírat o zkušenosti ze Saint-Fons (francouzské sídlo řádu) a z České republiky." Velmi zajímavý rozhovor s Pawsonem publikovala revue Souvislosti, text je dostupný také na Internetu, přečíst si ho můžete zde. "Troufám si říci, že novodvorská stavba bude nejvěrohodnějším vstupem cizího autora na naše území. Čistá, "neprodejná", přesvědčivě umělecká, a hlavně spontánní. Přirozené souznění stavebníka a jeho architekta. Stranou kolosu velkoměst...," hodnotí tuto netradiční stavební investici architekt a teoretik Jan Sapák. Prvních dvanáct mnichů se již nastěhovalo do nového kláštera. Po celý zbytek života by měli žít za zdmi kláštera, v němž kromě stroze zařízených cel určených ke spaní budou mít k dispozici dílny, stáje, ošetřovnu, ale i nový kostel. Nyní, po dokončení celé stavby, kapacita kláštera vzrostla na 40 míst. Mezi prvními obyvateli dvora jsou mladí Češi, kteří v roce 1993 vstoupili do francouzského cisterciáckého opatství Sept-Fonts, kde se z nich stali mniši. Člen řádu Martin Satoria před časem nevyloučil povýšení kláštera na opatství v případě, že se první česká komunita trapistů rozroste. Architekt Jan Soukup odhadl náklady na stavbu kolem 300 miliónů korun. K architektonickému zadání říká: "Stavět klášter je neobvyklý zážitek. Trapisté se ve svém učení vrátili k základům cisterciáckého řádu a vyznávají prostotu, odloučení od okolního světa a naprostou samostatnost. Proto se i my při stavbě vracíme k románským základům řádu a původnímu charakteru klášterů." Detailní technický popis stavby si můžete přečíst zde. O řádu Trapistů Řád trapistů jako přísná reformní větev cisterciáků vznikl v roce 1664 v klášteře La Trappe (Normandie, Francie) zásluhou opata A. J. Le Bouthilliera de Rancé (1626 - 1700). Od roku 1689 existuje i ženská větev řádu. Rozšířili se v různých zemích a světadílech. K jejich řádovým pravidlům patří mlčení mimo bohoslužbu. Od roku 1892 se osamostatnili, roku 1925 papež Pius XI. zmírnil jejich přísnou askezi. - var - Snímky archiv