Ostře sledované věžáky II.

Ostře sledované věžáky II.

V předchozím dílu našeho trojdílného seriálu jsme se věnovali historickému vývoji a urbanistickému řešení pankrácké pláně. Zde má vyrůst jedno z nejexponovanějších administrativních center, projekt City. Tento kontroverzní a médii sledovaný projekt amerického architekta Richarda Meiera vzniká a pracuje mimo jiné s...

V předchozím dílu našeho trojdílného seriálu jsme se věnovali historickému vývoji a urbanistickému řešení pankrácké pláně. Zde má vyrůst jedno z nejexponovanějších administrativních center, projekt City. Tento kontroverzní a médii sledovaný projekt amerického architekta Richarda Meiera vzniká a pracuje mimo jiné s budovou bývalého Československého rozhlasu.

Nejvyšší budova ČSSR
Výšková budova bývalého Československého rozhlasu v Praze na Pankráci byla slavnostně otevřena 12. dubna 1978. V tu dobu se jednalo o nejvyšší československou budovu, která v příštích desetiletích způsobila nejen svým tvůrcům mnoho komplikací. Ale vraťme se o několik let nazpět - v roce 1962 kolektiv Útvaru hlavního architekta města vedený akademickým architektem Františkem Šmolíkem vyhrál soutěž na řešení souboru staveb Československé televize, centra Pankráce a Československého rozhlasu. Vývoj prostoru Centrálního náměstí se v průběhu let mnohokrát měnil a dokončený – jak již bylo řečeno v úvodních řádcích - není dodnes. Naopak na "pražském Manhattanu", jak se oblasti také někdy říká, na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let vyrostly další výškové budovy: v roce 1977 Motokov (vysoký 103 metrů) a o sedm let později hotel Panorama (76 metrů). Objekt ČRo byl koncipován ze dvou částí. "Výšková budova je nositelem mozkového centra souboru," psali autoři výškového domu ve své zprávě. Budova byla řešena jako jednoduchý vertikální prostor. Jednotlivá patra měla být propojena dvěma rychlovýtahy, každý měl mít kapacitu osmdesáti osob. K samotnému vývoji složité stavby ale dodejme, že její projekt se za těch dvacet let několikrát měnil. V roce 1968 byly projektové práce dokonce zastaveny a po znovuzahájení přípravy se v roce 1975 stal generálním dodavatelem státní podnik Konstruktiva. Nový návrh půdorysu a siluety vznikl v letech 1979 až 1980. Výstavba začala roku 1986 a teprve v roce 1993 byla stavba téměř dostavěna do fáze hrubé stavby. Ta byla ale v témže roce zastavena. Montovaný železobeton byl po různých neúspěších nahrazen ocelovou konstrukcí. Psalo se o tom, že montáž probíhala bez větších potíží a jen na okraj dobové prameny dodávaly: "... menší problémy se vyskytly při dodržování velmi přísných ustanovení pro svislost sloupů."

Po Listopadu 1989
Kromě "malých" technických potíží, které provázely celou výstavbu, přišly "větší" potíže po listopadu 1989, kdy Českému rozhlasu zbyla na krku obrovská budova, o níž se začala šířit řada fám a "zaručených zpráv". Objekt byl vybavený zastaralou technikou, izolace byly řešeny jako azbestové obklady čili životu nebezpečný materiál, který nevyhovoval základním provozně technickým standardům. Český rozhlas se po listopadové revoluci dlouho snažil nevyhovujícího a nevyužitého objektu zbavit. Mnoho faktů o prodeji, potenciálních kupcích a ceně, za níž byla výšková budova v průběhu předchozích jedenácti let nabízena, není k dispozici.

Nakonec ale Rada Českého rozhlasu - jak vyplývá z tehdejších zpráv České tiskové kanceláře - schválila prodej této výškové budovy společnosti ECM Radio Plaza za 285 miliónů Kč. Peníze, získané prodejem pankráckého věžáku, využil Český rozhlas pro svoji novou stavbu v Římské ulici (autory byl známý ateliér A.D.N.S.). "Zahájení stavby studiového domu je symbolickým ukončením debat o tom, zda rozhlas bude za zhruba dvě miliardy korun dostavovat projektově nevyhovující budovu na Pankráci, či zda zůstane na tradičním místě a pokusí se toto sídlo dotvořit tak, aby z něj mohl v příštím tisíciletí vysílat digitálně," pochvaloval si před lety při poklepu na základní kámen v Římské tehdejší ředitel Vlastimil Ježek.
Jak se dalo předpokládat, nový majitel, tedy společnost ECM, která objekt za 285 milionů koupila, se krátce po koupi dostal do velkého mediálního tlaku.

Různé politické tahanice spojené s tehdejším vedením radnice Prahy 4, obviňování a následné vyvracení v tisku provázely exponovanou parcelu i s jejími stavbami po celou dobu přípravy projektu. A negativní reakce doprovázející urbanistické řešení Richarda Meiera (tady s ním spolupracuje ateliér autora žižkovské věže Václava Aulického) trvají dodnes. Jistě, vždyť jde o velmi dobře situovaný pozemek napojený na kvalitní infrastrukturu.

Na druhou stranu ale společnost ECM koupí tohoto pozemku a snahou přeměnit ho v plnohodnotné administrativní centrum vstoupila na velmi tekuté písky. Systematická pozornost všech médií, hlasy všech možných i nemožných odborníků, aktivisté a místní občanská sdružení… ti všichni mají co mluvit do projektu. Někteří tak činili a činí velmi razantně, některým chybí odborná kompetence… výsledkem je, že ani po několika letech od koupě se na pankrácké pláni vlastně nic neděje.

Podle Milana Laštovky z developerské společnosti ECM, která projekt CITY realizuje, jsou kritické reakce na stavbu, které se objevují na veřejnosti, přehnané. Třebaže se ve výhledu na pozemku ve tvaru "Pentagonu" uvažuje ještě o dvou dalších vysokých objektech, ani ty by nepřesáhly výšku dosavadních. "Ve srovnání s pravými mrakodrapy jde pouze o výškové stavby," říká Laštovka.

S dokončením budovy City Tower se počítá v roce 2005. V témže roce otevře své brány velké, ale nízké obchodní centrum, které nahradí současné, poněkud orientálně vyhlížející tržiště, a další osmipodlažní budova.

Vážné námitky kritiků z řad občanských iniciativ se týkají především množství dopravy, kterou konglomerát budov tzv. Pentagonu k sobě po dokončení přitáhne. "Firma nepopírá, že ruch v blízkosti komplexu vzroste. Ten má ovšem ideální polohu na trase metra, která se ještě zlepší dobudováním zatím navrhované linky D. Plánují se nové sjezdové a nájezdové rampy ze severojižní magistrály, které by odlehčily automobilovému provozu a zajistily jeho plynulost. Počítá se garážemi pro 2870 vozidel. Nedílnou součástí projektu je výsadba zeleně a vytvoření prostorného centrálního náměstí, které dodá celé čtvrti dosud chybějící přirozené společenské centrum," dodává v tisku Laštovka.

"Tři sterilní obrovské budovy tak, jak nám je nabízí kancelář newyorského architekta Richarda Meiera, rozhodně nejsou řešením tohoto obtížného problému," komentoval projekt jeho velký (a hlasitý) odpůrce architekt Vlado Milunić, spoluautor Tančícího domu.

Pražské City
A jak má vlastně celý projekt "pražského Manhattanu" vypadat? To dnes nemůže pořádně říci nikdo. Mediální tlak na to nerealizovat výškové stavby, protipól pražského Hradu, způsobil, že snad ani developer dnes neví, co nakonec postaví a "couvá". Urbanistická studie, která byla zpracována Richardem Meierem, vizi výstavby pražského Manhattanu, respektive City dělí do několika fází, kterým odpovídají také "světové" názvy bývalých socialistických věžáků. Bývalý Český rozhlas byl pojmenován jako City Tower (c

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte dobrou firmu na návrh a realizaci interiéru?

Zadejte si poptávku v kategoriích: návrhy a realizace interiérů,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Návrh interiéru, Pokojíček pro syna, design ložnice.