Architektura za posledních 10 let III.

V této části si představíme práci amerického architekta, který se specializuje na rodinné domy pro americkou klientelu. Jmenuje se Wendell Burnette, narodil se v roce 1962 v Nashville v Tennessee. Po vyučení se vypravil na toulky a na vzdělávací cestu po Evropě, USA a Mexiku. Po dvou letech zakotvil v nadaci pro mladé architekty Frank Loyd Wright Foundation v Taliesin West v Arizoně (pro nezasvěcené – Frank Loyd Wright, 1867 – 1959, byl zakladatelem moderní americké architektury a jedním z nejvýznamnějších světových architektů) a pak strávil jedenáct let v renomovaném studiu William P Bruder Architecs. V roce 1996 se osamostatnil a založil vlastní studio Wendell Burnette Architects. Jeho první samostatný projekt a realizace byl rodinný dům, který architekt postavil pro sebe a svoji rodinu. Jen na chvíli se u něj zastavíme, protože už tato stavba z roku 1996 je velmi zajímavá, a tak se ji pokusím alespoň popsat. Ve shodě se svou ženou Debrou, která se zabývá ekologií, funkcí a designem terénu, se inspiroval typickou krajinou Arizony – skalnatopísčitou pouští a prérií. Konstrukce domu je tvořena neomítnutými bloky nosných zdí z pórobetonu, které ční až do výše dvou podlaží. Připomínají monolitické skalní bloky trčící z písčitého podloží klasické arizonské pouště. Fasáda je tvořena velkými prosklenými plochami. Výškové rozdíly mezi polosuterénem, přízemím a poschodím, a vůbec všechny terénní výškové rozdíly jsou vyrovnávány systémem velkých kovových schodnicových ploch, tvořících zajímavou kompozici, která plynule přechází do okolí domu. Doufám, že z popisu je jasné, že dům velice dobře zapadá do terénu. Ačkoliv je na jeho stavbu použit víceméně dost syrový industriální materiál, jako železo, pórobeton bez omítek a chybí dřevo, nepůsobí nepatřičně a přesně vystihuje ducha krajiny. Pozemky na okraji arizonské pouště jsou levné, pozemek je velký a sousedů málo, a tak si můžete dovolit i luxus velkých prosklených ploch ve fasádě, které jsou proti jižnímu slunci cloněny pórobetonovými bloky nosných zdí. Sám Burnette o svém domě říká, že je to vlastně interiér zavěšený ve skalnatém terénu, kaňon vytvořený člověkem. V roce 1999 vznikl rovněž v Arizoně dům z produkce Wendell Burnette Architects, a to rezidence rodiny Schallových. Na skalnatém a suchém pozemku tyčícím se nad velkoměstem Phoenix vznikl dům inspirovaný architekturou Maroka a Alžíru, kde jsou ostatně podobné podnební podmínky. Burnette uzavřel vnitřek domu do masivní monolitické zdi, perforované jen nejnutnějšími stavebními otvory – vchod/vjezd, okna. Zeď chrání dům nejen před sluncem, ale i před ruchem silnice vedoucí okolo. Použil opět neomítnutý pórobeton, omítnutá je jen fasáda vnitrobloku a vnitřních zdí domu. Centrem domu je bazén a malé atrium. Stejně jako ve stinných marockých domech tu vytváří oázu klidu a chladu. Také při koncepci okenních otvorů myslel Burnette na okolní krajinu. Na fotografii obývacího pokoje je vidět, že k neobvykle protáhlému horizontálnímu tvaru okna přiměl architekta tvar dlouhého horského hřebenu na protějším horizontu. A právě jen v tomto okně jej můžete pozorovat v celé jeho dlouhé kráse. Na domech Wendella Burnetta lze asi najít mnoho malých okouzlujících detailů, na které přijdete během jejich návštěvy. Na jeho práci je důležité, že žádný materiál a ani tvar není umístěn kvůli trendu, ale z prosté nutnosti či logiky stavby a místa. Doufejme, že mu to vydrží. -Mgr. A. Šárka Sedláčková- autorka se zabývá návrhy interiérů