Podobně jako jsme minulý týden představili zajímavé projekty z šesté městské části Prahy, soustředíme se dnes na aktuální nebo i dokončené projekty z centra Prahy. Důvodem může být mimo jiné souhrnná výstava nazvaná Budoucnost a přítomnost Prahy 1. Tu minulý týden již poosmé pořádala Městská část Praha 1 ve výstavním stanu na Můstku. V tomto článku představíme výběr ze zajímavých staveb v centru města, které byly představeny. Okolo některých z nich každý den chodí tisíce lidí bez uvědomění si jejich architektonické kvality a často zajímavé historie. Dům na Můstku: ikona postmoderny Tento dům od manželů Šrámkových je vynikajícím příkladem architektury sedmdesátých let a právem se považuje za klenot české moderní architektury. Nyní je také zapsán do seznamu památkově chráněných nemovitých památek. Vlastní objekt byl realizován v letech 1977 - 78 podle návrhu Ing. arch. Jana Šrámka a Ing. akad. Aleny Šrámkové v návaznosti na podchod a vestibul stanice metra I. A – stanice Můstek. Základním principem rekonstrukce objektu, která byla nedávno dokončena pro firmu s textilem a módními doplňky, byla změna funkce, při zachování vnějšího vzhledu a historického detailu s důrazem na maximální využití ploch. Mezi přízemím, 1. a 2. patrem jsou vloženy nové eskalátory, jako hlavní komunikace obchodu. Prostory v horních podlažích jsou využity k administrativním účelům se samostatným vstupem z Václavského náměstí. V celém objektu došlo v rámci rekonstrukce ke změně technického vybavení. Ve spodní stavbě nový výstup ze stanice metra Můstek vede přímo do parteru stavby: dochází zde tak k optickému propojení vestibulu s volným prostorem Provaznické ulice. Hotel Aria: koncept Dalším zajímavým projektem, který byl nedávno dokončen, je rekonstrukce a přestavba areálu budov z let 1934 - 1938, které původně sloužily jako kanceláře a sklady tiskopisů. Tato přestavba na Aria hotel zachovala objem, vnější tvar a fasády budovy, ale uvnitř byl areál zcela přestavěn. Ve dvoře byly vybudovány dvě podlaží podzemních garáží. Původní tři schodiště byla zachována a bylo vybudováno pět výtahů, které slouží k provozu hotelu. Upraveny a doplněny byly krovy, aby se sjednotila střešní krajina a mohlo být využito podkroví pro pokoje a apartmány. Oba původní dvory byly nad úrovní přízemí zastropeny prosklenými světlíky. V takto vytvořených atriích je vstupní prostor hotelu a hala s restaurací. Všechny vnitřní fasády byly zatepleny a pokryty malířskou výzdobou s prvky architektonických článků inspirovaných pražskými historickými budovami podle návrhu italského architekta Rocca Magnoliho. V budově bylo instalováno nové technické vybavení. Všechny pokoje a veřejné prostory jsou plně klimatizovány a vybaveny soudobými slaboproudými a audiovizuálními systémy. Vybavení interiéru je navržené v kombinaci klasického a současného mobiliáře. Tématicky je tento nový hotel zaměřený na hudební tématiku: tomu odpovídá nejen technické vybavení pokojů a společných prostor, ale i dekorace. Notové motivy provázejí návštěvníka v mozaikách podlah, obkladů i vzorech koberců. Kapacita hotelu je 110 lůžek v 52 pokojích a apartmánech, 27 parkovacích míst v podzemních garážích, restaurace pro 80 návštěvníků, bar, hudební knihovna, multifunkční místnost s videoprojekcí, jednací místnost a kanceláře vedení hotelu. Studie zástavby v ulici Spálená: plány do budoucna Záměrem návrhu zástavby v centru Prahy je z hlediska kontextu k okolní zástavbě vytvořit členitý objekt se silným architektonicko-urbanistickým konceptem, který v této rostlé nesourodé zástavbě bude působit jako integrující prvek. Současně navržený objekt potvrzuje existující pěší průchod mezi stanicí tramvaje ve Spálené ulici a Charvátovou ulicí ve směru do Jungmanovy ulice a dále ve směru na Václavské náměstí přes Františkánskou zahradu. Objekt je tvořen šesti samostatnými, vzájemně propojenými budovami, z nichž jedna se přimyká k objektu obchodního domu Tesco a ostatní čtyři budovy vymezují svojí nárožní polohou obrys území určeného k zástavbě. Šestá budova je sevřena mezi čtveřici budov a sjednocuje tuto skupinu do jednoho prostorově členěného celku. Meziprostor mezi budovami vytváří krytou ulici - městskou pasáž, spojující ulice Spálenou a Charvátovu. Za jakousi „pátou“ fasádu objektu považují autoři střešní krajinu, kde jsou navrženy střešní terasy s výrazným podílem zeleně. V objektu jsou soustředěny funkce jak obchodní a administrativní, tak bytové. V přízemí jsou prodejní plochy propojeny s parkovými úpravami, které vyplňují nejenom předprostor objektu u Charvátovy a Vladislavovy ulice, ale procházejí až do hloubky pasáže. Na nároží Vladislavova - Purkyňova je situován bytový objekt,využívající klidnější polohy a výhledu do nového náměstí. Jindřišská věž: věž ve věži Před několika lety byla dokončena rekonstrukce a vestavba do historické věže v Jindřišsé ulici. Je zajímavé, že její komerční využití se zcela podřídilo požadavkům památkové ochrany. Železobetonová samonosná konstrukce se vůbec nedotýká kamenného zdiva původní zvonice. Je to opravdu věž ve věži. Pro komerční využití je vybavena standardem pro návštěvníky 3. tisíciletí - klimatizace, moderní osvětlení, schodiště jako chráněná úniková cesta a rychlovýtah s evakuačním režimem provozu. Všechny kavárenské, restaurační a prodejní prostory věže si uchovávají své charakteristické hodnoty místa i objektu. V desátém patře je překrásná vyhlídka na panorama Prahy. Věž je v epicentru všech významných pražských věží, kterých je v konečném počtu více jak tisíc. Věž svým umístěním a moderním vybavením se stává přirozeným centrem Prahy stověžaté. Hotel Juliš: slavný funkcionalismus Posledním z projektů, které si v dnešní rubrice Architektura představíme, je slavný hotel Juliš. Novodobá historie hotelu na Václavském náměstí č. 22 začíná v roce 1917, kdy byl tento objekt zakoupen cukrářem Karlem Julišem. Celkovou rekonstrukcí a dostavbou původně pozdně barokního domu byl pověřen arch. Pavel Janák. V roce 1922 byly magistrátem schváleny plány nových dvorních křídel včetně sálu biografu, výrobny cukrárny a chladíren v suterénu. V nadzemních podlažích pak projekt obsahoval pět podlaží hotelových pokojů. Fasáda zadního traktu domu se vyznačuje plastickým geometrickým dekorem s originální červenožlutou barevností ve stylu rondokubismu. Teprve v roce 1930 byla povolena demolice přední budovy a v roce 1932 vypracoval arch. Janák ve spolupráci s Ing. Neumannem projekt nového nosného systé