Jedna z největších staveb v moderní historii českých zoologických zahrad se dnes otevírá v pražské Troji. Pavilon Indonéská džungle v hodnotě necelých 170 milionů Kč vznikl na místě bývalého pavilonu opic, jeho výstavba trvala přibližně 30 měsíců a autorem architektonického návrhu je ateliér AND. Pojďme se v dnešním dílu rubriky Architektury podrobně podívat na tuto netradiční stavbu. Historie stavby Stavba pavilonu Indonéské džungle byla zahájena v únoru 2002. Investorem projektu je hlavní město Praha, autorem architektonického návrhu ateliér AND. Stavba se svou celkovou plochou 4000 m2 a také svou komplikovaností se řadí mezi největší projekty nejen pražské ZOO, ale podle údajů pražské ZOO jde ve srovnání s evropskými zahradami také o jednu z největších staveb tohoto typu. Deštný les v Praze V novém pavilonu, který zavede návštěvníky do tropického deštného lesa a mangrovů jihovýchodní Asie, budou umístěny desítky živočišných druhů. Mezi nimi by podle údajů ZOO neměli chybět orangutani, gibboni, makakové, varani, vydry, veverky, velké ryby a vodní želvy, pávi, krabi, ježurové a mnozí další, například volně létající druhy ptáků, jako je loskuták, slípka, bulbul, timálie, žluva a jiní. Unikát stavby spočívá mimo jiné v tom, že pro všechny rostliny a živočichy se autoři (a to nejen architekonického návrhu) snažili vytvořit co nejpřirozenější životní podmínky. Návštěvníci tak mohou zažít kousek pravé džungle na vlastní kůži. Spolu s teplotou okolo 30oC a relativní vlhkostí vzduchu kolem 90 % jsou zde připraveny i atrakce typu mlžení či tropického deště. Skleněná kopule Pavilon Indonéské džungle je moderní, architektonicky působivá stavba, která má řadu ojedinělých a výjimečných prvků, často s velmi originálními detaily. Zajímavé je i celkové půdorysné řešení. Expozice se nachází pod skleněnou kopulí ve tvaru vrchlíku elipsoidu, jehož poloosy jsou 40 metrů a 60 metrů. Kopule je zasazena do svažitého, zakřiveného terénu a rovina jejích poloos je rovněž šikmá. Stavba byla poměrně složitá jak ve fázi návrhu, tak během realizace. „Vytyčování stavby bylo prováděno v trojrozměrné souřadnicové síti a tomuto postupu byla podřízena i celá výstavba. Stavba se nalézá na podloží tvořeném skálou a pískem. Základová konstrukce je monolitická bez dilatací. Hydroizolace byly v tomto objektu velmi komplikované a náročné,“ říká realizační firma Skanska. Václav Mach, stavební mistr firmy Skanska, říká o prostoru expozice: „Ani jedna plocha včetně stezek tady není vodorovná, svislá ani rovná, žádný úhel není pravý.“ Prosklenou konstrukci nese 25 ocelových příhradových nosníků, na kterých jsou položena izolační dvojskla ve tvaru nepravidelných lichoběžníků, z nichž žádné dva nejsou stejné. Zajímavý je rovněž fakt, že objednávka jednotlivých skel byla provedena pouze na základě studie počítačového modulu, pomocí narovnání a promítnutí plochy. Na spodních sklech je umístěna bezpečnostní fólie. Na polovinu skel byl použit tzv. nalívaný connex, který umožňuje propouštění UV záření, na zbytku je obyčejná fólie, která UV záření nepropouští. Horní sklo je speciálně kalené, aby se docílilo maximální tvrdosti, a zabránilo tak případnému poškození kopule. Největší skla dosahují rozměrů přibližně 2 x 2 m a z důvodu venkovního čištění je střecha navržena jako částečně pochozí. Celé prosklení má plochu kolem 2.200 m2. Další technologie Příhradová konstrukce je zhotovena z hliníkových profilů, na kterých jsou zavěšeny topné trubky. Profily a topné trubky zároveň zajišťují odvod kondenzátu přímo k patě konstrukce. Vytápění ve střešní kovové konstrukci působí na pohybovou pohodu zvířat, kteří necítí chlad od skel. Skleněné zastřešení společně s větracími okny s automatickým otvíráním pro případ výpadku vzduchotechniky, požáru nebo odvodu kouře funguje jako celek, který lehce a nenásilně celou džungli přikrývá, chrání ji proti vnějším vlivům a pomáhá udržovat pravé tropické klima. Podle Martina Žáka jde pravděpodobně o největší prosklenou kopuli v celé Evropě. Návštěvník tohoto pavilonu tedy kromě zvířat zhlédne další nevšední kuriozitu. Uvnitř pavilonu Prohlídková cesta začíná v kruhové hale, kde se návštěvníci dozvědí užitečné a zajímavé informace o džungli, ale také se mohou zastavit před obrazovkou, která bude v přímém přenosu vysílat první okamžiky mláďat narozených v tomto pavilonu. Dále cesta vede chodbou plnou expozic, průhledy do džungle, vyhlídkovými terasami a jeskyněmi, jež ústí přímo ve středu džungle. Návštěvníci zde mohou obdivovat šumící vodopád, kaskádovitě spojená jezírka, tropické stromy a rostliny, ale především volně pobíhající tropickou zvěř. Od makaků, orangutanů a jiných opic budou lidé odděleni pouze přírodní překážkou - 3,5 m širokou říčkou. Další kroky návštěvníků se budou proplétat mezi vzrostlými kořeny jedné z největších soch umělého stromu na světě. Tento monument vytvořili tři významní čeští umělci - Lukáš Rittstein a Barbora Šlapetová, kteří strávili osm měsíců v džungli Indonésie a Papuy-Nové Guineje, a Michal Gabriel, člen výtvarné skupiny Tvrdohlaví a profesor na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. Obrovský strom, jehož základem je kovová konstrukce, měří okolo 16 metrů, váží více než 2 tuny a vrchní laminátová vrstva mu dodává pravdivý vzhled. Další zeleň je zdařilou kombinací živých a umělých rostlin, které přirozeně obrůstají oblé tvary umělých skal. Pro dotvoření celkového dojmu z džungle budou v celém prostoru reprodukovány skutečné zvuky deštného pralesa a zvířat v něm žijících. Technické zázemí Jedním z nejdokonalejších technických řešení pavilonu je systém větrání, vytápění, chlazení a vlhčení, který pracuje nepřetržitě v letním i zimním období. Primárně je pavilon vytápěn plynem, v záloze je připraven topný olej. Chod technických zařízení (otopné soustavy, vzduchotechniky, vodního hospodářství) je plně automatizovaný, tedy funguje i bez lidského dozoru. Čidla umístěná ve stěnách, podlahách i na jiných místech stále přesně monitorují teplotu a vlhkost a v případě odchylky od správné hodnoty vyvolají regulační odezvu. V celém prostoru je umístěno 62 vyústek, které jsou schopny vyměnit až 30 tisíc m3 vzduchu za hodinu. Vytápějí se umělé skály, stěny, podlahy, jezírka, kóje opic, ale i kladiště pro varany. Systém celoplošného vytápění byl zhotoven z plastového systému teplovodních trubek a doplňků REHAU. Veškeré vytápění, chlazení, ovlhčování a vodní hospodářství v