Architektonická "Nobelova cena" tedy nejprestižnější ocenění v oblasti architektury se bude opět za několik měsíců udělovat jednomu světovému autorovi. Cena, jejíž tradice sahá několik desítek let nazpět (cenu uděluje Hayattova nadace již od roku 1979), v loňském roce putovala do Dánska, ačkoliv jejího držitele J. Utzona proslavila především budova australské Opery v Sydney. Joern Utzon (* 1918) ale není jen autorem známé australské stavby s prolamovanou střechou. Velmi zajímavé jsou také jeho rodinné domy a bytové soubory, které vytvořil po svém návratu zpět do Dánska. Pětaosmdesátiletý dánský architekt Joern Utzon se narodil 9. dubna 1918 v Kodani. Jeho budova opery dodnes symbolizuje progresivní architektonické proudy po druhé světové válce. Netradiční stavba stojí poblíž přístaviště třímilionového velkoměsta a zdálky vypadá jako krásná jachta s napnutými plachtami. Alespoň tak ji mnozí označují. Projektem společně s Joernem Utzonem zpracovávala řada dalších specialistů, akustiků, konstrukčních inženýrů, ale i scénografů. Monumentální dílo započaté v polovině padesátých let (první skici vznikly už v roce 1956) ale dánský architekt nedokončil. Po deseti letech po mnoha tahanicích a znechucen odstoupil od realizace. Vedly ho k tomu četné spory s australskými úřady: budova se svého slavnostního otevření dočkala až v září 1973. Celkové investiční náklady byly v té době 52 milionů dolarů a dodejme, že rozpočet byl překročen 14krát (!), než byl původní odhad. Známý tvůrce a sám také laureát Pritzkerovy ceny Frank Gehry prohlásil, že Utzon v seznamu oceněných výrazně chyběl. Uvedl, že když měl navrhovat budovu Guggenheimova muzea v Bilbau ve Španělsku, byl požádán, aby se vyrovnala opeře v Sydney. Ostatní architektonická díla Utzona jsou méně nápadná, ať už to jsou jeho projekty domů, o nichž bude řeč dále, nebo sakrálních staveb ve Skandinávii. Zajímavá byla i budova kuvajtského parlamentu, vypálená při irácké invazi v roce 1990 a při následné rekonstrukci dost výrazným způsobem přestavěná. Utzonovu operu – i do budoucnosti – bude potřeba vnímat ve dvou rovinách: jako architekturu, ale i jako obrovskou abstraktní sochu. Domy Joerna Utzona V Utzonových stavbách obytných domů se spojuje typická severská jednoduchost s adekvátní volbou materiálů: režné, často neomítnuté zdivo, nenápadná barevnost, pálené tašky na střechách, dokonalý soulad s okolní krajinou… Dalo by se říci až purismus. Stavby Joerna Utzona v sobě nesou tvarovou jasnost, jsou přehledné a velmi „obyvatelné“. Schopnost vytvořit monumentální stavbu a dech beroucí síla jeho „veřejných“ staveb (Opera v Sydney nebo kuvajtský parlament) se v oblasti bytových domů mění v příjemné, harmonické pochopení základních rysů bydlení. Z několika domů, které Joern Utzon vytvořil na Mallorce, dýchá středomořská atmosféra polední siesty, klidu a souznění s krajinou. Máme pocit, jakoby mezi olivovými stromořadími byl dům v Can Felizu nebo Can Lisu odjakživa. Architekt zde kombinoval jednoduché prvky i základní materiály: světlý kámen, pohledový beton, na střeše pak pálené tašky. Naproti tomu severské obytné domy v sobě nesou sílu větru, stojí mezi stromy ošlehanými větrem a mají odolávat dešti. Velcí modernisté Podíváme-li se podrobněji na tvorbu loňského laureáta Pritzkerovy ceny, pak v Utzonově rukopisu jsou jasně patrné vlivy velkých evropských modernistů, především Miese van der Roheho. Dodejme, že ve Skandinávii, kam se Joern Utzon roztrpčen vrátil po vleklých tahanicích a nesrovnalostech o realizaci Opery v Sydney, navrhl kromě několika obytných celků, solitérních domů také několik evangelických kostelů, z nichž nejznámější je pravděpodobně kostel v Bagsvaerdu (postaven v letech 1974-1976). O architektovi Joern Utzon se narodil v roce 1918 v Kodani v rodině návrháře jachet. Vystudoval Akademii umění, cestoval po Evropě, severní Africe a Spojených státech; v roce 1957 zvítězil v soutěži na stavbu opery v Sydney. Tato výjimečná stavba byla dokončena v roce 1973. Kromě veřejných staveb projektoval také rodinné domy, obytné celky a kostely. Letos byl oceněn prestižní Pritzkerovou cenou. „Joern Utzon vytvořil jednu z největších ikon moderní architektury dvacátého století, ztělesnění krásy," řekl při té příležitosti předseda odborné poroty Lord Jacob Rothshild. O Pritzkerově ceně Cenu uděluje Hayattova nadace již od roku 1979. Mezi laureáty najdeme slavné architekty, například Mexičana Luise Barragána, Itala Renza Piana (tvůrce Centra Georga Pompidoua v Paříži či letiště Kansai u Ósaky), Brita Jamese Stirlinga či Američana Franka O. Gehryho, autora Tančícího domu v Praze. Více o Pritzkerově ceně: www.pritzkerprize.com -var- Snímky archiv Hayattovy nadace