Od Karlova mostu k moderní mostní architektuře Na úvod dnešního tématu rubriky Architektura připomeňme jednu zajímavou skutečnost. Ačkoliv od 1. května tohoto roku u nás nezačne platit jednotná evropská měna EURO, nové bankovky Evropské unie, které začaly platit zhruba před rokem a půl, mají na svých vyobrazeních slavné evropské mosty. Symbol spojení, stejně jako komunikace patří k jedněm ze základních architektonických zadání a „most“ je tématem prvních ročníkových prací studentů architektury. Staré mosty Palackého mostNejvyšší římský kněz - Pontifex Maximus se původně staral o mosty, stejně jako dnes hlava katolické církve papež slouží pontifikální mši. Písemné zprávy o českých – či přesněji slovanských – mostech sahají do dob římských legií. Tehdy nalézáme v písemných zmínkách na území dnešní jižní Moravy i Slovenska první zprávy o pontes neboli mostech. Ty se nám ale nedochovaly. Naopak nám zůstaly zachovány další slavné římské mostní stavby – akvadukty. Na rozdíl od Afriky, Španělska či francouzského Nîmes, kde tyto monumentální a fascinující stavby přetrvaly, o starověkých mostech na území České republiky či bývalého Československa máme jen kusé zprávy. První český most Kronikář desátého století poprvé hovoří o dřevěném říčním mostě na Vltavě. Jarní voda ale dřevěnou konstrukci smetla a nám zůstala jen letmá vzpomínka na most, po němž byly s největší pravděpodobností přepravovány ostatky přemyslovského knížete Václava ze Staré Boleslavi na Pražský hrad. Tady někde, více než tisíc let od digitálního věku jednadvacátého století začíná historie mostů, viaduktů, akvaduktů či lávek. Spojnic, které odvěků spojovaly dva břehy, překonávaly obtížný terén, říční tok či v moderní době umožňují zvládnout nápor statisíců automobilů na dálničních přivaděčích, obchvatech, nájezdech či estakádách. Svět se za oněch více než tisíc let proměnil a architektura mostů není výjimkou – dříve prosté dřevěné lávky stlučené na několika kůlech zaražených na dno říčky nahradily stometrové oblouky přepjatého železobetonu. A namísto barokních soch svatého Jana Nepomuckého, který byl snad u každého většího mostku, se v automobilech řítíme po nekonečných mostních obloucích mnohaproudových dálnic. Nové konstrukční materiály V času století se technologický pokrok nevyhnul ani mostům a jejich konstrukci. Dřevo a kámen nahradil železobeton, ocel a další moderní materiály. Na úvod naší procházky českými mosty, jež spojují nejen říční břehy, zmiňme jen několik čísel a zajímavých nových jmen. Dopravní mostKdyž v osmdesátých letech statistikové počítali - tehdy československé - mosty, došli k celkovému číslu kolem 26.000. Od té doby nejen vznikly dvě samostatné republiky, ale řada těchto architektonicky zajímavých staveb zanikla. Ovšem byly postaveny také nové mosty, z nichž několik snese i evropské srovnání. Z architektonicky nejzajímavějších je to ocelový mimozemšťan Romana Kouckého, který se pne přes řeku v Ústí nad Labem či naopak subtilní lávka v Radotíně kousek od Prahy. Tu projektoval další známý český tvůrce Josef Pleskot (AP ateliér) v roce 1995. Mnohatunová stříbřitá konstrukce ústeckého mostu jakoby symbolicky stojí v protikladu k lokální, materiálově prosté „pouhé“ lávce. Obě díla pak vyjadřují „novou“ českou identitu, evropský rozměr překonávání dvou břehů – nejen frekventovaná doprava, ale i prostá chůze přes vodní tok – obojí jsou – stejně jako před tisíci lety - aktuální témata soudobé architektury. Minulé & nové České mosty spojují také minulost s přítomností. Asi nejznámější je Karlův most, k němuž základní kámen pokládal římský císař Karel IV. v roce 1357. Jeden z nejkrásnějších středověkých mostů Evropy, půlkilometrový kamenný most dnes není přístupný pro automobilovou ani jinou dopravu, v těchto dnech je vypsána soutěž na jeho nutnou kompletní rekonstrukci. Most, jež symbolicky vstoupil do dějin českého národa, zdobí barokní sochy Matyáše Brauna a otce a syna Brokoffových. Nejdelší česká krytá lávka se nachází v Českém Krumlově, světoznámé lokalitě, zapsané do seznamu UNESCO. Krytá lávka, zvaná „rechle“ sloužila k zadržování plaveného dříví na řece Vltavě. Zajímavá stavba prošla celou řadou rekonstrukcí a přestaveb, nyní slouží k místní komunikaci. Z modernějších českých mostů se podívejme na Jiráskův most, na jehož předpolí nyní stojí další z (tentokrát zcela novodobých) dominant Prahy – Tančící dům. Betonovému modernímu mostu o šířce 21 metrů stál na smíchovské straně v cestě barokní pavilon, jehož autorství bylo připisováno Kiliánu Ignáci Dietzenhoferovi. Před stavbou mostu pražští radní rozhodli, že pavilon bude o více než sto metrů posunut proti proudu řeky Vltavy, nicméně se nenašla pojišťovna, která by tento odvážný stavební krok pojistila, a tak byl vzácný pavilon zbořen a most postaven. V pozadí další pražské mosty. Ždákovský most Z let 1958 - 1967 pochází smělá konstrukce žďákovského mostu na Vltavě poblíž Písku. Rozpětí dvou oblouků 379,6 metrů mělo tento architektonický skvost zapsat do dějin mostní architektury. Na stavbu, která je dodnes považována za světový unikát mezi ocelovými dvoukloubovými mosty, bylo použito 4.116 tun oceli. Osada Ždákov u Chrástu tak zůstala alespoň symbolicky zachována, dnes spočívá pod hladinou Orlické přehrady. A pojďme jen na okamžik k našim sousedům – slavný bratislavský most Slovenského národního povstání byl častou dominantou turistických průvodců Československa. V roce 1972, kdy byl otevřen, se do restaurace ve výšce 60 metrů nad hladinou řeky vešlo více než 120 hostů. Hlavní zavěšené pole je dlouhé 303 metrů a nezapomeňme, že se na něm mimo jiné proháněl James Bond v jednom z dílů oblíbených akčních filmů. Svou smělou architektonickou konstrukcí je dvěma předchozím podobný další z moderních českých mostů – Barandovský. Sametová revoluce přinesla nejen změnu politického režimu, ale i otevření tohoto smělého železobetonového díla moderní mostní architektury, které je zakomponované do dálničního okruhu kolem hlavního města. Osm jízdních pruhů, překřížení s tokem Vltavy 53o, délka 352 metrů a bezmála půlmiliardové náklady z něj učinily nejdražší mostní dílo České republiky. Na toku řeky Berounky směrem do Plzně se nalézají dvě moderní mostní díla, která v sobě bez nadsázky symbolizují porevoluční vývoj české společnosti – ony mosty, které spojují břehy, o nichž je řeč v titulku tohoto článku. V roce 1995 realizoval Josef Pleskot se svým týmem malou, dalo by se říci „tichou“ lávku pro pěší. Most charakterizuje zajímavá kombinace dřevěné mostovky a maximální snaha o souznění s okolní krajinou.