Od sousedů I.: Obnova vídeňského okruhu Gürtel

Od sousedů I.: Obnova vídeňského okruhu Gürtel

Pod tímto novým názvem "Od sousedů" zahajujeme v rubrice Architektura nový volný seriál věnovaný architektonickým projektům v zemích sousedících s Českou republikou. Jak jste si jistě povšimli, rozšířili jsme záběr této pravidelné rubriky také na stavby, projekty a realizace mimo naše hranice: i se vstupem ČR do...

Pod tímto novým názvem "Od sousedů" zahajujeme v rubrice Architektura nový volný seriál věnovaný architektonickým projektům v zemích sousedících s Českou republikou. Jak jste si jistě povšimli, rozšířili jsme záběr této pravidelné rubriky také na stavby, projekty a realizace mimo naše hranice: i se vstupem ČR do Evropské unie, který proběhne už za pár týdnů, se téma regionální, tedy výsostně české architektury, dostává do nové, širší polohy. Chceme systematicky mapovat zajímavé a inspirativní projekty v městech a krajinách našich sousedů. Podobně jako v seriálu Administrativy dnes nebo Z regionu bude "Od sousedů" čas od času sledovat jak nové, tak již dokončené zahraniční stavby.

Prvním projektem, který v seriálu přiblížíme, je rozsáhlý projekt obnovy, či lépe revitalizace Gürtelu: městského okruhu, který v rakouské metropoli vznikl na sklonku 19. století. Vídeňská oblast Gürtel je někdy také nazývána Městem umění. Městem ve městě, které se snaží otevřít novým - i zahraničním - investorům. Podobně jako například pražský Karlín a Holešovice, které se rozmanitostí a hlavně novými projekty řadí mezi nejdynamičtěji se rozvíjející oblasti české metropole, nabízí také Gürtel příjemnou atmosféru, síť malých funkčních jednotek, výhodnou polohu a dostupnost městské dopravy. Na okrajích města developeři či investoři nic podobného nenajdou.

Obnova
Po mnoha návrzích a urbanistických konceptech, jak Gürtel vrátit zpět do organismu města, vznikla v rámci projektu URBION (což je zkratka ze slov URBan RevitalisatION), který vedla architektka Silja Tillner, městská oblast, do níž vídeňský magistrát investoval v přepočtu více než miliardu a čtvrt českých korun.

Staré/nové
Zeleň, stromy, chodci, nový mobiliář ve spojení existujících městských struktur s novými návrhy, rehabilitace veřejného prostoru... nejen to jsou atributy revitalizace vídeňské městské části Gürtel.

Nejprve se podívejme na ono tzv. staré. O výstavbě dopravní trasy kolem rozšiřující se Vídně se poprvé začalo uvažovat v šedesátých letech 19. století. Výstavbu městského dopravního okruhu Gürtelstrasse schválil parlament už 19. prosince 1890. Snahy vyřešit dopravní situaci rozrůstající se metropole zaznamenáváme nejen ve Vídni, ale i v dalších městech rakousko-uherského mocnářství (u nás to byl například známý pražský Negrelliho viadukt nebo brněnská Okružní třída). O dva roky později, když se rozloha Vídně rozšířila z pěti na sedmnáct tisíc hektarů, byla ustavena Regulační komise městské dopravy, která v listopadu 1892 schválila regulační plán Vídně, v rámci něhož se začal budovat i městský okruh Gürtel. Pás zelených ploch široký 76 metrů a otevřený prostor kolem něj měl v roce 1910 sloužit především dopravě a související infrastruktuře.

Okruh
Kolem Gürtelu vznikají obytné domy, architekt Otto Wagner zde v průběhu let postavil 36 železničních stanic, viadukty, mosty a otevřené galerie. Jižní a západní část městského dopravního okruhu se vyvíjejí rozdílně, po druhé světové válce se představy o městském urbanismu zásadně proměňují. Karl Brunner, který od třicátých let působil v Jižní Americe jako městský inženýr, se vrací zpět do rakouské metropole, aby zde vytvořil koncepci "funkčního města". Jestliže v roce 1960 odborníci napočítali 35.000 aut denně projíždějících městským okruhem, o dvacet let později to bylo již 73.000.

Od sedmdesátých let
Vídeňský Gürtel byl v roce 1971 zařazen do národní silniční sítě (jako silnice B221), což v praxi mimo jiné znamenalo, že se stal jednou z nejfrekventovanějších komunikací Rakouska. Tolik historický vývoj, který o sto let později vyvrcholil revitalizací přeplněného, nevyhovujícího či v některých místech zcela nefunkčního městského prostoru. Projekt byl nesený snahou proměnit v mnohém nefunkční a zastaralé měřítko městského dopravního okruhu ve fungujícím veřejném prostoru.

Projekt URBAN
V roce 1996 Komise Evropské unie přidělila projektu URBAN Vienna - Gürtel Plus dotaci 9,1 miliónů EURO. V rámci tohoto revitalizačního projektu započalo město Vídeň pět hlavních akcí:
- nejdůležitější částí projektu bylo oživení okolí městského nádraží, snaha přitáhnout sem především mladé lidi. V rámci tohoto úkolu šlo o:
- obnovu opuštěné továrny, která se proměnila v centrum solární technologie. To mělo vytvořit kolem osmdesáti nových pracovních míst
- výstavbu Pracovního a kvalifikačního centra
- modernizaci dvanácti obytných bloků
- vznik mezinárodního centra "nových médií"

Vedoucí celého projektu, který nesl název URBION, byla jmenována rakouská architektka Silja Tillner.

Projekt URBAN Gürtel se podle informací vídeňského magistrátu týká asi 9 % všech Vídeňanů. V průběhu minulých dvou desetiletí zaniklo z mnoha různých důvodů zhruba 10 % z celkového počtu "malých" obchodů, kaváren, provozů a s tím souvisejících pracovních příležitostí ve Vídni. Struktura obyvatel žijících v oblasti Gürtelu se proměnila, nezaměstnanost stoupla na 10 %, řada z nich žila v nevyhovujících bytech bez patřičného sociálního zázemí. Většina z domů, které byly postaveny v letech 1881 - 1918, po stovce letech užívání samozřejmě potřebovala co nejrychlejší obnovu. Navenek komunální měřítko problematického Gürtelu ovšem generovalo řadu problémů širších dimenzí, především finančních. Když vídeňské Architektonické centrum (Architektur Zentrum Wien) organizovalo před pěti lety k problematice oblasti Gürtelu seminář, dospěli odborníci z celého světa k závěru, že tuto jedinečnou městskou oblast je třeba chránit a vhodným způsobem "nastartovat". Spojení rozsáhlé komunální a urbanistické problematiky s nutností státní a městské podpory nakonec odstartovala již zmíněná částka v přepočtu přesahující miliardu a čtvrt korun.

O projektu Gürtel, Vídeň
Projekt byl financován z fondů European Regional Development Fund (ERDF), European Social Fund (ESF), rakouského státního rozpočtu a městského rozpočtu Vídně. Organizace Evropské unie přispěly částkou 127 miliónů ATS, stejnou částku uvolnilo z rozpočtu město, 87 miliónů ATS šlo ze státního rozpočtu a 78 milióny ATS přispěli soukromí investoři. Celkové náklady dosáhly částky 35,5 miliónu euro. Projekt byl dokončen v roce 2000.

Více také nahttp://www.wien.gv.at/stadtentwicklung/guertel

O celkové obnově městahttp://www.wien.gv.at/stadtentwicklung/guertel/mission.htm

-var-
Snímky archiv vídeňskéh

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: zhotovení omítek, štuků, vymalování, obklady, sádrokartony, Rekonstrukce obývacího pokoje a kuchyně, Sádrokartony, podlahy, izolace, zednické práce.