Česká sídliště – výzva nebo boj?

Česká sídliště – výzva nebo boj?

Sídliště, paneláky, pro někoho betonové králíkárny… V České republice bychom těžko hledali hmatatelnější, problematičtější a diskutabilnější pozůstatek předchozího, čtyřicet let trvajícího budování „šťastných zítřků“. Panelová sídliště představují fenomén, který se nesmazatelně zapsal do tváře mnoha našich měst. Pro...

Sídliště, paneláky, pro někoho betonové králíkárny… V České republice bychom těžko hledali hmatatelnější, problematičtější a diskutabilnější pozůstatek předchozího, čtyřicet let trvajícího budování „šťastných zítřků“. Panelová sídliště představují fenomén, který se nesmazatelně zapsal do tváře mnoha našich měst. Pro jedny tíživá lidská měřítka, zpronevěra architektury, pro mnohem početnější většinu obyvatel domov. Téma sídliště nebo také panelová obytná výstavba znamená dnes, třináct let „poté“, obrovskou výzvu nejen pro samotné obyvatele, ale také pro architekty, urbanisty, sociology…

Hned v úvodu konstatujme - pro někoho možná příliš liberálně - sídliště nelze zbořit, budou tu s námi dál. Můžeme je samozřejmě ignorovat, ale z pohledu architektury si k nim musíme najít vztah, stejně tak jako se s nimi vyrovnávaly generace obyvatel všude na světě. Ve vztahu k sídlištím jsme prošli mnoha názorovými fázemi a nyní si znovu začínáme uvědomovat, že hodnota bydlení se měří také nejen estetickými a funkčně architektonickými měřítky. Jde také o dialog skrze „res publica“, tedy hlas veřejný. V přelidněném a urbánně zahlceném světě vnímejme také pojem a především hodnotu plochy, pozemku, zeleně, komunity… Pak je zcestné přistupovat k sídlištním celkům, které dnes figurují v téměř každém městě, a priori negativně. Paneláky najdeme nejen ve velkých městech. Svoji bytovku má každá ves doslova od Aše až po zapadlou vísku na Vsetínsku. Problém hromadného bydlení řešily v předchozích desetiletích nejen země socialistického bloku budováním sídlišť.

Ano, možná panelová sídliště na východ od Rozvadova byla materiálově či technologicky horší, ale stejně jako v tehdejší Československé republice, od padesátých let se sídliště a velké obytné celky masivně budovaly všude na světě. A urbanistické plány obytných celků, které by reflektovaly obrovský populační nárůst, sahají o několik století hlouběji do historie.

Zpoždění na českých sídlištích
Specifika českého prostředí sídlišť spočívají především v určitém zpoždění vývoje. Ten souvisel především s nedostatečnou ekonomickou silou (ve vztahu k sídlištnímu městu jde především o téma automobilismu) a veskrze tradičním řešením – obvykle pravé úhly urbanistického řešení, v osmdesátých letech pak snaha o ozvláštnění, zlidštění a „návrat lidí do města“. A co se stalo s českými sídlišti v devadesátých letech? Navrátil se do nich lidský rozměr „obývání“? Prošla zásadnější revitalizací, tak jako tomu například bylo u některých německých sídlišť. Není jednoduché paušálně odpovědět na složité spektrum otázek, které panelová sídliště vyvolávají. Zkusme tedy pojmenovat hlavní problémy a jejich dosavadní, byť ne vždy úspěšná, řešení.

Platná forma bydlení
Panelová sídliště jsou bezesporu platnou formou bydlení, i nadále představují domov pro milióny obyvatel České republiky. Jakými prostředky a formami probíhala v posledních letech jejich regenerace? Jak k tomuto velmi obtížnému úkolu přistoupit z architektonického hlediska? Pravoúhlá a konstrukčně značně limitující výstavba většiny českých sídlišť znamená z hlediska dalších architektonických změn věru těžký oříšek. Většina panelových domů trpí po několika desítkách let intenzivního provozu technickými poruchami. Z větší části bylo nutné vyměnit veškeré rozvody (voda, plyn, ústřední topení), zateplit fasády, nevyhovující okna nahradit novými. Často si obyvatelé sídlišť proměnili balkóny v zasklené zimní zahrady a z hlediska bezpečnosti nedostačující vstupní dveře nahradili masivními bezpečnostními. To jsou ale dílčí změny, celková proměna sídlišť má hlubší rozměr.

Jde o to do monofunkční struktury „nocleháren“ vnést také další rozměr bydlení, domova, identifikace s místem. Pravda, dosud nenajdeme mnoho takových příkladů, ale například ze začátku devadesátých let existuje projekt revitalizace největšího českého sídliště Jižní Město (Praha, 140 tisíc obyvatel), který počítal s vybudováním centrálního bulváru, kolem něhož by se soustředily všechny obvyklé městské funkce (kavárny, obchody, kostel…). Tento ambiciózní a progresivní projekt, který by v českém kontextu znamenal výrazný precedens a posun v revitalizaci sídlišť, ale nebyl realizován. Naopak na jiném pražském sídlišti Nové Butovice vyrostlo komunitní centrum spojené s kostelem Sv. Prokopa. Ojedinělá stavba s výrazným a nejen v tisku oceňovaným architektonickým řešením pochází z dílny ateliéru Michal Kohout – Zdeněk Jiran. Pro sídliště, která byla dlouhá léta vnímána jako „ubytovny“, kam se jezdí jen spát, případně konzumovat televizní vysílání, znamená jeden takový kostel mnohem více než stovka zateplených fasád.

Nové na starém
Tím samozřejmě nijak nechceme opominout téma technické rekonstrukce pomalu, ale jistě dosluhujících panelových domů. Znamená jistě klíčový problém a s ohledem na další moment architektonických proměn českých sídlišť, o nichž bude řeč, je velmi důležitá. Nástavby panelových domů kromě vzniku nových bytových jednotek také řeší zatékající ploché střechy paneláků a dosluhující výtahy, které se s nástavbami obvykle mění. Podle dostupných údajů se v České republice takto realizovalo několik tisíc nových bytů. Z hlediska dostupnosti i stavebních nákladů jsou relativně levné, dávají panelovému sídlišti novou tvář a nezatěžují město dalšími metry zastavěných ploch. Kromě nástaveb, které se realizují nejen v české metropoli, prochází bytová výstavba razantními proměnami – jedním ze zajímavých vstupů „nového“ do „starého“ je architektonicky zajímavá a ceněná dostavba pražského sídliště Petřiny. Zde známý český architekt a spoluautor Tančícího domu Vlado Milunič vystavěl v polovině devadesátých let rozlehlý obytný soubor Hvězda. Klasický developerský projekt vynikal na tehdejším bytovém trhu výraznou barevností, inspirovanou – jak říká sám tvůrce – jihomořským prostředím. Bohatě členěné fasády i střechy věží Hvězdy postmoderně uvolněným způsobem navázaly na urbanistickou strukturu sídliště ze šedesátých let. Další zajímavý projekt sídliště Malešice, který Vlado Milunič připravoval ve spolupráci s desátou městskou čtvrtí Prahy nakonec bude realizovat jiný autorský kolektiv. Ačkoliv jejich počet i struktura pražských sídlišť svádějí k tomu demonstrovat na nich všechny negativní, ale i pozitivní skutečnosti polistopadového vývoje bytové výstavby v České republice podívejme se i do dalších regionů.

Družstvo nebo město
Slabší ekonomický potenciál zbytku republiky je znát i na vyrovnání se sídlišti. Větší města jako například Brno, Plzeň nebo České Budějovice šla obvykle dvěma hlavními směry. První z nich bylo odprodání bytových jednotek st

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: rekonstrukce koupelny a WC, Koupelna, Rekonstrukce bytového jádra.