Před rokem a půl jsme psali o nové knihovně v městě moderní české architektury – Hradci Králové. Tehdy zde proběhla anonymní soutěž na městskou knihovnu, resp. Knihovnicko – informační centrum. Vítězný návrh stavby, která se nyní realizuje, pocházel od pražského ateliéru Projektil (článek naleznete zde). Dnes Projektil bude stavět další velkou knihovnu – v pražských Dejvicích. Nyní na pozemku určeném pro výstavbu Národní technické knihovny v Dejvicích skončily přípravné práce, nová knihovna by měla být dokončena v roce 2006. Ostrý Projektil „Hlavní aktivitou sdružení Projektil je projektování urbanistických a zastavovacích plánů, novostaveb a rekonstrukcí obytných a administrativních budov, hotelů, divadel, knihoven, školských staveb, provozních budov, rodinných domů i interiéru ve všech projektových fázích včetně autorského dozoru. Rovněž se zabývame návrhem a instalací výstav,“ říká o sobě čtveřice Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister a Petr Lešek, podle jejíhož návrhu se bude nová dejvická knihovna realizovat. Historie vzniku knihovny V dubnu 2004 vyhlásila Státní technická knihovna jako investor stavby dvě obchodní veřejné soutěže - na veřejnou zakázku nazvanou „Projektová dokumentace pro výstavbu Národní technické knihovny“ a dvoustupňovou obchodní soutěž na plnění veřejné zakázky „Komplexní zajištění realizace výstavby Národní technické knihovny“. První soutěž již má vítěze, druhá stále ještě probíhá. S vítězem první soutěže, projektantem budovy Národní technické knihovny, firmou HELIKA, podepsala Státní technická knihovna smlouvu v říjnu 2004. Dvoustupňová obchodní veřejná soutěž na komplexního zhotovitele stále probíhá ve svém prvním stupni. V prosinci 2004 HELIKA, a. s., dokončila přípravné práce - geodeticky zaměřila pozemky a inženýrské sítě, uskutečnila inženýrsko-geologický průzkum, zajistila archeologický a historický pasport území pro výstavbu, dendrologický průzkum a ocenění dřevin, klimatologický pasport území a vyhodnocení hlukové a dopravní zátěže dotčeného území. Další fází bude projekt, který vznikne ve spolupráci HELIKA a PROJEKTIL architekti, v níž jsou sdruženi autoři vítězného architektonicko-urbanistického návrhu budovy. Obsah nové knihovny Nová budova Národní technické knihovny má zastřešit nejen fondy Státní technické knihovny, ale i podstatnou část fondů knihoven ČVUT a Ústřední knihovny VŠCHT (knihovna bude stát v srdci technických vysokých škol, mezi Flemingovým náměstím a Technickou ulicí v Praze 6 - Dejvicích), takže na jednáních o podobě a funkčnosti budovy se podílejí i zástupci všech tří knihoven a vysokých škol. Urbanismus a Praha 6 Stavební parcela, která byla předmětem soutěže, se nachází přímo v ohnisku střetu téměř všech stavebních epoch této části města. Z toho vyplývající určitá rozporuplnost a neuchopitelnost místa nás vedla k přijetí vcelku konzervativní polohy respektující dejvický blokový koncept. Danou parcelu vyplňujeme dvěma objemy, které mezi sebou svírají předepsaných 30% volné nezastavěné plochy. Po funkční stránce jsme v souladu s přijatým konzervativním principem od vlastní knihovny oddělili funkci parkingů. Myslíme si, že stále ještě existují na světě místa a budovy, ke kterým a do kterých je třeba alespoň několik symbolických metrů dojít pěšky. Knihovna se může mezi taková místa počítat. Architektura a vnitřní provoz Monoblok Národní technické knihovny umisťujeme do čestné nárožní polohy určené ulicí Technickou a Thákurovou. Ke Flemingovu náměstí jsme umístili dlouhý solitérní objem parkingů. Oddechový charakter Flemingova náměstí je reflektován fasádou parkingu ve formě trelážového nosiče popínavé zeleně. Fasáda knihovny je naopak neprodyšně i když průsvitně uzavřena obíhajícím skleněným pláštěm. V přízemním pásu je plášť průhledný, aby dal bez překážky nahlédnout do veřejné vstupní haly knihovny. Tvar hranolu na půdorysu sférického čtverce jsme pro budovu knihovny zvolili pro jeho charakter osově orientované centrály. Je to tvar, který navozuje pocit ochrany a soustředění, pro knihovnu velice důležitý. Oproti čistému čtverci nebo kruhu je možné se uvnitř dispozice chovat naprosto svobodně a přitom neztratit pocit dobré orientace. Ten navíc podporujeme vložením podélné dvorany s horním osvětlením. Na dně dvorany, která sestupuje do úrovně mezipatra přízemní vstupní haly, je umístěna hala služeb, veřejnosti přístupná přes jediný kontrolní bod v přízemí. Střední tři patra jsou věnována především oddělením volného výběru a studovnám. Poslední patro nad prosklenou střechou dvorany dává navíc možnost pobytu na volném vzduchu v prostoru několika atrií. Na tomto patře jsou soustředěny individuální studovny. Část budovy knihovny převrácená k parkingům, tedy do vnitrobloku je věnována neveřejným funkcím Národní technické knihovny a je obsluhována samostatnou vertikální komunikací se schodištěm a osobonákladními výtahy. Dvě schodiště umístěná ve veřejné části knihovny jsou především požární únikovou cestou. Slouží také k pohybu veřejnosti mezi patry. Východ z těchto schodišť do přízemí se používá pouze v případě požáru. Základní vertikální komunikací pro veřejnost jsou dva výtahy za kontrolním bodem a otevřené schodiště na kraji dvorany. V jediném podzemním podlaží jsou umístěny sklady knih, dílny, šatny personálu a ostatní technické zařízení budovy. Do úrovně tohoto podlaží sjíždí průjezdnou jednosměrnou rampou zásobovací komunikace. Tím, že se suterénní prostory omezily na minimum přesunutím parkingu do samostatného objektu, naskýtá se možnost uvažovat o větší kapacitě skladů knih přidáním dalšího suterénního patra. Technické řešení Myslíme si, že po technické stránce by měla být NTK jakousi stavební příručkou v praxi. Samozřejmě stavební příručkou prezentující současné technologické trendy stavebnictví. Je-li stále víc aktuálním tématem stavebnictví ekologie a tudíž především energetická úspornost, tvarovali jsme záměrně knihovnu tak, aby její objem měl co nejmenší povrch a tudíž i minimální tepelné ztráty a zisky. Navíc jsme neprůhlednou část fasády koncipovali jako dvojitou se žaluziovým stíněním v meziprostoru. Sluncem ohřátý vzduch je možné v tomto prostoru přesouvat jak vertikálně samotíží, tak horizontálně axiálními nehlučnými ventilátory. I přes ochranu budovy dvojitou fasádou bude třeba opatřit vzduchotechnický systém zdrojem chladu. Uvažujeme o absorpčních zdrojích, který spotřebovává lacinou letní páru z místní teplárny a navíc