Když dnes řekneme středověké bydlení, vybaví se nám většinou gotický hrad, převážně Karlštejn či Křivoklát, milovníkům pohádek a Moravákům případně ještě Pernštejn. Romantici navíc vyloví ze svých vzpomínek nějakou půvabnou zříceninu obklopenou nekonečnými hvozdy a už v duchu slyší cval rytířských koní. Jenže to je opravdu jen velmi, velmi zjednodušená představa o životních podmínkách či spíše možnostech bydlení našich předků za vlády Přemyslovců, Lucemburků či Jagelonců. Přesnější představu o středověkém způsobu bydlení pak můžeme získat návštěvou skanzenů, které oživují středověká města.

Proměna opevněných hradišť v středověká městaaneb Jak se žilo na Velké Moravě?Středověké archeologické skanzeny, vezmeme-li to od doby, ke které se hlásí, mají svůj počátek na jižní Moravě. Nedaleko Uherského Hradiště v místě archeologické lokality původního velkomoravského osídlení za vesničkou Modrá najdeme skanzen, který se nás pokouší přenést do 9. st. – tedy do raně středověké doby, kdy si ještě Přemyslovci mohli o jednotných Čechách nechat jenom zdát a kdy slávu Velkomoravské říše šířila Evropou vládnoucí dynastie Mojmírovců. Na vzniku skanzenu se podílí především Archeologický ústav Moravského zemského muzea v Brně a archeologické oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti.

Archeologický skanzen ModráTvůrci skanzenu se snažili o vytvoření co nejautentičtější podoby velkomoravského hradiště, takže všechny stavby vycházejí z archeologických nálezů. Základním stavebním materiálem se tedy stalo dřevo. Do skanzenu se vchází vstupní branou se strážními věžemi – vše je zbudované z mohutné loupané kulatiny. Trasa vede podél palisádové hradby, s možností vystoupit na její val. Celé hradiště je koncipované do tří lokalit – řemeslnického areálu, mocenského areálu a sídlištně-hospodářského areálu.

Zatímco v sídlištní části hradiště ještě najdeme zemnice a polozemnice, tedy dřevěné stavby zahloubené do země, ve kterých bydlelo spíše zemědělské obyvatelstvo, a nadzemní dřevěné sruby řemeslníků, na ploše věnované příslušníkům vládnoucí vrstvy nalezneme především dlouhou kamennou stavbu, kde jsou jednotlivé kamenné kvádříky spojeny maltou.

Celý skanzen je stále ještě ve výstavbě a jedinečný je především svým sepětím s archeologickými nalezišti.

Řepora - středověk na ukázkuDalším ze skanzenů představujících středověký způsob bylení je Řepora ležící nedaleko pražského sídliště Stodůlky. Tento skanzen vznikl v roce 1999 přeměnou bývalé těžebny cihlářské hlíny, pokryté černými skládkami, v středověké městečko Tuležim, později přejmenované na Řeporu. V roce 2002 zde byl otevřen středověký skanzen, který měl široké veřejnosti ukázat život ve středověkém městě na počátku 15. století.

Do městečka se vstupuje branou se symbolem řepíku lékařského ve znaku. Kromě ní zde najdeme ještě další dvě brány. Celé území je pak jen náznakem oploceno palisádovou hradbou. Najdeme zde usedlost špýcharového domu, rolníka, domkáře, kováře, hrnčíře a rychtáře – tedy krčmu. Budovatelé Řepory nezapomněli ani na šibeniční vršek, kostelík se hřbitůvkem a rybníčkem, boží muka, posvátný strom, pohanské kultovní místo, pranýř, tržnici a studnu, dominantou městečka by se měla stát tvrz, ale ta ještě není dokončena.

Řepora je jakási všehochuť toho, co bychom mohli v některém středověkém městě, ovšem často v jiném století, nalézt. Pro laiky je jistě ale velmi barvitou a exotickou podívanou a poskytuje jim i určitou míru poučení o středověkém způsobu bydlení.

Pro opravdu dokonalou představu o středověkém způsobu bydlení se ještě příště zatouláme. Naším cílem bude Uhřínov a archeoskanzen v Netolicích.

-daš-Foto: Stanislav Šumbera