Od představ o středověkém bydlení, kdy se nám v paměti vybaví gotický hrad či nějaká zřícenina, ke které se cvalem blíží rytíř na svém bujném oři, jsme se dostali do skanzenů, které nám přinášejí mnohem lepší povědomí, jak naši předkové žili. A tam zůstaneme i pro dnešek.

Uhřínov - Proutěná polozemniceDalším takovým místem, kde získáme lepší představu o bydleni našich předků, je Villa Uhřínov– středisko experimentální archeologie. To se nachází nedaleko Rychnova nad Kněžnou u známého zimního střediska Deštné. V Orlických horách pak najdeme malou vesničku Velký Uhřínov. Zde už od roku 1993 budují odborníci i nadšení laici archeologický skanzen, který by měl být věrnou kopií české vesnice z období středověku – tedy 12. – 14. století. Parta nadšenců ke stavbě, údržbě i provozu užívá výhradně repliky středověkých nástrojů a staré technologické postupy. Skanzen je přístupný široké veřejnosti, v letních měsících zde zájemce provádí odborný průvodce. Po celý rok se v Uhřínově uskutečňují programy pro školy, odborníky i běžné návštěvníky.

Co zde najdeme?První větší stavbou byla rekonstrukce proutěné polozemnice objevené původně v Sekance u Davle a doba jejího vzniku byla archeology zařazena do 13. století. Celá stavba je zapuštěna 90 cm do země. Jejím základem jsou nosné kůly a stěny vyplétané proutím. Jako tepelná izolace stavbě slouží vrstva jílovité mazanice. Pod krovem střechy pak najdeme menší skladovací prostor pro uložení zemědělských produktů či topiva. Při výstavbě odhadovali odborníci, že vydrží přibližně 5 - 7 let. Dnes dvanáct let od svého vzniku se přece jen už začíná hroutit díky postupnému odehnívání.

Uhřínov - chlebová pecV roce 1998 byla postavena ve skanzenu roubená polozemnice podle nálezu z Mariánské louky v Děčíně, rovněž z 13. století. Nadzemní část je postavená ze smrkových kmenů, podzemní část je obložená štípanými olšovými prkny a kamenným obkladem udusané hlíny. Stěny domu jsou zamazány jílovitou mazaninou a střecha je přikrytá rákosem přivázaným ke stropu slámovými povřísly. Otevřené ohniště je umístěné v rohu a kouř unikal mezistřešním prostorem, neboť komíny se začaly stavět až v renesanci. Ačkoli se tvrdilo, že jde o tzv. jednogenerační dům, zdá se, že vydrží v dobrém stavu déle. Prognóza trvanlivosti středověkých dřevěných staveb je nyní velmi dobrá, uvědomíme-li si, že se nejde o obydlená stavení. Nejlepší konzervací dřevěné architektury byl odjakživa dýmný provoz, který jakoby vyudil dřevěnou stavbu a dodal jí patinu i trvanlivost.

Uhřínov - roubená polozemniceV Uhřínově jsou vybudovány také kozí chlívky – zajímavé je, že tyto jednoduché proutěné přístřešky se stejným způsobem stavějí v jihovýchodní Evropě dodnes. Pak tu můžeme vidět kovárnu, chlebovou pec, pece na výpal keramiky – v nichž se dá dosáhnout teploty až 1000°C. Jsou vytvořeny z nepálených jílovitých cihel spojených jílem se slámou. V budoucnosti se také počítá s vybudováním zemanského dvorce.

Archeoskanzen v NetolicíchNa jihu Čech začal vznikat zajímavý experiment. Na místě bývalého Přemyslovského správního hradiště z 11. - 12. století vznikají opevněné valy zaštítěné palisádou odpovídající 10. století. Celý projekt by měl být průřezem architekturou raného středověku v českých zemích. Prozatím je dokončena kůlová palisáda, která vytvořila vyhlídkové místo na město Netolice a za ní se začnou v dalších letech objevovat dřevěné stavby charakterizující český středověký způsob bydlení.

Stavební prvkyUhřínov - KovárnaI zde se rozhodli, že všechny stavby se budou snažit vytvořit autentickými replikami středověkých nástrojů a budou při jejich výstavbě používat i typické středověké české technologie, jako je například zavedení rybinového spoje ve srubových konstrukcích, což znamená, že vše funguje na principu přeplátovávání, čili zešikmení, tedy zářez ve dřevě vytváří jakýsi rybí ocásek, který se zaklesne do trámu a ten pak nejde vytáhnout – tedy funguje jako klín a umožňuje tak dokonale pevné spojení bez použití železných hřebů. Rybínový spoj se na některých srubových stavbách u nás zachoval až do 19. století.

Dalším zajímavým českým středověkým zlepšovákem bylo užití tzv. ondřejského kříže, který vytváří podobu hrázděných staveb. Šlo o prostorovou konstrukci diagonálně zajištěnou formou trojúhelníku. Rybínový spoj spolu s ondřejským křížem umožnily výstavbu několikapodlažních domů.

Dřevo a jeho impregnaceZákladním stavebním materiálem bylo po celý středověk dřevo, a to především z čerstvého dubu, případně z jedle. Trámoví se napouštělo býčí krví smíchanou s močí, která sloužila jako lak. Tedy šlo o ochrannou vrstvu i základovou barvu, která nastavovala správné vlhkostní a kyselostní poměry.

Uhřínov - Vchod do polozemniceO impregnaci staveb z venku se toho dodnes moc neví. Snad se natíraly vápennou vodou, která mění Ph prostředí, a tak odrazuje biologické škůdce. Dřevo pro svou delší životnost potřebuje dýchat. Když nasákne vodou, musí mít možnost zase se jí zbavit. K tomu slouží ideální kombinace dřeva a hlíny. Hlína totiž pomáhá ze dřeva vytáhnout vodu. Dřevo překryté mazanicemi je ideálním stavebním prvkem a můžeme dnes říci i výzvou pro novou architekturu.

S těmito poznatky a záměry přistupují novodobí „středověcí“ tesaři k výstavbě archeoskanzenu v Netolicích, věří totiž, že pokud se chceme pustit do rekonstrukce středověké stavby, nemělo by se to dít jen tak hala bala, ale stavebník by měl ke své práci přistupovat s takovými poznatky, aby byl s výsledkem spokojen nejen laik, ale i odborník.

-daš-Foto: villanova.webpark.cz