Prostor v těsném sousedství stanice metra Radlická se do roku 2006 změní k nepoznání. V údolí vyroste budova nového ústředí ČSOB. Zaměstnanci banky by se měli do nového sídla přestěhovat počátkem roku 2007. Rozhodnutí o vybudování nového sídla ústředí banky padlo ze strany představenstva ČSOB již v roce 2003. Se stavebními pracemi se v okolí metra Radlická již začalo. "V současné době probíhá archeologický průzkum lokality, který bude trvat až do května, zároveň pracujeme na přeložkách sítí, abychom si uvolnili staveniště," popisuje stav prací na stavbě nového ústředí ČSOB Petr Fanta, ředitel komerčního developementu společnosti Skanska, která je generálním dodavatelem stavby. "Zároveň jsme zažádali o stavební povolení na vlastní budovu, očekáváme, že ho budeme mít začátkem června až července, hned poté začneme se stavbou skeletu, do té doby poběží práce na stavební jámě a založení budovy," dodává. V současné době stavaři v okolí Radlické odhrabávají a přemisťují tuny zeminy – celkem musí odhrabat a odvozit 100 000 kubíků, což jim zabere zhruba na dva a půl měsíce. Ústředí ČSOB v současnosti sídlí v několika budovách v centru Prahy. Přestěhování mimo centrum je odvážný krok, který ale bance přinese významné úspory. "Banku ke stavbě nového ústředí mimo centrum Prahy motivovaly dvě věci. Jednak je to zájem vnitřní – tedy snaha o úspory a o změny firemní kultury, které nové sídlo přinese. Druhý neméně závažný důvod je orientován mimo banku – ČSOB se snaží být dobrým občanem. Nové ústředí totiž prospěje také samotné lokalitě Radlic. Bude pro ni znamenat znovuoživení a zkvalitnění veřejného prostoru," tvrdí Pavel Kavánek, generální ředitel ČSOB. "Banka nechce honosné sídlo z mramoru, ale přátelskou, otevřenou a vstřícnou budovu s velkým důrazem na ekologické aspekty," dodal Pavel Kavánek. Těmto záměrům odpovídá i samotné architektonické pojetí. Při stavbě bude použito velké množství přírodních materiálů, značný důraz klade ČSOB i Skanska CZ na minimalizaci energetické náročnosti budovy a její vliv na životní prostředí. Okolí budovy i plochy určené k relaxaci v průběhu pracovního dne, včetně zaměstnancům přístupné střechy, budou osázeny velkým množstvím zeleně. Budova vyroste na pozemku, který byl již jednou stavebně využit při budování pražského metra a který díky tomuto projektu najde další využití. Zároveň jistě také dojde k oživení celé lokality. Projekt je zajímavý i z technického hlediska. Pozemek, na kterém se staví, protíná napříč tubus metra. Vyprojektovaný dům se mu nevyhne, naopak, obroste ho. "To je jedna z technicky nejzajímavějších částí této stavby – středem půdorysu budovy bude procházet stanice metra Radlická, která má v těchto místech rozsáhlé technické prostory," vysvětluje Petr Fanta. Stavaři obnaží tubus metra, opatří ho novou izolací a s pomocí obřích nosníků tunel přemostí. Dům pak tunel "obroste" a metro bude procházet skrz něj. "Nosníky mají délku 2,7 metru a každý z nich váží přes 70 tun, takže jsou až extrémně velké, budou se odlévat rovnou na stavbě, myslím, že tato fáze nám dá poměrně dost zabrat," říká Petr Fanta. "Tento typ řešení je skutečně technická specialitka, na které teď pracují ti nejlepší mostní statici, které máme k dispozici, a docela je to baví, protože něco takového se zase tak často nedělá," dodává. Skanska má již s podobným způsobem řešení stavby v těsném sousedství metra své zkušenosti. Podobné řešení už použila např. při stavbě Charles Square Centre na Karlově náměstí. Celý projekt by mohl výrazně pozvednout okolí metra. "Zní to až neskutečně, ale my opravdu tou stavbou tento pozemek úžasně zrekultivujeme, protože teď je to prostě zavezený nepořádek z někdejší stavby metra," tvrdí Fanta. "Už teď při hloubení narážíme na různé věci, jako jsou panely a šrot, protože za socialismu se stavělo tak, že co se nehodilo, to se zahodilo a zahrnulo," popisuje. "Dnes je stanice Radlická jakési "centrum ničeho", kolem je jen nevyužitá pláň, tento projekt proto bude pro celou lokalitu znamenat výrazné oživení," dodává. Celý objekt sestává ze šesti domů, které budou vzájemně propojeny do jediného komplexu zastřešenými vnitřními atrii. "Je to město ve městě, jen hlavní ulice, která prochází napříč celým komplexem, je dlouhá 200 metrů, což je pro představu stejná délka, jako celá Celetná ulice – od Prašné brány až na Staroměstské náměstí," říká Fanta. Podle něj nemá podobný projekt v oblasti administrativních budov svým rozsahem obdoby. "Celý dům je navíc geniálně řešený uvnitř – prostory jsou neobvykle variabilní,! doplňuje. Velký důraz klade celý projekt na zeleň, což u projektů administrativních budov není až tak typické. "Tento dům má až neuvěřitelně velký díl nákladů na zeleň, několikanásobně vyšší, než je u administrativních budov běžné. Velmi bohatě budeme osazovat okolí domu a rekultivovat i plochy na okolních pozemcích, které banka koupila," říká Petr Fanta. Zeleň nebude jen v okolí budovy, ale i uvnitř. Zajímavým a atypickým způsobem bude řešena také střecha, která bude skryta pod silnou vrstvou zeminy. "Místy bude tloušťka zeminy dosahovat až 1,6 metru, vrstva zeminy nebude rovná, ale modelovaná, celý prostor střechy se pak osází stromy," popisuje Fanta. Celá budova tak dokonale splyne s okolním údolím. Podle Fanty nehrozí, že by tuto část záměru potkal podobný osud, jaký většinou zeleň u projektů administrativních budov potkává – redukci. "Je to tak od začátku vymyšleno, objednáno a zaplaceno, takže to tak taky bude," říká nekompromisně. Celkový objem zakázky je 2,75 miliardy Kč, bez vnitřního vybavení. "Myslím, že velikostí je to největší projekt, jaký se v České republice po revoluci stavěl," říká Petr Fanta. "Stavba sídla ČSOB je pro naši společnost bezesporu jednou z nejprestižnějších zakázek od stavby Sazka Arény," potvrzuje výkonný ředitel Divize Project Development společnosti Skanska Jiří Poletín. V rámci stavby budou v lokalitě připraveny podmínky pro budoucí prodloužení tramvajové trati směrem od centra města, o které pátá městská část již dlouho usiluje. Na výstavbu samotné trati, která už je v režii města, potažmo Dopravního podniku, zatím nejsou peníze, jakmile se najdou, bude možné trať v krátkém čase postavit – vše už bude připraveno. Rozhovor s autorem architektonického návrhu, Josefem Pleskotem přineseme zítra. Zdroj: ČSOB Foto: archiv ČSOB