Inspirace skanzenem

Inspirace skanzenem

Hrady, zámky, případně zříceniny nás přitahují díky své romantičnosti, kráse, zajímavému přírodnímu koloritu, do kterého jsou zasazeny. Často jsou lákavým cílem dálkových pochodů půvabnou krajinou či příjemným rozptýlením na cyklostezce. Zasníme se, potěšíme se půvabnými interiéry i exteriéry, více či méně znalecky...

Hrady, zámky, případně zříceniny nás přitahují díky své romantičnosti, kráse, zajímavému přírodnímu koloritu, do kterého jsou zasazeny. Často jsou lákavým cílem dálkových pochodů půvabnou krajinou či příjemným rozptýlením na cyklostezce. Zasníme se, potěšíme se půvabnými interiéry i exteriéry, více či méně znalecky zhodnotíme sbírky, ale určitě nás nenapadne přenášet zajímavé stavební prvky do našich domovů.

Jinak je tomu však při návštěvě skanzenů. Pozůstatky stavebních dovedností našich vesnických předků mohou být totiž pro nejednoho kutila zajímavou inspirací. A nebudeme sami, protože i renomovaní architekti se mnohým z minulosti nechávají poučit. Mimochodem i u nás už existují firmy specializované na stavbu dřevěných domů či se sem tam objevují například stavby zbudované z nepálených „vepřovic“.

Vydejme se tedy na návštěvu skanzenů a hledejme v nich nejen harmonii a krásu, ale i poučení.

Březno u Loun
Mezi starými královskými městy Žatec a Louny v severozápadních Čechách najdeme velmi zajímavou a svéráznou ukázku bydlení v hlubokém dávnověku. Několik desítek let zde probíhal archeologický výzkum. Za třicet let zde byly odkryty objekty z různých období pravěku a rané doby dějinné. Vedoucí výzkumu PhDr. Ivana Pleinerová, CSc. z Archeologického ústavu ČAV v Praze se rozhodla pro zajímavý experiment. Se svými spolupracovníky vybudovala pozoruhodný skanzen. V Březně na místě nálezů vyrostly různé typy budov, při jejichž stavbě se využívaly starobylé technologické postupy. Experimentální práce zde probíhaly v osmdesátých a na počátku devadesátých let 20. století.

Experiment
Archeologové si zde dokonce vyzkoušeli způsob života, jaký se vedl v mladší době kamenné a v období stěhování národů. Bydleli v pravěkých chatách, drtili obilí na primitivních ručních mlýncích, pekli placky na rozpálených kamenech v ohništích. V zimě zkoušeli, na jak vysokou teplotu lze příbytky vytopit, nakolik dokáží vzdorovat rozmarům počasí.

Dnes je skanzen součástí muzea v Lounech a pro veřejnost je otevřen od 1. května do 30. září.

Domy z mladší doby kamenné, tedy přibližně z období kolem roku 4.000 př. n. l., bývaly stavěny tzv. kůlovou konstrukcí. To znamená, že základem stavby byly silné pevné kůly zatlučené do hlíny. Boční stěny stavěli naši předci z otesaných fošen a čelní stěnu se vstupem tvořil výplet ze silných prutů mezi nosnými kůly. Pruty pak pokrývala silná vrstva mazanicové omítky. Půdorys domu byl lichoběžníkový, užší zadní stěnu měl, a to je pro dnešní stavebníky zajímavé, obrácenou k severu proti směru převládajících větrů. Sedlová střecha dosahovala až na zem a mírně se skláněla k zadní stěně. Byla pokryta rákosovými došky, které dobře izolují vlhkost, déšť po nich přirozeně stéká. Došky byly připevněny ke krovu řemínky ze syrové hovězí kůže, které prokázaly velkou trvanlivost.

Germánské domy z období tzv. stěhování národů
bývaly stavěny někdy kolem 6. st. n. l. také na základě kůlové konstrukce. I jejich střechy byly kryty rákosovými došky. Stavba byla již opatřena dveřmi se závorou odemykatelnou zvenčí jednoduchým klíčem. Při archeologickém výzkumu nebylo nalezeno ohniště, ale byla zde objevena tkalcovská závaží z pálené hlíny. Dá se tedy předpokládat, že tento typ stavby nesloužil jako obydlí, ale měl funkci výrobní dílny.

Slovanské domy z 6. a 9. st. n. l. se vyznačují určitým zahloubením do země. To znamená: jedná se o tzv. polozemnice. Starší chata ze 6. století má obdélníkový půdorys. Opět je stavěna pomocí kůlů zpevněných výplety z prutů a slabších větví. Střecha je stále pokrytá rákosem. Na stěnách se však už objevují další nové stavební prvky. Najdeme zde omítku, tzv. mazanici, která vznikla promíšením hlíny s plevami, řezanou slámou a travinami. Pozoruhodné je, že mazanicí byla zčásti pokryta i střecha, aby se dosáhlo její lepší izolace. V chatě bylo nalezeno ohniště.

V 9. století už přistoupili naši předkové k nové stavební konstrukci. Kůlová stavba byla nahrazena tzv. roubeným domem. Tedy byl vytvořen stavební princip, který se v určitých obměnách používá dodnes. Stavba měla čtvercový půdorys a zahloubena do země byla jen mírně. Dřevěné fošny stěn byly vkládány do zářezů rohových trámů. Spáry mezi břevny byly vymazány mazanicí. Střecha tohoto domu je už kryta slaměnými došky. Místo ohniště používali staří Slované v této době již pícku z kamenů a hlíny. Dveře měly petlici, jednoduchý zámek se otevíral zvenčí klíčem. Archeologové si vyzkoušeli v rámci experimentu bydlení v obou těchto obydlích i uprostřed zimy a zjistili, že obě stavby se daly docela dobře vytápět. Možná, že i pro nás by se některé stavební prvky, které používali naši předkové, mohly stát inspirací, vždyť i stavební průmysl se často vrací k zajímavým a léty prověřeným technikám.

-daš-
Foto: šum

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Rekonstrukce koupelny, malířské práce, sádrokartonové podkroví, Akustická předstěna, odhlučnění bytu, Půda v novém kabátě........