Vybrali jsme několik zajímavých staveb, které tématicky spojuje doprava. A samozřejmě kvalitní architektura. Navrhli je nejen evropští architekti v několika lokalitách po celém světě. Nemůžeme začít jinde než v Japonsku, které je známé nejen technologickými novinkami, které často určují celosvětový vývoj, ale také moderní architekturou. Ta někdy bere dech podobně jako novinky, které vynelézaví Japonci pravidelně představují. V oblasti dopravních staveb patří Japonsko k nejprogresivnějším zemím. Slavná vlaková rychlodrága Shinkansen byla poprvé otevřena v roce 1964 mezi nejdůležitějšími japonskými městy Tokiem a Osakou. Postupně byla síť rychlodrah rozšířena i na jižní ostrov Kyushu: na jaře roku 2004 byla zprovozněna první polovina z celkem 257 kilometrů dlouhé jižní spojky a postaveny čtyři vlakové stanice. Navrhoval je japonský architekt Makoto Sei Watanabe (1952). Studoval v Jokohamě a poté pracoval ve studiu slavného Arata Isokaziho, v roce 1984 pak zakládá vlastní studio. Jeho tvorba je ovlivněna počítačovými technologiemi, které používá k navrhování futuristických a z evropského pohledu až extravagantních staveb. Nejen jeho stanice rychlovlaku Shikanzen charakterizují proudnicové tvary, jeho dynamické stavby vyjadřují pohyb a rychlost technologií.

Wilkinson & Eyre Architects: most milénia Britský Gateshead prochází revitalizací centra u řeky podobně jako řada jiných evropských měst. Severovýchod Anglie byl silně poznamenaný útlumem těžkého průmyslu a dolů, které představovaly hlavní zdroj místních financí. Vláda tu proto v posledních letech podporuje každou snahu o obnovu a vytváření nových pracovních míst pro obyvatele. A je nutné dodat, žMost / WEAe městská samospráva Gatesheadu v hojné míře využívá jak místních, tak mezinárodních finančních zdrojů. Jedním z největších revitalizačních projektů byla i obnova původního přístaviště a doků. Tady v rámci komplexního programu revitalizace vyrostly nové bytové domy, koncertní hala a další městská zařízení. A především chlouba města: budova bývalých sýpek a mlýnů, ze kterých vzniklo centrum moderního umění Baltic. Po londýnské galerii Tate Modern jde o nějvětší výstavní prostor tohoto typu ve Velké Británii. Kromě obnovy průmyslového centra Gatesheadu ale zde vznikl i nový symbol města: nová lávka pro pěší a cyklisty přes řeku Tyne nazvaná Gateshead Millenium Bridge. Elegantní lávka spojuje Gateshead s městem Newcastle a byla postavena před několika lety. V roce 1996 město vyhlásilo soutěž; z celkem 150 návrhů zvítězil návrh jedné z největších britských architektonických kanceláří Wilkinson & Eyre Architects, která navrhla most společně s kanceláří Gifford & Partners. Nová lávka ohromující svou velkorysostí byla dokončena v roce 2002 a ještě týž rok za ni autoři získali prestižní Stirlingovu cenu. Kancléř města Mick Henry k mostu, který symbolizuje novou éru developmentu města, říká: “Když jsme poprvé viděli tento návrh, věděli jsme, že jde o něco velmi výjimečného. Místní lidé vnímají tento most jako symbol nových časů, kdy se z průmyslového centra stává moderní město.“ Velkorysá křivka mostu pro pěší a cyklisty od architektů Wilkinson Eyre Architects se velmi záhy zařadila mezi nejlepší britské inženýrské stavby současnosti. Wilkinson Eyre Architects patří mezi mistry v oboru mostní architektury. Mimo jiné zaznamenali ještě jeden úspěch: drobná lávka mezi Královskou baletní školou a Operou v londýnské Covent Garden je pouze 9,5 metrů dlouhá a neslouží veřejnosti. Přesto jejich stavební dílo nazvané Bridge of Aspiration získalo předloni cenu Britského královského institutu architektů.

Terminál v Jokohamě Dnes velmi vyhledávanou kancelář Foreign Office Architects (FOA) založili v roce 1992 v Londýně Farshid Moussavi a Alejandro Zaera Polo. FOA působí po celém světě, jejich specializací je především výzkum současné urbánní situace a stavebních technologií. Zkoumání FOA v oblasti nových forem architektury a vztahů mezi přírodní krajinou a umělými formami dalo vzniknout dopravnímu terminálu v Jokohamě. Kancelář FOA tuto stavbu navrhla společně s Cecilem Balmondem v letech 2000-2002 (soutěž byla v roce 1995). Se základním principem dopravního terminálu přišel klient: šlo o koncept ri-wa-minato, tedy zprostředkování nových vztahů mezi růzností. Terminál je tvarově zvláštní stavba na pomezí mezi zahradou a přístavem. Ale má také spojovat obyvatele Jokohamy s okolním světem. Této stavba funguje „… jako zprostředkující zařízení mezi dvěma velkými sociálními mechanismy, které dohromady tvoří novou instituci: systém jokohamských veřejných prostor a řízení provozu osobní lodní dopravy,“ říkají autoři. Je to výrazná dopravní stavba, ale také veřejné prostranství, které doplňuje Yamashita park. Projekt FOA se stal prvním výrazným průnikem do městského prostoru v Jokohamské zátoce.

Nové letiště v Madridu Kancelář Richarda Rogerse navrhovala ve spolupráci s místním studiem Lamela nový letištní terminál Bajaras v Madridu. Obří terminál byl otevřen letos v únoru. Snahou architektů bylo také stavbu maximálně otevřít tak, aby vynikly především pohledy na okolní hory. Plánovaná kapacita letiště je mezi 65 a 70 milióny odbavených pasažérů ročně, nyní se pohybuje kolem 35 miliónů. Pro srovnání: nedávno otevřený pražský terminál Ruzyně-Sever 2 zvýšil roční kapacitu letiště na přibližně deset miliónů cestujících. Nový madridský terminál se svými 1,2 milióny metry čtverečními plochy také patří k vůbec nejrozsáhlejším stavbám v Evropě. Letiště Madrid Barajas bylo otevřeno už v roce 1933 a postupně rostlo až do devadesátých let minulého století, kdy bylo rozhodnuto ho zásadním způsobem rozšířit. Návrh kanceláře Richarda Rogerse a studia Lamela byl vybrán především pro svou jednoduchost, adaptabilitu a flexibilitu, které umožní další rozšiřování dopravního komplexu. Autoři architektury také chtěli vytvořit přirozený dopravní uzel mezi letištěm a ostatní dopravou. Stavba za šest miliard euro bude dokončena za čtyři roky.

-var- Foto: archiv architektonických kanceláří