Žlutozelená Chobotnice, Oko, Medúza či Šmoulí hrad - takové, ale i méně lichotivé přezdívky si vysloužil vítězný návrh nové budovy Národní knihovny na Letné. Projekt z dílny britského studia Future Systems v čele s architektem českého původu Janem Kaplickým vzbudil mezi odborníky i laiky velké pozdvižení. Pro ve světě renomovaného návrháře, který ve středu oslaví 70. narozeniny, může být tento úspěch v Česku jistou satisfakcí. Ve své staré vlasti totiž žádnou významnou budovu zatím nepostavil."Je to možná nejzávažnější okamžik v mém životě. Doufám, že se uzavřel kruh od doby, kdy mě v roce 1955 nevzali v Praze na techniku jako neuspokojivého žáka. Je to neuvěřitelná čest," řekl Kaplický po oznámení výsledků. Protichůdné reakce na další z jeho neotřelých staveb ale ukazují, že i v případě tohoto vizionáře platí, že doma není nikdo prorokem. Česká komora architektů například zpochybnila průběh soutěže, podle Mezinárodní unie architektů však pravidla porušena nebyla.Kaplického stavby, pro něž se díky jeho inspiraci organickými tvary v přírodě (pavoučími sítěmi, motýlími křídly či rybími šupinami) vžilo anglické slovo blob (kapka či hrudka), jsou nepřehlédnutelné a kontroverzní. Nejinak tomu bylo i se slavným obchodním domem Selfridges v Birminghamu, jakýmsi lesklým "pásovcem" tvořeným 20 tisíci hliníkovými terči, který doslova oživil do té doby šedivé město. Za vše mluví jedna z reakcí na tuto stavbu: "Tak už konečně tu přistáli Marťani".Spolu s mladými spolupracovníky ve Future Systems se Kaplický snaží změnit tradiční pojetí architektury, používá nezvyklé materiály, myslí na ekologii, na využití přírodní energie a přirozeného světla. Jeho tým uplatňuje i poznatky z výzkumu kosmu a leteckého a loďařského průmyslu, kde byly vyvinuty nové materiály - pevné, lehké, odolné, bez spojů. V současnosti ve studiu například pracují na projektu nové stanice metra v Neapoli či na muzeu Maserati v Modeně.Projekt pražské knihovny, která by měla být otevřena v roce 2011, byl pro Kaplického silnou motivací a výzvou. Přesto, že se zúčastnil již několika českých soutěží, nebyl dosud úspěšný. A dával také najevo, jak těžko to nese. Říkal, že by si rád navrhnul alespoň lavičku nebo popelnici. Před svojí emigrací v roce 1968 však rodák z pražské Ořechovky přece jen v Česku svoji stopu zanechal. S jeho jménem je spojen rodinný dům v Braníku a rampa k vile scenáristy Jaroslava Dietla.Dvě z Kaplického staveb uvedl před časem deník The Independent mezi nejvýznamnějšími moderními stavbami. Kromě Selfridges je to také novinářská tribuna na londýnském kriketovém stadionu Lord’s, za kterou byl ateliér v roce 1999 oceněn prestižní Stirlingovou cenou. Jde o celohliníkovou poloskořepinovou budovu, která připomíná hlavu periskopu. Vypíná se nad hřištěm a poskytuje dokonalý pohled na plochu. Obrovská skleněná čelní stěna je skloněná, aby neodrážela slunce."Když navrhují letadlo Jumbo Jet, tak se taky neptají každého pasažéra, co si o tom myslí. To nikam nevede, to bychom nakonec chodili pěšky," říká na adresu svých kritiků Kaplický. Mezi jeho další projekty patří plovoucí most v londýnské čtvrti Canary Wharf, mateřská škola připomínající ulitu, turistické centrum ve Stonehenge či "neviditelný" dům ve Walesu. Ve Future Systems se ale zabývají i návrhy lamp, nábytku, skla či příborů.Svoji projekční kancelář založil Kaplický v roce 1979 poté, co se v Londýně profesně etabloval. Future Systems se stala jedinou britskou firmou, která pracovala i pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Tato "vesmírná" zkušenost je z návrhů studia dobře patrná. S Kaplickým léta spolupracuje i jeho žena, o 18 let mladší architektka Amanda Levetová, s níž má syna Josefa. Ateliér Future Systems pracoval pro zákazníky z více než 30 zemí Evropy, Ameriky i Asie.Kaplický se narodil 18. dubna 1937 v umělecké rodině - jeho otec byl malíř, sochař a architekt, matka kreslířka. V Praze také vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a poté krátce působil na volné noze. Než si udělal v Británii své vlastní jméno, spolupracoval s věhlasnými architekty, jako jsou Norman Foster, Richard Rogers či Renzo Piano. V Česku mu vyšlo několik knih, byl o něm natočen dokument s názvem Profil.

Přečtěte si článek o Kaplického návrhu v rubrice Architektura.

Zdroj: ČTK