Z New Yorku: Český národní dům opět v plné parádě

Z New Yorku: Český národní dům opět v plné parádě

Krásná secesní budova v luxusní čtvrti na Manhattanu prošla kompletní rekonstrukcí, aby opět zazářila a připomněla časy své slávy...

Před několika dny byla po šesti letech dokončena kompletní rekonstrukce Českého národního domu na Upper East Side. Přestavbu krásné secesní budovy v luxusní čtvrti na Manhattanu navrhoval pražský Ateliér M1 Architekti.

Na počátku byla sbírka

Na konci devatenáctého století do Ameriky přicházely tisíce emigrantů z celého světa. Nejen Číňané, Italové, ale i česká menšina tvořili osídlení Nového kontinentu. Tak také vznikly Malé Čechy – Little Bohemia. Právě tak se začalo říkat lokalitě mezi 65. a 78. ulicí. České spolky v NYC zastřešovala Bohemian Benevolent and Literary Association, která v nově vznikající české čtvrti v roce 1896 postavila Českou národní budovu. Dům, který vznikl z finančních sbírek krajanů, se záhy stal centrem českého krajanského života v Americe. Přirozené centrum československé komunity dál rozvíjelo tradice české kultury na americkém kontinentu.

Stovku už má za sebou

Stavba samotná je více než sto let stará a najdeme ji v části Upper East Side na Manhattanu (východní 73. ulice, č. 321 - 325). Je zajímavé, že jde o jednu z posledních dochovaných původních českých staveb v New Yorku. A samozřejmě i významný symbol působení Čechů v USA. Český dům v novorenesančním stylu navrhl německý architekt William C. Frohne.

Generace příslušníků české komunity v New Yorku tu mohly využívat několik společenských místností, dvě učebny pro děti, baletní sál, kuželník, střelnici a velký společenský sál, v němž se často konaly sokolské bály. V budově se pořádaly přednášky, hrálo divadlo a restaurace vařila typická česká jídla. Podle pamětníků však s příchodem televize, moderní dopravy a tlakem měnícího se prostředí a doby začal spolkový život upadat. Přibližně kolem roku 1950 už česká čtvrť v okolí „národní budovy“ prakticky neexistovala. Budova postupně chátrala a její provoz musel být v roce 1986 až na malou výjimku z bezpečnostních důvodů zastaven. V roce 1994 byla budova vyhlášena městskou památkou New Yorku a v roce 1997 byl dokončen projekt kompletní rekonstrukce. O čtyři roky později budovu od BBLA koupilo Ministerstvo zahraničí ČR.

Náročná rekonstrukce na exkluzivní adrese

Finální podobu rekonstruovanému Českému domu v New Yorku dali architekti Milan Kvíz a Pavel Joba z pražského Ateliéru M1. „Tato rekonstrukce byla pro nás výjimečná nejen díky exkluzivní adrese na Manhattanu, památkové hodnotě stavby pro město New York, ale i díky možnosti spolupracovat s americkými inženýry a technologiemi. Jedinečná pro nás byla zkušenost projít americkou legislativou povolování stavebního projektu a jeho kolaudace. Počínaje úpravou výkresové dokumentace, palcovými a stopovými mírami až po velmi komplikovaný stavební zákoník,“ komentuje rekonstrukci architekt Pavel Joba.

Nejdůležitější částí budovy byla rekonstrukce, prakticky znovu vybudování historického společenského sálu pro 300 diváků, s náročným vybavením, osvětlením a ozvučením. V budově se dále nachází klubové kino, kanceláře generálního konzula ČR, kanceláře Českého centra s galerií, gastronomické zázemí sálu, šatny účinkujících a prostorná zelená terasa s barem a úžasným výhledem na Manhattan.


Ateliér M1 Architekti je pražská architektonická kancelář, kterou od roku 2000 vedou tři společníci, ing. arch. Jan Hájek, ing. arch. Jakub Havlas a Mgr. akad. arch. Pavel Joba. Ateliér M1 Architekti se zabývá projekty staveb různých měřítek i investičních nákladů – od veřejných budov až po rodinné domy.

-var-
Foto: Stefan Siba
 

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Designové úpravy , sádrokartony - podkroví, Pokoj z půdy, sádrokartonové obložení, zateplení.