Z nejslavnější éry města Zlína: Baťův mrakodrap

Z nejslavnější éry města Zlína: Baťův mrakodrap

Baťův mrakodrap, který prošel v letech 2003 - 2004 rekonstrukcí, patří mezi fenomény meziválečné architektury a za povšimnutí stojí i dnes.

Úspěch obuvnických závodů ve třicátých letech udělal z malého města centrum. Kancelářská budova Baťovy firmy označovaná číslem 21 patří k vrcholným stavbám moderní československé architektury. Byla dokončena v roce 1938 podle projektu Vladimíra Karfíka.

Příběh světového obuvnického impéria začal ve Zlíně v září 1894. Nový podnik, který posléze vstoupil do historie české ekonomiky, tehdy vedl Tomáš Baťa (1876-1932). První polovina dvacátého století, tzv. baťovská éra Zlína patří k nejslavnějším obdobím města.

Za první světové války zlínské továrny vyráběly boty pro rakousko-uherskou armádu, po válce v Baťově továrně pracovalo kolem čtyř tisíc zaměstnanců. Poválečnou krizi překonal Tomáš Baťa odvážným rozhodnutím: v září 1922 zlevnil své boty na polovinu, a tím zcela ovládl trh. Jeho zlínský závod se začal rozvíjet. V letech 1923 - 1938 vyrostl na okraji města rozsáhlý areál s desítkami moderních budov. Firma vyráběla miliony párů bot. Doba Tomáše Bati ve Zlíně patří mezi nejslavnější období tohoto města. Fenomenálním způsobem tady byly naplněny ideály funkcionalistické meziválečné architektonické a urbanistické avantgardy.

Mrakodrap

Rostoucí výroba Baťových závodů s sebou nesla i nárůst administrativních pracovníků. V roce 1936 jejich počet přesáhl dvou tisíc, a proto vyvstala nutnost postavit novou správní budovu. Ovšem architekt Vladimír Karfík navrhl výškovou stavbu, se 77 a půl metry šlo o nejvyšší dům v Československu. Jan Baťa byl nadšen. Skelet budovy postavilo 40 dělníků za 160 dnů! Ve velkoprostorové kanceláři tak mohlo pracovat najednou kolem 200 lidí. Dnes jsou v kancelářských budovách tyto „open space“ členěné pouze skleněnými příčkami běžné, před sedmdesáti lety šlo v našem prostředí o revoluční koncept. Mimo jiné umožňoval měnit vnitřní dispozice podle vývoje ve firmě. Schodiště s výtahy, hygienické zázemí a klimatizaci architekt Karfík navrhl mimo hlavní kancelářský prostor. Obvodový plášť Jednadvacítky tvoří dvojitá ocelová okna a cihelná vyzdívka s obkládačkami. Technické řešení této stavby bylo v tehdejších podmínkách zcela jedinečné. Všech 16 podlaží spojují čtyři automatické rychlovýtahy, paternoster, nákladní výtah a výtah pro návštěvy.

Výtah pro šéfa

Nejatraktivnější a technicky nejzajímavější je poslední z výtahů: kancelář šéfa firmy. Ten má půdorys 6 x 6 metrů, je klimatizovaný a s vlastním umyvadlem. Ředitel Jan Antonín Baťa tak mohl projíždět kolem velkoplošných kanceláří a mít přehled o úřednících na každém patře.

Rekonstrukce Jednadvacítky byla zahájena 11. srpna 2003 a 30. října 2004 byla dokončena. Celková oprava a modernizace stály přibližně 630 milionů korun.

Administrativní budova Baťových závodů (Jednadvacítka)

Architekt: Vladimír Karfík
Postavena: 1938
Rekonstrukce: srpen 2003 – říjen 2004
Náklady na rekonstrukci: 630 mil. Kč
Architekti rekonstrukce: Ivan Bergmann, Ladislav Pastrnek
Výška: 77,5 m; podlaží: 17; výtahů: 8 (včetně nákladních)

-var-
Foto: www.profimedia.cz

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Architektura
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na sádrokartony?

Zadejte si poptávku v kategoriích: sádrokartony,architekt.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: sádrokartony - podkroví, Půda v novém kabátě......., zhotovení omítek, štuků, vymalování, obklady, sádrokartony.